Země Evropské unie se po několika letech odkladů pokoušejí dohodnout na pravidlech, která by přetíženým státům jako jsou Itálie či Řecko pomohla zvládat rostoucí počet migrantů. Diplomaté a experti unijních zemí v těchto dnech diskutují o podrobnostech návrhu takzvané povinné solidarity, který dává státům na výběr mezi přerozdělováním uchazečů o azyl a jinou formou pomoci nárazníkovým zemím.
Podle diplomatických zdrojů ČTK zatím není shoda například na výši finanční pomoci či způsobu jejího výpočtu. Zcela proti návrhu, o jehož přijetí budou příští týden rozhodovat ministři vnitra, se postavilo Polsko a Maďarsko.
Evropský blok se již tři roky pokouší shodnout na reformě migrační a azylové politiky, kterou předložila Evropská komise v reakci na nefunkčnost dosavadních pravidel během uprchlické vlny z roku 2015. Sedmadvacítka zatím dospěla ke shodě ohledně několika méně kontroverzních norem týkajících se pravomocí azylového úřadu či databáze údajů o imigrantech. Vášně budící téma odpovědnosti za žadatele o azyl však státy zatím odkládaly, rostoucí počet lidí mířících z Afriky či Asie do Evropy je však dostává pod tlak.
Švédsko se nyní měsíc před koncem svého předsednického mandátu pokusilo předložit kompromisní variantu. Místo povinného přerozdělování migrantů, které v době zmíněné migrační vlny odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá současný návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
„Na povinné solidaritě je shoda, dojednávají se hlavně parametry toho, jak se bude určovat její míra,“ řekl ČTK jeden ze zdrojů blízkých vyjednávání.
Velké debaty budí hlavně snaha stanovit výši částky, kterou by se jednotlivé země mohly „vyplatit“ z přijímání migrantů. Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden zmínil, že by mělo jít o 22 tisíc eur (520 tisíc korun). Podle diplomatů se o konkrétních sumách zatím hovořilo pouze neoficiálně a není jisté, zda se suma jednotná pro všechny země do finálního textu dostane, či půjde například o výpočet příspěvku na základě velikosti země a výkonu ekonomiky.
Právě Morawiecki je spolu s maďarským kolegou Viktorem Orbánem jediným lídrem, který návrh odmítá jako celek; konzervativní vlády obou zemí se dlouhodobě staví proti migrační solidaritě na úrovni EU. Česko patří podle diplomatů k zemím, které se pokoušejí vyjednávat podmínky, za nichž by mohly systém příští týden podpořit. České ministerstvo vnitra dnes na dotazy ČTK k povinné solidaritě nereagovalo.
Zatímco země východního křídla unie se podle unijních zdrojů pokoušejí princip solidární povinnosti oslabit a často argumentují vlastním zahlcením uprchlíky z Ukrajiny, jihoevropské země usilují o co nejvyšší míru zapojení dalších států. Reforma přitom kromě solidarity počítá na druhé straně také s posílením odpovědnosti přijímajících zemí za počáteční řízení s migranty přímo na hranicích či v jejich blízkosti.
Ke schválení pravidel stačí hlasy kvalifikované většiny zemí, případný maďarský a polský nesouhlas by mu tedy nezabránil. Podle unijních činitelů se unijním zemím výrazně krátí čas na následné dosažení finální dohody s europoslanci v současném volebním období. Za rok totiž po volbách do Evropského parlamentu nastoupí poslanci noví a jakýkoli do té doby rozjednaný návrh spadne pod stůl.