Vývojář, sochař nebo průmyslník. Znáte příběhy Čechů ve světě slavnějších než doma?

Mýdlo s jelenem a silný podnikatelský duch továrníka Schichta. Jeden z největších potravinářských koncernů má základy v liberecké mýdlárně

Margarín Rama nebo mýdlo Dove jsou produkty, které nemusíme blíže představovat. Málokdo ale ví, že pocházejí z obrovského potravinářského koncernu Unilever, jehož základy sahají do 80. let 19. století na naše území – konkrétně do Rynoltic na Liberecku, kde působil továrník Johann Schicht. Původně si otevřel rodinnou mýdlárnu, jejíž mýdlo s jelenem je v našich domácnostech dodnes.

„Johann Schicht byl jedním z osmi nebo devíti dětí,“ říká historik Martin Krsek u hrobu rodiny Schichtů a historička Kristina Kaiserová doplňuje: „Využil potenciál dopravy a surovin, koncem 19. století už byla výroba elektrifikována, což tehdy zdaleka nebyla samozřejmost. To znamená, že tušil, kudy jít, a uměl si k sobě natahat poradce.“

Skupování značek a nafukování koncernu

Deset let po založení se ve střekovské továrně nevyráběla podle Kristiny Kaiserové jen mýdla s jelenem, ale také vodní sklo, glycerin nebo ovocné šťávy Ceres, které se vyráběly z toho, co bylo:

„Samozřejmě dominovaly jablečné. Koncem devatenáctého století byl mezi dělnictvem problém s alkoholismem, a on se to takto snažil odbourat.“

Čtěte také

Schichtovka pod vedením Johanna časem ovládla potravinářsko-drogistický trh ve střední Evropě, doplňuje Martin Krsek: „Schichtové ve velkém skupovali často dlouholeté tradiční značky, začleňovali je do svého koncernu, ale dělali to chytře – zachovávali pocit, že ta továrna nepatří pod Schichty.

Dnes už z historických pramenů vidíme, že pod ně patřily desítky a desítky továren různých a docela známých značek, například Kunerol, slavná rakouská firma, která pod Schichty patřila už někdy od konce devatenáctého století. Kdyby nevytvořili prostor pro to stát se hegemonem na trhu, tak je do pár let skoupí jiný koncern, nebo by zanikli.“

Rozvoj firmy dokládá i způsob bydlení jejího zakladatele.

„Tady se postavila továrna, jejíž součástí byla správní budova. A Schichtovi bydleli na půdě a tam se také narodil jeho syn Georg. Pak si později postavili honosnou vilu, která dnes stojí na druhé straně Labe v Čajkovské ulici,“ dodává Martin Krsek.

V továrně s knihovnou i prostorným sálem na odpočinek

Johann Schicht – možná proto, že pocházel z prostých poměrů – myslel i na dělníky ve výrobě.

Čtěte také

„Měl podnikovou knihovnu, kterou vybavoval třeba levicovými časopisy, protože věřil, že by dělnictvo mělo číst i tyto myšlenky. Měl tam také ohřívárnu obědů, sprchy, školku, ordinaci. Velký program ale přichází až po jeho smrti, tedy budování firemních bytů a podobně,“ dodávají Martin Krsek a Kristina Kaiserová.

Zakladatel v té době už mezinárodní firmy zrmřel v roce 1907. Nakonec zemřel – na to, že byl vegetarián, abstinent, nekuřák – na rakovinu jater nebo střev. Neustále se domníval, že stačí pít ovocné šťávy, které mu ale střeva de facto roztrhaly,“ dodává historička.

22 let po smrti Johanna Schichta, v době hospodářské krize, vzniklo v roce 1929 nadnárodní konsorcium Unilever – jeho prvním celosvětovým ředitelem byl Johannův syn Georg.

Spustit audio