Průměrná mzda byla počátkem roku 41 265 korun. Víc než loni, kvůli inflaci si ale lidé koupili méně

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupla na počátku roku průměrná mzda po očištění od sezonních vlivů o 2,2 procenta a meziročně se zvýšila o 8,6 procenta. Z hlediska reálných příjmů ale tento růst znehodnotila inflace. „Spotřebitelské ceny se v prvním čtvrtletí zvýšily o 16,4 procenta,“ upozornila Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu. Reálná mzda v Česku klesala šesté čtvrtletí v řadě.

Nejvíce přidáno dostali ve srovnání s loňským prvním čtvrtletím zaměstnanci v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde průměrná mzda stoupla o 23,1 procenta. Bylo to jediné odvětví, kde byl růst příjmů vyšší než inflace.

Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský upřesnil, že i když v energetice rostly mzdy v prvním čtvrtletí nejrychleji, je to zásluha mimořádných odměn. „Obecně platí, že dlouhodobě jsou tam výdělky o něco nižší než třeba v segmentu pojišťovnictví, finančnictví nebo na digitálních pozicích,“ upozornil.

Ve veřejné správě a obraně byly platy téměř o dvanáct procent vyšší než loni, více než o jedenáct procent se zvýšily příjmy také zaměstnancům v odvětvích těžba a dobývání i ubytování, stravování a pohostinství. Nejméně rostly výdělky ve vzdělávání – o 3,9 procenta.

Z krajů byla v prvním čtvrtletí zdaleka nejvyšší průměrná mzda v Praze – 52 814 korun. Praha je jediným krajem s příjmy nad celorepublikovým průměrem, všechny ostatní regiony jsou pod ním. Mírně nad 40 tisíci korun bere průměrný zaměstnanec ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Plzeňském kraji je průměr 38 835 korun, v Karlovarském kraji 35 010 korun a ve všech ostatních regionech mezi 36 a 38 tisíci.

Meziročně rostla nominální mzda ve všech krajích. Nejvýraznější to bylo v Jihočeském – o 9,9 procenta. O 9,7 procenta se příjmy zvýšily i ve Zlínském. Relativně nejmenší byl růst v Praze, kde mzdy stouply ve srovnání s loňskem o 7,2 procenta. V hlavním městě se tudíž také nejvýrazněji projevila inflace a reálná mzda klesla ze všech regionů nejvíce – o 7,9 procenta. Následoval Královéhradecký a Karlovarský kraj s poklesem o 7,2 procenta a Středočeský kraj, kde se mzdy po započtení inflace snížily o 7,1 procenta.

Objem mezd se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 9,8 procenta. Počet zaměstnanců vzrostl ve stejném období o 1,1 procenta.

Analytici: Propad reálných mezd je mezi největšími v Evropě

Analytici očekávají, že by reálné mzdy mohly ještě dál klesat, pak by se ale se zmírňováním meziroční inflace mohla situace změnit. „Do konce roku by inflace měla růst jednociferným tempem. Tam se uvidí, jestli se mzdy udrží, co se týká tempa růstu, a dostaneme se v reálném vyjádření do pozitivních čísel,“ poznamenal analytik XTB Štěpán Hájek.

Analytik Generali Investments Radomír Jáč se domnívá, že údaje o vývoji mezd za první čtvrtletí a také negativní revize mzdových statistik za loňský rok jsou dobrou zprávou z pohledu měnové politiky, neboť mohou zchladit obavy ČNB ohledně potenciálních inflačních rizik na trhu práce.

Zaměstnanci naopak nemají co slavit, podotkl analytik Cyrrusu Vít Hradil. „Jejich reálná průměrná mzda se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017 a jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ poukázal.

Ve srovnání s vyspělými státy podle něj zřejmě půjde o jeden z vůbec nejhorších výsledků. Podobně smýšlí analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Uvedl, že je Česko zemí EU s nejhlubším propadem kupní síly mezd ve srovnání s předcovidovým rokem 2019. Roli podle něj zřejmě hraje nevalný výkon české ekonomiky, značné posílení kurzu koruny a kompenzace rychlého růstu mezd z období let 2017 až 2020, jemuž neodpovídal vývoj produktivity.

Kritika ze strany odborářů

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ovšem uvedl, že považuje mzdy stále za nízké. „Oddalujeme se od zemí, jako je Lucembursko, Francie nebo Rakousko. (…) Kdyby tempo přibližování bylo takové, jako je, tak se na úroveň Německa nebo Rakouska dostaneme možná za 80 až 100 let,“ podotkl.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale na aktuálním vývoji mezd vidí i něco dobrého. „Letošní rok by pomalu mohl směřovat ke stabilizaci a k tomu, že by v jeho závěru a v roce příštím už mělo dojít k tomu, že reálné mzdy postupně také začnou růst. V tomhle ohledu jsou to vlastně pozitivní data, zároveň jsou pozitivní i v tom, že se neroztáčí mzdová spirála, která by zase vytvářela další inflační potenciál,“ domnívá se vicepremiér.

Podle dat statistického úřadu jsou náklady práce v Česku dvanácté nejnižší v Evropské unii. Dosahují zhruba 400 korun na hodinu a jsou podobné nákladům v Portugalsku a Estonsku. Nejnižší hodinové náklady práce jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun.

Podle Dalibora Holého z ČSÚ patří Česko mezi nízkonákladové ekonomiky, kde stojí hodina práce pod 500 korun za hodinu. Upozornil, že je prostor k růstu. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost.