Nedostatek paliativní a hospicová péče. Chybí odborníci a užší spolupráce ministerstev

Víte, kdo je to paliatr? Lékař, který se stará pacienty s těžkým, nevyléčitelným onemocněním. Pomáhá jim vést i s takovou nemocí kvalitní život - bez bolesti a dalších příznaků. Odborníků s touto specializací je ale málo. A nepomáhá ani to, že paliativní péče je rozdělená mezi dva resorty.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O lidi s těžkým, život ohrožujícím onemocněním by měli pečovat i paliatři – lékaři se zaměřením na paliativní medicínu. Ta pacientům a jejich rodinám pomáhá vést kvalitní život navzdory nemoci. Jenže lékařů s touto specializací je málo a jejich služby tak v některých regionech chybí. Stejně jako hospicová péče.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak je na tom v Česku paliativní péče

Krátké video vysvětluje, komu a jak bude pomáhat Středisko dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem v pražských Košířích. Projekt řídí a financuje Nadace manželů Vlčkových. Otevřít se má v roce 2026 jako vůbec první zařízení, které bude poskytovat komplexní služby pro těžce nemocné děti a jejich rodiny.

Podle statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny je paliativní péče hůř dostupná v Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji.

„Rodiny to tam mají opravdu těžké. Je iluzorní si myslet, že by za takovouhle péčí mohly dojíždět do jiného kraje. Když člověk chce být doma a je v závěrečné fázi nemoci, ať už je to dítě nebo dospělý, a rodina chce pečovat doma, tak potřebuje někoho, kdo je dostupný v okruhu, kde bydlí,“ říká Mahulena Exnerová, předsedkyně sekce pro dětskou paliativu v České společnosti pro paliativní medicínu.

Nedostatek odborníků

Podle plzeňského radního pro zdravotnictví Pavla Haise (Piráti) je hlavní problém nedostatek odborníků, kteří tyto služby zajišťují.

„Pro získání registrace je potřeba minimálně pěti zdravotních sester, úvazku 0.2 (32 hodin měsíčně, poz. red.) na lékaře na paliativní péči a potom ještě úvazku celého u lékaře v jiné odbornosti. Potřeba je i spolupráce s duchovním. To jsou všechno záležitosti, které tu situaci stěžují,“ vysvětluje. 

Jak bude vypadat dětský hospic na Cibulce? Podívejte se na vizualizace z virtuální reality

Číst článek

Lidé s nevyléčitelným onemocněním nebo na konci života potřebují nejen péči lékařů a zdravotních sester, ale i psychologickou a spirituální podporu, i zajištění běžných potřeb jako je jídlo a hygiena. Podporu potřebují i jejich blízcí.

Rozdělená legislativa

Paliativní péče zasahuje do působností dvou ministerstev: jak zdravotnictví, tak práce a sociálních věcí. „Každý více vnímá svojí část péče a my bychom hrozně moc potřebovali, aby tam byla užší spolupráce,“ říká Exnerová, podle které je rozdělení jen další překážka.

To by měl podle náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) změnit chystaný zákon o sociálně zdravotním pomezí.

„Bude sjednocovat sociální a zdravotní služby v jednu službu, takže lidé budou moc zároveň čerpat jak sociální a zdravotní služby na jednom místě nebo lůžku a potom, až schválíme změnový zákon, tak chceme navázat dalším rozvojem paliativní a hospicové péče,“ uvádí.

Novely zákonů, které mají sociální a zdravotní pomezí propojit, jsou teď v připomínkovém řízení. 

Iva Vokurková, mfk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme