Stromy sázíme na tři sta let, chceme, aby to fungovalo dlouhodobě, říká Richard Krajník ze společnosti Sázíme Česko

Společnost Sázíme Česko funguje už rok a za tu dobu se jí podařilo vysadit téměř 160 tisíc stromů. Zakladatelé Richard Krajník a Filip Hradil tak chtějí vrátit přírodě její dřívější sílu a rozmanitost. „Chceme co nejsnazším způsobem propojit lidi a přírodu,“ říká Richard Krajník.

Stihli už jste letos nějaké výsadby?

Letos za sebou máme už tři jarní výsadby, poslední jsme ukončili v dubnu. Sadili jsme na třech místech, v Košicích u Tábora, Buděticích u Klatov a ve Velkých Popovicích u Prahy. Další kolečko sázení plánujeme zase na podzim, už jen stačí doladit detaily.

Jaký druh stromu jste zatím vysadili nejvíckrát?

Nejčastěji je to buk a dub, takže většinou máme bukohabrové a dubohabrové lesy. Ale sejeme tam všechno, co tam má být, takže občas na okraje lesů dáváme i lísku, lípu, třešeň ptačí a tak podobně. Aby tam opravdu byl zdravý mix, aby tam byly zastoupené všechny dřeviny, které tam mají přirozeně být.

V sázení stromů vám pomáhají dobrovolníci. Kolik už jich pomohlo?

Jedná se o stovky dobrovolníků, něco mezi třemi a pěti sty.

A dokázal byste spočítat, kolik stromů už jste zasadili vy, sami zakladatelé společnosti?

Nějaká tisícovka už to bude, nejvíce jsme sadili ze začátku projektu, ale postupem času začala převládat ta organizační složka. Na letošních jarních výsadbách jsem místo sázení více běhal po lokalitě, protože zkoordinovat lidi na dvou hektarech je opravdu organizačně náročné. Ale ze začátku jsme právě převážně sázeli sami.

Jak vás myšlenka sázení stromů vůbec napadla? Inspirovali jste se někde?

Inspirovat se vlastně nebylo kde, jsme úplně první, koho tohle napadlo. Se způsobem, jakým fungujeme, jsme první jak v Česku, tak i v Evropě. Šlo nám o to, abychom co nejsnazším způsobem propojili lidi, firmy a přírodu, aby byla příroda kvalitní a lidé ji využívali k nekomerčním účelům. Přemýšlíme, jakým způsobem zatraktivnit péči o přírodu a lesy, třeba tím sázením remízků.

Vznikli jste v červnu minulého roku a už jste zasadili skoro 160 tisíc stromů. Jaké máte další cíle?

Naším cílem není počet, nechceme zasadit deset miliónů stromů, ale chceme to nastavit tak udržitelně, aby to mohlo stát dalších dvě stě tři sta let. Naším cílem je prostě to, aby vše dlouhodobě fungovalo tak, jak má.

Rozhodli jste se propojit také sázení stromů a podnikání dalších firem. Jak to funguje?

Jde to dvojím způsobem. Jednak můžeme udělat plán pro firmy, které se chtějí chovat společensky zodpovědně a své aktivity chtějí kompenzovat právě výsadbou stromů. A další možnost je tady pro e-shopy, kdy zákazník při objednávání zboží jednoduše zaklikne kolonku „Chci zasadit strom“. Platforma se jmenuje Shoptet a po zakliknutí kolonky automaticky chodí zákazníkům certifikáty a po vysazení stromku chodí také jeho lokalita.

A častěji jsou u vás firmy, nebo jednotlivci?

Od února jsou u nás právě spíše firmy, do té doby to byli převážně jednotlivci. Co se týče těch firem, tak každá je jiná, má rozdílné záměry i rozměry. Prostě záleží na tom, komu to sázení dává smysl a kdo se na tom chce podílet.

Jeden strom stojí 69 korun, co všechno je v ceně kromě sazenice?

Jednou kapitolou jsou přímé náklady na výsadbu, ať už je to nějaká aktivizace, nástroje, zajištění lokality, nebo také projektová a obchodní činnost vůči firmám, marketing a zařizování spolupráce s dalšími organizacemi. V rámci Sázíme Česko na tom všem pracuje celý tým. Druhá kapitola je pak to, že se snažíme produkt inovovat, příkladem je třeba ten doplněk do platformy Shoptet. Další věc je zajistit všechno právně, aby byly stromy vysazeny dlouhodobě. Abychom zajistili, že se stromy kácet nebudou ani po dosažení určitého věku. Takže cena není jenom o sazenici, ale je to taky o tom všem kolem.

A nepomáhá finančně u obnov lesů i stát?

Ano, pomáhá, ale s dotacemi je to obecně náročnější pro menší subjekty. Pro ty větší, které neřeší cashflow (peněžní tok, pozn. red.) je to poměrně jednodušší záležitost. I přesto dotace zdaleka nepokrývá celou částku, důležitá je tam totiž následná péče o dřevo, který je násobkem ceny vysazení. Výsadba jednoho stromku vyjde na patnáct až pětadvacet korun, když k tomu ale připočtete i tu následnou péči, tak se dostanete i na stovku.

Asociace společenské zodpovědnosti na konci dubna rozhodla, že s vámi právě kvůli tomu, že nejste nezisková organizace, nebude spolupracovat. Jak se k tomu stavíte?

Myslím si, že úplně neporozuměli našemu záměru. Říkají, že oni sami sází stromy a že to dělají dobře. Oni ale sázejí se společností PEFC, která se zabývá udržitelnou těžbou dřeva a stromy tak sází vyloženě pro dřevo, ne pro přírodu. Ten záměr je tam tedy úplně jiný než u nás a spíše si tak myslím, že tam došlo k nepochopení.

Na vašich webových stránkách píšete, že se chcete vrhnout i na problematiku znečišťování nebo kácení amazonského pralesa. Jakým způsobem to chcete udělat?

To je ještě opravdu před námi, není to něco, co bychom měli momentálně promyšleno, ale je to něco, kam bychom chtěli směřovat. Našim cílem je pravdu zjednodušit pomoc přírodě a v konečném důsledku je nám asi jedno, jestli to bude sázením lesů nebo čištěním oceánů. Hlavně chceme poskytnout co nejsnazší propojení.

Plánujete se rozrůstat i směrem na Slovensko, nebo chcete rozrůstat i v Česku?

Určitě to plánujeme, momentálně se ještě soustředíme na český trh, abychom tady se zakotvili a zvýšili stabilitu. Ale postupem času bychom chtěli i do zbytku Evropy a světa.