Dvaatřicetiletý Syřan v Annecy na jihovýchodě Francie pobodal čtyři děti a dva dospělé na místním hřišti. Nůž přitom vytáhl i proti miminkům v kočárech. Nejmladšímu pořezanému dítěti nebyl ani rok, nejstaršímu byly tři. Čtyři děti a jeden dospělý v pátek ráno stále bojovali v nemocnici na jednotce intenzivní péče o život.
Zpráva se z Annecy do Lucemburku rychle přenesla. Francouzský ministr vnitra kvůli tomu schůzku se svými kolegy předčasně opustil. Mnozí ministři mu vyjádřili lítost a účast s rodinami těžce zraněných dětí.
Pachatel se hlásí ke křesťanství, a tak jeho útok nebyl ze série džihádistických atentátů provedených v západní Evropě - důvodem byla podle místních médií zřejmě frustrace z čerstvě zamítnutého azylu ve Francii. Událost nicméně zapadla do rámce, v němž se ministři v Lucemburku pohybovali.
Evropané se cítí ohroženi přistěhovalci z mimoevropských zemí. Podle loňského průzkumu agentury STEM má 71 procent lidí strach z uprchlíků, kteří by se usadili v České republice.
Migrace pak bývá častým tématem i ve volbách. Loni na podzim se restriktivní přistěhovalecká politika stala pojítkem nové švédské koalice. Rozhodla volby v největší rakouské spolkové zemi a momentálně stojí za vládní krizí v koalici nizozemského premiéra Marka Rutteho.
Žádný ministr či ministryně v Lucemburku proto ve čtvrtek nevolali po otevřených hranicích Evropy. Naopak všichni apelovali na restriktivnější azylovou politiku, byť z různých pozic. Jižní státy chtěly víc solidarity po zbytku unie, severní zase odpovědnost od jihu. Několik zemí v čele s Německem žádalo mírnější podmínky pro rodiny s dětmi při posuzování azylové žádosti, ale rozhodující většina států byla proti.
Nápad od Slováků
Dohoda však nakonec skutečně vznikla. Český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyhlásil ve čtvrtek večer definitivní konec uprchlických kvót, které rozdělily Evropu v době migrační krize v roce 2015. Ty ale byly ve skutečnosti už dávno mrtvé.
Jsem rád, že EU našla férové řešení pro zvládnutí migrace. Žádné kvóty, ale solidární finančni pomoc nejvíce zatíženým členským zemím. ČR bude na můj návrh z povinnosti přispívat nyní vyjmuta, a to s ohledem na velké množství uprchlíků z Ukrajiny, které jsme přijali.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) June 8, 2023
Státy EU se nyní sešly kvůli konceptu "flexibilní solidarity", kdy každý bude pomáhat podle svého uvážení. Buď k sobě převezme část uprchlíků z nejvíce zasažených zemí, nebo se z takové pomoci vykoupí - přispěje částkou odpovídající v přepočtu necelému půlmilionu korun na hlavu každého běžence, kterého k sobě nepřijme. Nějak ale pomoci bude muset.
Nejde o nový koncept, už v roce 2016 s ním přišli Slováci. Sedm let se ale nedařilo ostře rozdělené země na tomto hřišti shromáždit. Proč se to podařilo teď? Počty žadatelů o azyl v Evropě po covidovém útlumu zase rychle narůstají. Loni podle Eurostatu požádalo o útočiště v EU přes 960 tisíc lidí, o třetinu víc než v předešlém roce. To migraci opět dodalo na důležitosti a pomohlo sblížit postoje vlád.
Ruská válka na Ukrajině a to, že Evropa zůstává jednotná a postupuje společně, navíc vrátila mezi státy důvěru, dříve narušenou kvótami. Řekla to i komisařka pro vnitro poté, co švédské předsednictví ve čtvrtek večer ohlásilo dohodu. "Členské státy si zase věří, že si v migraci pomůžou," konstatovala Ilva Johanssonová.
#JHA | The ministers just agreed on a general approach on the Asylum and Migration Management Regulation and the Asylum Procedure Regulation.
— Swedish Presidency of the Council of the EU (@sweden2023eu) June 8, 2023
(1/2)
Svou roli sehrálo i Česko. To se spolu s Polskem a dalšími zeměmi dokázalo postarat o čtyři miliony ukrajinských válečných uprchlíků. EU poskytla zasaženým zemím peníze či další požadované právní nástroje a Češi a Poláci zase západní Evropě ukázali, že umějí být solidární.
Ministr Rakušan tak nyní uspěl se svým požadavkem, aby státy, které na svém území hostí stovky tisíc ukrajinských uprchlíků, nemusely přispívat jižnímu křídlu na běžence v tamních táborech.
Rozzlobený Orbán
Rakušan v Lucemburku označil dohodu za "plně přijatelný kompromis" a Česko zvedlo ruku pro. Proti bylo akorát Polsko a Maďarsko, čtyři státy se zdržely. Maďarský premiér Viktor Orbán později obvinil Evropskou unii, že chce do jeho země umístit migranty silou. "Brusel zneužívá pravomoci. Chtějí umístit migranty do Maďarska silou. To je nepřijatelné, chtějí nuceně z Maďarska udělat zemi migrantů," uvedl prostřednictvím svého mluvčího.
Nyní zbývají dvě věci. Zaprvé dohodnout konečné znění nové azylové politiky s Evropským parlamentem, který trvá na povinném přebírání uprchlíků všemi státy. A zadruhé zjistit, jestli pravidla budou fungovat v praxi. Státy chtějí zrychlit navracení neúspěšných žadatelů o azyl do jejich zemí původu a přimět tranzitní státy k větší odpovědnosti za cizince, kteří z jejich území míří dál do Evropy. Doposud se ani jedno v realitě nedařilo.
