Domů     NOVINKY
V Praze byl zahájen provoz 10. jaderného reaktoru v Česku
Jan Zelenka 7.6.2023

V úterý zahájila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze provoz svého druhého školního štěpného jaderného reaktoru VR-2. Jde celkově o 10 aktuálně provozovaný jaderný reaktor na území České republiky..

Vedle dvou školních reaktorů provozuje dva výzkumné reaktory Centrum výzkumu v Řeži a šest jaderných reaktorů provozuje ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ. Fakulta spouští VR-2 právě rok po oznámení o získání povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1.

„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky.

A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Foto: ČVUT

ČVUT se tak stává jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor – tokamak Golem.

Devět let příprav

„Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, děkan FJFI. Reaktor VR-1 byl ve spolupráci s IAEA vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online.

Tuto možnost pravidelně využívají studenti například z USA, Velké Británie, Tuniska a dalších zemí.

„Spuštění reaktoru VR-2 završí proces, který jsme nastartovali v roce 2014. Samotná výstavba byla velmi rychlá a zabrala jen zhruba rok. Jde totiž o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ doplňuje Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů FJFI.

Rektor Petráček, vedoucí katedry Rataj a děkan FJFI Čuba (zleva). Foto: ČVUT

Harmonogram přípravy reaktoru VR-2 na FJFI

2014    zahájení projektu

2018    transport paliva

2020    rozhodnutí o umístění

2022    rozhodnutí o výstavbě a výstavba

6. 6. 2023 zahájení fyzikálního spouštění

Podkritický reaktor se neobejde bez zdroje neutronů

Reaktor VR-2 je takzvaným podkritickým reaktorem a bez externího zdroje neutronů proto nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se externí zdroj neutronů vypne, štěpení se zastaví. Provoz reaktoru je tak jednodušší, bezpečnější, a i díky tomu může být jeho konstrukce výrazně jednodušší.

Palivo pro nový reaktor získala fakulta už v roce 2018. Darovala ho finská Aalto University. Výstavbu usnadnila i skutečnost, že je reaktor umístěn v reaktorové hale, která splňuje požadavky na provoz tohoto zařízení kvůli umístění reaktoru VR-1. Nabízí přitom dostatek prostoru, aby se do ní bez potíží vešel i druhý reaktor.

Kromě výuky bude i nový reaktor stejně jako VR-1 sloužit také vědě a budou se na něm realizovat některé výzkumné projekty.

Další informace o školních reaktorech FJFI, studijních programech i vědeckých aktivitách najdete na webu KJR.

Historie jaderného výzkumu v Česku (v kontextu hlavních událostí ve světě)

1942    první jaderný reaktor v americkém Chicagu

1945    první reaktory v Kanadě a Sovětském svazu

1954    první jaderná elektrárna v Sovětském svazu (Obninsk)

1955    mezivládní dohoda o jaderném výzkumu mezi Československem a bývalým Sovětským svazem

založení Ústavu jaderné fyziky

zahájení výuky Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

1957    založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)

zahájení provozu prvního jaderného reaktoru v Československu: LVR-15 v Řeži

1972    zahájení provozu druhého reaktoru v Řeži – LR-0

1972    zahájení výstavby slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440

1985    uvedení prvního bloku JE Dukovany do provozu (další tři bloky byly uvedeny do provozu v letech 1986-7)

1990    zahájení provozu školního štěpného reaktoru VR-1 Vrabec na FJFI

2000    uvedení prvního bloku JE Temelín do provozu (druhý blok byl uveden do provozu v roce 2002)

2022    zahájení výstavby druhého školního jaderného reaktoru VR-2 na FJFI

2023    zahájení provozu 10. štěpného jaderného reaktoru v Česku

Související články
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, dojala svět „Bleděmodrou tečkou“ a stala se nevzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru, vysílala poslední půlrok jen nesrozumitelné „blábolení“. Poslední sbohem se ale nekonalo, inženýrům NASA se opět povedlo krizi zažehnat. Dvojice sond […]
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidnatější metropole, Šanghaj, se za poslední století propadla o více než tři metry… K tomuto závěru došel tým čínských odborníků po detailním prozkoumání 82 měst, včetně […]
Světoznámá značka minerální vody Perrier představila novou exkluzivní limitovanou edici své ikonické zelené lahve. Jejím autorem je legenda francouzského designu Philippe Starck, který u příležitosti 160. výročí založení značky vdechl lahvi novou podobu ve svém nezaměnitelném minimalistickém, ale elegantním stylu. Ikonický kapkový tvar zelené lahve Perrier zůstává od vzniku společnosti stejný a stal se symbolem značky. Kromě toho […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz