Ústavní soud. Možné křeslo pro Lenku Bradáčovou

V zákulisí politiky a justice se řeší další osud vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, píše časopis Neovlivní.cz.

Prezident Petr Pavel zaznamenal první výrazný politický úspěch na domácím poli. Senát mu schválil všechny tři kandidáty na Ústavní soud a prezident tak včera jmenoval Danielu Zemanovou, Josefa Baxu a Jana Wintra novými ústavními soudci.

Mezitím v politickém zákulisí běží už několik měsíců hra o další nové ústavní soudce. Během letošního roku jich totiž na ústavním soudů končí hned sedm. Mandát vyprší v srpnu po dvaceti letech také předsedovi Pavlovi Rychetskému.

Jako jedna z možných kandidátek na pozici ústavní soudkyně je v politickém zákulisí opakovaně zmiňovaná Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně v Praze. V éře protikorupčního tažení, které vyneslo k moci Andreje Babiše, se těšila velké přízni politiků. To však s nástupem Fialovy vlády skončilo.

“Současní vládní politici proti ní mají výhrady, nevěří jí. Jako jediný skutečně silný zastánce jí zůstal ministr spravedlnosti Pavel Blažek,” napsal květnový časopis Neovlivní.cz.

Pavel Blažek Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně kdysi vyslal a s Fialovou vládou se vrátil zpět na ministerstvo spravedlnosti.

“Lapidárně řečeno: nebýt Blažka, už tam dávno není. Nemá důvěru politiků vládní koalice,” citoval časopis jednoho z blízkých spolupracovníků premiéra Petra Fialy.

Lenka Bradáčová už také podle informací Neovlivní.cz nabídky na post ústavní soudkyně dostala, zatím ale odmítala. Ona sama se pak k otázkám své budoucnosti v rozhovoru pro časopis Neovlivní.cz nechtěla vyjadřovat.

“Personálie nekomentuji,” uvedla.

Jmenování ústavních soudců je složitou politickou hrou, v níž se protíná hned několik různých zájmů. Ústavní soudce nominuje prezident, schválit je ale musí senátoři. Výjimku tvoří pozice předsedy a místopředsedů Ústavního soudu, u nich není souhlas horní komory potřeba.

Pozice předsedy Ústavního soudu je především symbolická, výrazným způsobem ale tvoří obraz instituce na veřejnosti. Jeho hlas má ale stejnou váhu jako hlasy ostatních ústavních soudců a nemůže jim přikázat, jak mají rozhodovat.

“Je první mezi rovnými, chcete-li. je tam velký důraz na rovnost,” citoval veřejnoprávní rozhlas ústavního právníka Jana Kyselu.

Proč vládní politici populární žalobkyni nevěří? Mají konkrétní výhrady? A navrhnou Lenku Bradáčovou na ústavní soudkyni? Detaily příběhu přinášíme v aktuálním časopise Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Veřejná žaloba