Kliknutím zvětšíteVoňavá profese to ovšem není a nikdy nebude. Už zdálky se od kravína line specifický zápach. „Člověk si na to zvykne. Nejvíc to vynikne, když jdu do banky,“ směje se Trávníček mezi stájemi a bioplynovou stanicí, která tamní farmě vyrábí elektřinu. Následně ji dodávají i do sítě. Na střechy budov pak brzy navíc namontují solární panely, což má zlevnit provoz.
Farmář plánuje víc změn, které zajistí lepší pohodu zvířat a „šťastnější“ krávy plemene českého strakatého skotu. „V příštích měsících bychom rádi získali dotace třeba na úpravu osvětlení ve stájích. Dobytku svědčí prosvětlené prostory. I proto se dnes staví kravíny bez stěn, aby tam pronikalo co nejvíc přirozeného světla a vzduchu,“ vysvětluje třicátník.
Některá opatření už v jejich mladém týmu zavedli. „Stáje jsme vybílili a pro obsluhující personál zavedli pravidla – nerušit, neprocházet, nekřičet, protože to zvířata stresuje. Upravili jsme krmnou dávku,“ popisuje Trávníček. I krávy mají své „pamlsky“. Podle něj jim velmi chutná krmivo typu mláta s melasou.
Mladý farmář Tomáš Trávníček vidí šanci pro staré kravíny v modernizaci. U Pelhřimova na Vysočině mu změna přístupu přinesla zvýšení dojivosti krav. Nebojí se ani robotizace. Se svolením Zemědělská farma Agrospol Starý Pelhřimov
Ne stresu, ano robotizaci
Byť naordinovaný klid v kravíně vypadá jednoduše, funguje. „Výsledkem všeho je, že krávy začaly lépe prospívat a více dojit. Průměrně je to zhruba třicet litrů mléka na dojnici za den, což je navýšení o deset litrů během roku,“ počítá farmář. A jak doplňuje, když kráva vleže přežvykuje, je to signál, že je v pohodě. Nad Pláničkovou metodou se sluchátky a hudbou pro zvířata z filmu Slunce, seno, jahody se Trávníček jen usmívá.
Podobně o dopadech hluku hovoří odborníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jen samotná přítomnost člověka má totiž podle nich v mnohých případech spíš negativní efekt.
„Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Právě vyloučení stresu je přitom pro chovy dojeného skotu klíčové. Vyvolaný stres negativně působí na produkci mléka u krav v laktaci,“ informoval už dříve tamní proděkan Daniel Falta.
Mladý farmář Tomáš Trávníček vidí šanci pro staré kravíny v modernizaci. U Pelhřimova na Vysočině mu změna přístupu přinesla zvýšení dojivosti krav. Nebojí se ani robotizace.
Brněnští vědci už otestovali speciální automatický systém, který umožňuje přemístění krav ze stáje do dojírny bez lidské pomoci. V čase vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji řetízkový pás, který se za doprovodu zvukové signalizace začne pomalu posouvat z jedné strany sekce na druhou, směrem samočinně otevírané brance vedoucí do dojírny. Slovo automatizace skloňuje i farmář Trávníček. „Díváme se směrem k robotizaci. Pomůže při dojení a při řešení nedostatku pracovních sil, což je obecný problém,“ zmiňuje.
Příklad může najít v nejmodernější farmě Měcholupská na Klatovsku. „Během deseti měsíců jsme zbourali staré stáje a místo nich postavili jednu z největších robotizovaných v Česku,“ lákají veřejnost na den otevřených dveří, který se koná 16. června.
Střídá holínky se sakem
Víc než hnojem se Trávníček denně brodí administrativou a snahou o získání dotací, bez kterých se rozvíjející se farmy jen těžko obejdou. „Je to zátěž a nápor na nervy,“ ví muž. Zároveň působí v investiční společnosti Verdi fond farem, prvním takovém fondu na českém trhu. Pod ten spadá také farma v Nové Vsi na západě Čech. A tak rodilý Brňan jako moderní farmář nutně střídá holínky se sakem.
Své místo na trhu podle něj má i čerstvé mléko přímo od farmáře. „Budeme zavádět přímý prodej z farmy. Mléko je potom mnohem lahodnější. Má vyšší podíl tuku, asi čtyři procenta. Nedávno jsem se rozplýval nad pudinkem z čerstvého mléka,“ směje se.
Potvrdil, že farmáři již pociťují klesající výkupní ceny mléka. To v minulém období podle něj zdražilo kvůli zvýšeným nákladům, jako energiím a krmivům, i silné koruně
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
