ROZHOVOR | 55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

Historik a amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že velkou míru politického násilí v tehdejší americké společnosti je nutné vnímat v globálním kontextu divokých šedesátých let. Zároveň nastínil, proč nebylo zdaleka jasné, že Kennedy bude demokraty do prezidentského klání skutečně nominován, a proč nepřikládá velkou váhu konspiračním teoriím, které okolo atentátu kolují.  

Co vedlo někdejšího ministra spravedlnosti a posléze senátora Roberta Kennedyho k rozhodnutí zapojit se do klání o Bílý dům a od čeho se odvíjela jeho rostoucí popularita? 

Těch faktorů bylo více a dají se rozdělit na řekněme ideové a praktické. Kennedy, který právě v roli ministra spravedlnosti pomáhal uvést v život legislativu týkající se občanských práv, považoval prezidenta Lyndona Johnsona za nedostatečně důrazného. Johnson byl z Texasu a i když právě za něj byly schváleny zákony o volebním právu a občanských právech, tak v mnoha pohledech na otázku rasy souzněl s ostatními politiky z amerického Jihu, tedy států bývalé Konfederace. Kennedy také kritizoval válku ve Vietnamu a představil vlastní mírový plán. Z praktického hlediska bylo nejdůležitějším faktorem to, že se po šoku z ofenzivy Tet a špatném výsledku primárek v New Hapshire Lyndon Johnson rozhodl o nominaci demokratické strany neucházet. Do té doby Kennedy váhal, zda je rozumné postavit se úřadujícímu prezidentovi a zda si raději nepočkat na rok 1972.

K atentátu došlo v době, kdy americká společnost čelila mnohým výzvám a polarizujícím tématům, ať už šlo o Vámi zmíněné stále nepopulárnější zapojení do války ve Vietnamu, boj za práva menšin nebo palčivé otázky spojené s velkými sociálními rozdíly. Byl podle Vás tento společensko-politický kontext pro vraždu jednoho z možných prezidentských kandidátů určující?

Robert Kennedy se mohl stát cílem z mnoha důvodů. Jen dva měsíce před ním byl zavražděn Martin Luther King a Kennedy byl pro své názory mnohými zastánci segregace také nenáviděn. Zastřelen byl ale kvůli své podpoře Izraele, která s vnitropolitickými otázkami vlastně vůbec nesouvisela. 

Jak sám zmiňujete, po dubnové vraždě kazatele a bojovníka proti rasové diskriminaci Martina Luthera Kinga se jednalo o další atentát na významnou veřejně činnou postavu ve Spojených státech. Jak hluboké byly dopady těchto násilných událostí?  

Politické násilí bylo v tomto roce ve Spojených státech bohužel docela běžné. Po vraždě Kinga vypukly v Chicagu nepokoje, které se rozšířily i do dalších měst včetně hlavního města. Zemřelo při nich 39 lidí. I samotný nominační sjezd demokratické strany, který proběhl po vraždě Kennedyho, pak poznamenaly násilnosti, především díky sporu mezi zjednodušeně řečeno proválečnou a protiválečnou částí strany. Je třeba si uvědomit, že šedesátá léta byla divokým obdobím globálně. Rokem 1968 to ale ve Spojených státech rozhodně neskončilo. V roce 1970 došlo ke střelbě na Kentské státní univerzitě, která měla opět souvislost s válkou ve Vietnamu. Rasové nepokoje se bohužel opakují dodnes. Třeba ale již zmíněný krvavý nominační sjezd demokratů vedl k reformám systému primárek, které tak získaly podobu, kterou známe dnes.

Kennedy byl zavražděn právě poté, co získal vítězství v rámci primárek demokratické strany v Kalifornii a Jižní Dakotě. Domníváte se, že by skutečně získal prezidentskou nominaci, pokud by k atentátu nedošlo?

To je komplikovaná otázka. Tehdy ještě ve většině států o delegátech na nominační sjezd nerozhodovali voliči v primárkách, ale stranické sjezdy v daném státě. Ty pak často byly pod silným vlivem stranických sekretariátů. Vítězem v počtu států a hlasů voličů se nakonec stal Eugene McCarthy, který byl proti pokračování války ve Vietnamu. Kennedy skončil druhý. Jenže kandidátem se pak nakonec stejně stal Hubert Humphrey, který nevyhrál lidové hlasování ani v jednom ze třinácti států, kde se volilo. Dokonce se v nich ani o hlasy voličů a tím i tamní delegáty neucházel. Kennedy byl přijatelnější než McCarthy jako kompromisní kandidát, takže by měl jistě větší šanci než on Humphreyho porazit. Rozhodující byl ale nakonec vliv odcházejícího Lyndona Johnsona a jeho zákulisní aktivita, takže ani Kennedy by neměl lehkou pozici a je těžké říci, zda by byl nominován.

Z jakého důvodu se podle Vás nepodařilo kandidátovi demokratické strany, viceprezidentovi Hubertu Humphreymu v listopadu 1968 navázat na Kennedyho nástup, popularitu a odkaz a v prezidentských volbách porazit republikánského protikandidáta Richarda Nixona? 

Faktorů bylo více. Demokraté působili rozhádaně. Krom toho Nixon slíbil, že válku ve Vietnamu ukončí a i když se mu to podařilo až v roce 1973 de facto uznáním americké porážky, tak v roce 1968 jeho slib zabral. Asi největším důvodem byla občanská práva. Kennedy v roce 1960 byl zvolen velice těsně a i díky hlasům demokratů z Jihu, kteří se pak cítili zrazení tím, že se strana pod jeho a posléze Johnsonovým vedením postavila na druhou stranu. Bývalý demokrat a zastánce rasové segregace George Wallace se rozhodl kandidovat za třetí stranu a jeho výsledek ukazuje, o kolik hlasů asi demokraté přišli. 

Atentáty na veřejně známé osobnosti jsou často živnou půdou pro nejrůznější konspirační teorie. Smrt Roberta Kennedyho není výjimkou. Mohl byste přiblížit, kam v tomto případě míří? Jedná se především o zpochybňování pachatele, za kterého byl označen palestinský přistěhovalec Sirhan Bishara Sirhan?

Ano, oblíbené jsou teorie o druhém střelci. Takové se konec konců objevují i v případě atentátu na Robertova bratra (prezidenta Johna Kennedyho v roce 1963, pozn. redaktora). Dále se spekuluje o tom, že mohl být Sirhan sice pachatelem, ale že byl pouze použit jako nástroj někým, kdo mu vymyl mozek. Obvyklým podezřelým je zde samozřejmě CIA, protože tajné služby ze své podstaty příznivce konspirací přitahují. Nechci se zastávat všeho, co CIA dělala, ale důkazy pro taková tvrzení samozřejmě chybí.  

Dnes devětasedmdesátiletý atentátník Sirhan se stále nachází za mřížemi, kde si odpykává doživotní trest odnětí svobody. Několikrát žádal o podmínečné propuštění, které bylo naposledy zamítnuto letos v březnu. Nakolik toto téma v současné americké společnosti sledované?   

Na rozdíl od atentátu na Johna Kennedyho už Robert Kennedy tolik lidí nezajímá. Maximálně je jeho smrt častěji zmiňována s pověstnou kletbou rodu Kennedyových. Sem tam se pak jeho osud připomíná při výročí jeho vraždy nebo třeba když úmysl ucházet se o demokratickou nominaci na prezidenta ohlásil jeho syn Robert Kennedy mladší.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 
David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Robert Kennedy historie USA (Spojené státy americké) John Fidgerald Kennedy (J.F.K.) Demokratická strana (USA) Válka ve Vietnamu rasismus Martin Luther King Izrael Richard Nixon

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

před 27 minutami

před 42 minutami

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

před 59 minutami

před 1 hodinou

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ministerstvo zdravotnictví, ilustrační fotografie.

Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička

Vláda ve středu odvolala hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou na její vlastní žádost, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Do jmenování jejího nástupce bude kompetence hlavního hygienika v plném rozsahu vykonávat její zástupce a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení má být vypsáno v nejbližších dnech.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou

Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Rozhodnuto: Řecko předá systém Patriot Ukrajině. USA jim zaručily bezpečnost a kompenzaci

Řecko změnilo svůj postoj ohledně poskytnutí protivzdušné obrany Ukrajině. Nyní se rozhodlo, že systém Patriot Kyjevu poskytne, minimálně jeden.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy