Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Oleg Beznosik / foto: Vlastní archiv Olega Beznosika

Ukrajinec členem výboru pro národnostní menšiny? Může to být správná věc.

Ukrajinců u nás žije mnoho a už dlouhá léta jsou největší národnostní menšinou, dokonce předběhly i naše bratry Slováky. Jaké plány má člen Výboru pro národnostní menšiny v druhém největším městě ČR – Brně?

Není to nic neobvyklého, aby byl do výboru pro národnostní menšiny v nějakém městě či obci zvolen občan Ukrajiny. Tyto výbory jsou však nepovinné, a zařizují je buď velká města, nebo obce s velkým podílem cizinců, konkrétně ve výši alespoň deseti procent. Velké plány v Brně má i Ukrajinec s českým občanstvím Oleg Beznosik, místopředseda oblastního klubu města Brna hnutí SPD (Svoboda a přímá demokracie), zvolený do onoho výboru právě za toto politické uskupení. Jakým způsobem by chtěl integrovat Ukrajince do našeho života a nejen o tom si s ním popovídáme v tomto rozhovoru.

Olegu, jak dlouho jsi vlastně v České republice a jak moc se život zde liší od toho na Ukrajině?

Do České republiky jsem poprvé přijel v roce 1999. Měl bych poznamenat, že tehdejší Česká republika byla velmi odlišná od České republiky dnešní, stejně jako Ukrajina. Odcházel jsem z jiné Ukrajiny, než je teď.

Co se týče rozdílu mezi životem na Ukrajině a v České republice, tak v něčem jsme si velmi podobní, v jiném se však radikálně lišíme. Rozhovor na toto téma není na jednu hodinu, takže vyzdvihnu pouze hlavní podobnosti a rozdíly:

Česká republika i Ukrajina jsou slovanské, křesťanské státy, z toho plyne velmi podobný způsob života, vztah k rodině a náboženským hodnotám. ALE.

V České republice je pocit stability a pravidelnosti života, který jsme na Ukrajině za celou historii existence státu (od roku 1991) nikdy neměli. Nekonečný boj za vládu politických elit neumožňoval stabilní rozvoj ekonomiky a státu.

Dále, postoj státních úředníků k prostému lidu. Český úředník VŽDY jedná na základě své pracovní náplně a snaží se běžnému občanovi pomoci vyřešit jeho problém. Na Ukrajině je úředník vládcem světa. Záleží na něm, zda se VAŠE problémy vyřeší kladně nebo ne. Odtud pramení korupce.

Tyto 2 důvody nutí Ukrajince hledat lepší život v zahraničí.

I když smekám před tím, jak ses naučil česky, přeci jen je slyšet přízvuk v podstatě od první věty. Mají s tím Češi a Moravané nějaký problém?

Na sobě to necítím. Až na vzácné výjimky se nesetkávám s lidmi, kterým přízvuk vadí, i když ve skutečnosti je neštve přízvuk, ale cizinci obecně.

Jak jsou podle tvého názoru Ukrajinci integrovaní do české společnosti? Jde jim to líp, než jiným národům? A jak je to v porovnání se Slováky, Italy, Afričany, nebo třeba Vietnamci, kterých je tu taky hodně?

Česká republika má pro integraci cizinců celkem příznivé podmínky. Nebudu mluvit za Slováky, ti jsou tu vlastně doma. Pokud jde o Ukrajince, jsou to pracovití lidé, pracují bok po boku s Čechy, nemají žádné zvláštní potíže s učením jazyka (na rozdíl od neslovanských národů), ale stále je co zlepšovat, aby integrace do české společnosti byla bezbolestnější a rychlejší.

Co by dle tvého názoru integraci Ukrajinců nejvíce pomohlo a co pro to mohou udělat naši občané?

Začlenit se do společnosti znamená najít v ní své místo. Češi pro Ukrajince dělají hodně, za což vám z celého srdce děkujeme, ale přehnaná ochrana nepovzbuzuje všechny cizince k integraci. Mám na mysli finanční pomoc, kterou cizinci dostávají. Pro mnohé je to pouze příležitost k využití sociálního systému státu a o nějaké integraci do české společnosti nemůže být ani řeč. Jakmile zmizí možnost přijímat peníze od státu, tito cizinci odsud okamžitě odejdou. Podle mě je potřeba takové lidi rozlišit.

Jak velké procento Ukrajinců jsou váleční uprchlíci a kteří sem naopak přišli z oblastí, kde se nebojuje? Dá se to rozpoznat například podle jejich jazyka či přízvuku?

Vidím to tak, že váleční uprchlíci nejsou více, než 20 % Ukrajinců. Většina lidí pocházela z regionů, kde se nebojuje a nikdy nebojovalo. Ano, být nyní na celém území Ukrajiny není bezpečné, ale hlavním smyslem příchodu do Evropské unie je možnost prorůst do jejího systému sociálních dávek. Ano, konverzací a přízvukem můžete slyšet, z jaké oblasti Ukrajiny člověk je. Rusky mluvící Ukrajinci mají také jiný přízvuk a některá slova, než lidé z Ruska či Kazachstánu. Pokud člověk mluví ukrajinsky, velmi pravděpodobně to válečný uprchlík není, protože válka zasáhla výhradně ruskojazyčné oblasti.

Jaké jsou konkrétně tvé plány ve výboru pro národnostní menšiny a čeho bys tam chtěl dosáhnout?

Mám samozřejmě spoustu rozpracovaných nápadů, ale nejdřív je potřeba zjistit, jaké možnosti má výbor a jaké budu mít já ve výboru, a pak vypracovat akční plán.

Ty sám si z jakého ukrajinského města? Jaké je a jak se tam žije? Máš tam stále přátele či rodinu, se kterými jsi v kontaktu?

Jsem z města Poltava. To je levý břeh Ukrajiny. Žijí tam moji příbuzní a přátelé. Se všemi jsem v kontaktu.

Jaký mají tví přátelé většinou názor na prezidenta Zelenského? Občas slýcháme, že jeho režim není zdaleka tak kladný, jak si tu často malujeme.

Na Ukrajině nemůže být jiný úhel pohledu než ten oficiální. Není bezpečné mluvit negativně nebo kritizovat vládu. Nerozebíral bych toto téma.

Jak myslíš, že skončí prezident Zelenský a celá ta válka na Ukrajině? A kolik procent Ukrajinců to nakonec zůstane? Vytvoří se jejich komunity, nebo se přeci jen plně integrují?

Myslím, že polovina Ukrajinců tady zůstane bez ohledu na to, kdy a jak válka skončí. Co se týče jejich komunity, bude vše jako před válkou. Ukrajinci sem přišli žít a pracovat, vše bude při starém, jen nás bude o něco více než před válkou.

Nezbývá tedy poděkovat Olegovi za příjemný rozhovor a přejeme mnoho úspěchů ve výboru pro národnostní menšiny, ale i v osobním životě.

Anketa

Ukrajinec členem výboru pro národnostní menšiny? Může to být správná věc.

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!