Aparát vzdoruje, stěžuje si Fiala. Může si za to ale sám, státní správu neočistil

Protlačit svou vizi ve státním aparátu je nesmírně složité, říká ministerský předseda.

Před volbami to přitom vypadalo, že není důležitější téma než důsledná “deagrofertizace”, jak to veřejně nazvala lídryně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Tedy očista státní správy. Jenže v praxi se ukázalo, že to nebude tak jednoduché a kabinetu Petra Fialy se to nedaří, jak jsme popsali už loni v časopise Neovlivní.cz.


Státní správa potřebuje restart. Žádný z dosavadních premiérů to ale zatím nedokázal Foto: Úřad vlády

A následně jsme to psali ještě mnohokrát: v případě České pošty, NAKIT i dalších úřadů. Nyní to veřejně potvrdil i předseda vlády Petr Fiala: Aparát vzdoruje. Premiér to řekl v souvislosti s vládními škrty, které zčásti utajil před státními úředníky. Právě proto, že by to hatili.

“Někdo nám vyčítá, jak to, že to nemáme konkrétně na jednotlivá ministerstva, proč nám to nedali do posledního čísla? Protože kdybychom to chtěli po nich, tak nikdy nesnížíme provozní výdaje státu o pět procent. Nikdy,” řekl nezvykle otevřeně Fiala v úterý na summitu ReVize.

“Jedna věc je mít vizi a dívat se na věci správně. A druhá věc je dovést je do konkrétních výsledků. Je to těžké v byznyse, je to těžké ve vlastní firmě a je to neuvěřitelně těžké ve státním aparátu,” dodal premiér.

Vláda přitom při svém nástupu slibovala rozsáhlé čistky a propouštění ve státní správě, aby aparát znovu rozeběhla a zbavila lidí spojených s bývalou vládní garniturou. Praxe ale byla složitější. Nejen proto, že nová vláda ctí jiné principy než Andrej Babiš a nehodlala rozpoutat personální čistky. Ruce jí svazoval i služební zákon. Ten umožňuje vyhodit úředníka jen ve vybraných případech; například po odsouzení za úmyslný trestný čin nebo za opakované špatné hodnocení od nadřízeného. A to chvíli trvá. Jedinou rychlou cestou jsou takzvané systemizace. Tedy změna organizační struktury úřadu.

„Ta spočívá v tom, že ministr na vládu předloží novou organizační strukturu, kde různě přehází odbory v rámci sekcí, sekce zase trochu přejmenuje a to ho pak opravňuje i ke změně tzv. představených (tedy náměstků nebo ředitelů odborů nebo vedoucích oddělení),“ přiblížil pravidla hry ve svém článku pro časopis Neovlivní.cz dlouholetý státní úředník Ondřej Votruba.


ČTĚTE TAKÉ: Opravit státní správu po Babišovi bude trvat roky


A přidal také zdůvodnění, proč ani tenhle krok nelze udělat hned, jak nový ministr usedne do svého křesla. „Systemizace se původně dala měnit pouze dvakrát ročně (od 1. 1. a od 1. 7.), momentálně už je to jenom jednou ročně. To byl také důvod, proč první Babišova vláda kolem Vánoc 2017 dělala opravdu divoké čistky navzdory tomu, že nezískala důvěru,“ dodal Votruba.

A Fialova vláda tu systemizaci při svém nástupu už provést nestihla, bylo jen krátce po jejím jmenování. Takže si ji zrežíroval ještě Andrej Babiš sám.

A následně plánovaná novela služebního zákona, která je jednou z cest, nabrala minimálně půlroční zpoždění. Novela, která měla umožnit kupříkladu zrušení pozic odborných náměstků, začala platit až s prvním lednem 2023, tedy o půl roku později než byly původní plány.

Že to se státním aparátem nebude snadné, přitom vláda zjistila záhy po svém nástupu. Popsali jsme tehdy v časopise dvě situace, kdy se ukázalo, že na úředníky se dost často nelze spolehnout.

První byla z ministerstva průmyslu, které po vpádu Putina na Ukrajinu začalo řešit energetickou krizi. To zadání od ministra znělo naprosto jednoduše: Tady máte data, potřebujeme na jejich základě připravit analýzu situace a řešení energetické krize. Tři úředníci ministerstva průmyslu na základě zcela identických vstupních dat dospěli ke třem rozdílným výsledkům.

„A který výstup je tedy ten správný?“ otázal se jejich nadřízený náměstek. Všichni tři odvětili: „Ten můj.“

Druhý příběh je z ministerstva pro místní rozvoj, kde se Ivan Bartoš snažil přijít na to, proč šel úřad v komunikaci s Bruselem opakovaně na ruku Agrofertu, a nikoli státu. „Nevíme… Už si nevzpomínáme, kdo nám to zadal… Nepamatujeme si, z čeho jsme vycházeli.“ Odpovědi dotazovaných úředníků byly jako přes kopírák. Bartoš se nedobral k ničemu.

Tyto dvě situace, které redakce Neovlivní.cz rekonstruovala na základě rozhovorů se zainteresovanými vládními úředníky, přitom obsahovala klíčová – a vlastně jediná – témata, která současná vláda Petra Fialy vedle války na Ukrajině loni měla. Vyřešení energetické krize a odstřižení Andreje Babiše od vlivu na státní správu.

“A obojí šlo ztuha. První historka z ministerstva průmyslu ilustruje reálné schopnosti části administrativy zdecimované covidem, kdy se nepracovalo, a Babišovou personální politikou. A druhý příběh z místního rozvoje pak nasvědčuje očividné sabotáži,” popsali jsme tehdy v časopise Neovlivní.cz.


Text je součástí projektu Očista státní správy, který podpořil Nadační fond rodiny Orlických


Zdroj náhledové foto: Úřad vlády

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email