Rok 1932: Řidič přejel a zabil malé dítě. Proč se soudy nemohou shodnout, zda je vinen nebo nevinen?

Poslední rozloučení.
Historický obrázek kolorovaný serverem Bejvávalo.cz, původní autor neznámý.

Zodpovědnost řidičů motorových vozidel.

Nejvyšší soud v Brně řešil dnes zajímavou otázku, která má zásadní význam pro všechny řidiče motorových vozidel.

Obžalován byl šofér L. Nevezi, který v květnu přijel s autem Tatrabanky do Sečovců a chtěl zajeti do garáže. Kolem auta nakupil se zástup děti a když chtěl šofér zajeti do garáže, musil je rozehnati a pak popojel autem kousek kupředu a začal couvat. Vzadu se chytil aula 6letý Mikuláš Herz, který se pojednou pustil a padl přímo pod kola auta, které ho přejelo.

Hoch byl odevzdán rodičům a krátce po dopravení do nemocnice skonal. Krajský soud v Košicích šoféra osvobodil, poněvadž vzal za prokázáno, že šofér dodržel všechny předepsané opatrnosti, avšak statní zástupce podal do tohoto rozsudku zmateční stížnost, a odvolací soud jí vyhověl a odsoudil Neveziho do vězení na 6 měsíců a k pokutě 200 Kč.

Do tohoto rozsudku podal zmateční stížnost obhájce odsouzeného a tak případem zabýval se Nejvyšší soud v Brně. Náměstek generální prokuratury navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl z moci úřední zrušen, a aby šofér byl osvobozen, neboť nemohl tušiti, že se vzadu za auto chytilo nějaké dítě, když krátce předtím děti odehnal.

Nejvyšší soud potvrdil rozsudek odvolací ve výroku o vině, a zrušil ho pouze ve výroku o trestu a odsoudil Neveziho do vězení na 2 měsíce. O podmíněném odkladu trestu rozhodne soud první stolice.

Nevezi měl, když couval a neviděl za auto zavolat někoho, kdo by šel před autem a dával pozor, aby nebyl nikdo přejet. Poněvadž nesplnil tuto opatrnost, musil býti odsouzen.