Nejdéle fungující česká družice po šesti letech shořela v atmosféře

Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.

„Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic velikosti 2U se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa,“ uvedl ústav.

VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu vypuštěna 23. června 2017 z Indie. Za dobu svého fungování oběhla planetu víc než 33 000krát. Vědci dokázali získávat data z družice do posledního dne. Ačkoli její životnost byla odhadována jen na jeden rok, fungovala zhruba šest let. „Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne (2023-06-05 11:34:48), následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech,“ uvedl ústav v tiskové zprávě.

Práce na VZLUSAT-1 znamenala pro VZLÚ vstup do světa družic. „Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ uvedl generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar. Přínosné jsou také poznatky v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, která zajistila téměř nepřetržitý provoz operování po dobu celých šesti let, doplnil vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.

Družice nesla například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu. Družice vážila dva kilogramy a pohybovala se na polární dráze ve výšce 510 kilometrů.

Na družici VZLUSAT-1 navazuje další projekt, VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 13. ledna 2022 z floridského mysu Canaveral. Na palubě má mimo jiné dvě kamery pro pozorování Země. Je první českou družicí, která dokázala pořídit snímek České republiky ve vysokém rozlišení.