Démoni, kouzla, mužní muži, drsné bojovnice, vlci, medvědi, upíři, kostlivci... Diablo IV má všechno, co si může člověk unavený moderním světem přát. Legendární akční hra na hrdiny, ve které nepřátelé padají po tisících a najednou jich na obrazovce mohou být desítky, úplně ovládla herní subkulturu, podobně jako před třemi týdny The Legend of Zelda: Tears of the Kingdom.

Obě hry patří do stejného žánru, obě mají otevřený svět, ale v praxi nemohou být odlišnější. V Zeldě je možné přilepit nevinné inteligentní tvory k raketě a poslat je do propasti. I když to zní hrozně, je to v praxi jen odlehčená zábava vhodná pro děti. Diablo je po dlouhé odmlce temné. Místo hravosti a jasných barev ukazuje, že lidé jsou to nejhorší, čemu lidstvo čelí.  

Masakrování upírů, kostlivců, ghúlů či přerostlých pavouků je zábava pro desítky milionů lidí. Vždycky byla, Diablo III si zahrálo na padesát milionů lidí, a v novém Diablu to platí ještě mnohem víc. Je to zábava od začátku a bez ohledu na to, zda se ve fantasy světě chcete stát barbarským bojovníkem, zákeřným loupežníkem nebo s přírodou propojeným druidem. Nebo zda se pustíte do koketování s magií živlů, případně do hrátek se smrtí jako nekromant.  

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se