Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Místo litování raději pomáhám, říká dobrovolnice. Volný čas věnuje seniorům

  10:40
Poznáte ji podle nakažlivého smíchu, přirozené laskavosti a chundelaté jezevčice Tailinky, která jí věrně krouží pod nohama. Elán by mohla rozdávat, což také po bezedných hrstech dělá. Jako poetická kamelotka soucitu věnuje dobrovolnice Jitka Nováková svůj volný čas bez nároku na odměnu seniorům v kolínském Domově Clementas.

Jitka Nováková říká, že když pomáhá druhým, je šťastná a vděčná. Její empatii oceňují i dědečkové a babičky z kolínského Domova Clementas, kam ji doprovází její jezevčice. | foto: Jakub Stadler, MAFRA

„Odcházím, až když mají úsměvy na tvářích. To je pro mě ta největší odměna, která mi dává smysl,“ říká „éterická filantropka“ Nováková.

Měla jste už od dětství vlídný vztah ke starším lidem?
Jako malá holka jsem trávila víkendy a prázdniny u prarodičů v Týnci nad Labem. Dodnes moc ráda vzpomínám, jak jsme s babičkou třeba vařily nebo zahradničily. Bohužel odešla velmi brzy, bylo mně sedmnáct. Tedy ve věku, kdy bych s ní mohla sdílet mezníky dospívající dívky, jako jsou první lásky nebo maturita. Právě v těchto chvílích mi moc chyběla. Možná mi ji babičky tady v domově trochu vynahrazují. Po jejím odchodu jsem trávila hodně času s dědou, chodili jsme na kafíčka, jezdili na výlety. Měli jsme krásný vztah, byl to můj parťák do nepohody. Nejspíš i proto, že moc ráda poslouchám příběhy.

Domovy pro seniory bývají jejich bezednými studnicemi, to si tady musíte libovat…
To ano, třeba nedávno mi tady pan Václav barvitě vyprávěl, jak býval v mládí zakřiknutý a jak ho pak zčistajasna sbalila manželka (úsměv). Často se stává, že mi senioři své příběhy i několikrát zopakují, protože si nepamatují, že mi je už vyprávěli. Mně to ale vůbec nevadí. Mám radost, že si mohou zavzpomínat.

V domově na mě koukali jako „z jara“ a divili se, že chci jen tak pomáhat.

Vystudovala jste gymnázium v sousední Kutné Hoře. Kam jste se vydala dál?
Už od šestnácti let jsem jezdila s dětmi na letní tábory a táhlo mne to ke speciální pedagogice. Po maturitě jsem se šla zeptat do jedné kutnohorské organizace, zda by pro mne takovou práci neměli. Sáhla jsem tam ale omylem na „jinou“ kliku. Místo do Slunečnice, která se věnovala dětem s handicapem, jsem zaklepala na dveře Oblastní charity Kutná Hora. Tahle náhoda mě pak ovlivnila na celý život. Potkala jsem tam úžasnou ředitelku Marii Mackovou, která mě hned vzala na pohovor a už mě nepustila (úsměv). Strávila jsem tam dalších pět let.

Jitka Nováková

  • Dobrovolnice v Domově pro seniory Clementas v Kolíně.
  • Narodila se 25. května 1979 v Kolíně, kde dodnes žije.
  • Vystudovala Gymnázium Jiřího Ortena v Kutné Hoře a nyní dokončuje bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.
  • Pracuje na pozici asistentky ředitele v česko-německé firmě.
  • Je svobodná a bezdětná.
  • Ve volném čase ráda sportuje.

Jakou práci jste tam dělala?
Pečovatelku. Chodila jsem ke klientům domů, pomáhala jim s hygienou, uklízela nebo jim třeba píchala inzulín. To už dnes však mohou dělat pouze zdravotní sestry. Od začátku mě ta práce nesmírně bavila. Současně jsem se věnovala i práci s romskými dětmi. Bez okolků přiznávám, že kromě puberťáků vyjdu snad s každým (úsměv).

Nyní už řadu let pracujete jako asistentka ředitele v česko-německé firmě. Proč jste se rozhodla ze sociálních služeb odejít?
Upřímně, úplně jsem tehdy vyhořela. Vždy jsem víc myslela na ostatní než na sebe. Potřebovala jsem změnu, a tak jsem odjela do Německa pracovat jako au-pair. Po návratu jsem se toužila úplně osamostatnit, a tak jsem si zanedlouho našla místo ve firmě, která se zabývá maloobchodem v bývalých duty free shopech na hranicích. A teď už jsem tam zaměstnaná skoro dvacet let.

Nechyběli vám senioři a děti?
To víte, že chyběli. Asi před šesti lety jsem začala cítit, že mi k naplnění stále něco chybí. A také jsem se obávala, abych znovu nevyhořela. Časem jsem proto začala pátrat, jak bych svůj volný čas využila, kde bych mohla pomoci. Jak sama ráda říkám: Líná huba, holé neštěstí. Úplnou náhodou jsem při venčení mé jezevčice natrefila na senior centrum. Vybavuju si, že tam na mě tehdy koukali, jako „z jara“ a divili se, že chci jen tak pomáhat. Zkrátila jsme si kvůli tomu i úvazek ve firmě na čtyři dny v týdnu.

Jak jste trávila ten pátý, za nějž jste nedostávala plat?
Aktivizovala jsem seniory. Povídali jsme si, vyráběli drobné předměty, hráli deskovky nebo jsem je třeba brala na procházky. Potvrdila jsem si, že bych v sociálním oboru chtěla jednou dělat naplno. K tomu je ale potřeba minimálně titul diplomovaný specialista nebo bakalář. A tak jsem před třemi lety začala studovat dálkově obor zdravotně sociální pracovník na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě.

Děkuji klientům za to, že jim můžu pomáhat, říká oceněný dobrovolník

Teď jste už ve třetím ročníku a v Domově Clementas jste prošla praxí. Co seniory nejvíc baví?
Mají rádi paměťové hry, milují zpívání a doplňování přísloví. Přitom si s nimi úplně přirozeně povídám jako jejich vnučka. Bezprostředně, vesele, aby přišli na jiné myšlenky. Samozřejmě vždy také záleží na tom, jaké mají zdravotní diagnózy.

Seniorům prý velmi prospívá propojení s dětmi. Někde jsem dokonce četl, že v jedné obci uvažují o vybudování místa, kde bude současně sídlit mateřská škola a domov pro seniory…
No to je přesně můj sen! Kdybych nevěděla, co s penězi, hned bych se do něčeho takového pustila. Na druhou stranu je jasné, že k takovému propojení obou zařízení je nutné splnit mnoho zákonných podmínek, což není vůbec jednoduché.

Spousta lidí přispívá na dobročinné sbírky z lítosti. Jak to máte s lítostí k seniorům vy?
Často slýchám od okolí, že by tuto práci dělat nemohli, že by jim bylo osamělých seniorů líto. Ale proč? Vždyť stáří je přirozený vývoj života a zestárneme přece jednou všichni. Seniory nelituji, stejně jako nelituji času, který s nimi trávím. Pro mě je to vnitřní naplnění a vždy se za nimi moc těším. Uvědomuji si, že jsem šťastná, když vidím, jak se na mě usmívají a jak jsou vděční.

Vstřebávala jsem příběhy i zkušenosti klientů, říká pečovatelka roku

Prý občas strávíte se seniory i část víkendu…
Jasně, třeba někdy v neděli, když je hezky, tak se tu zastavím a vytáhnu nějakou babičku na procházku. Zejména ty, které nemají své rodiny a nemají tak možnost se jít s nimi projít. Děti nemám, tak proč jít sama? Přiznávám, že si časem stráveným se seniory kompenzuji, že nemám svoji vlastní rodinu. Je to i částečný důvod péče o mé druhé já.

Jak na tom podle vás společnost s dobrovolnictvím je. Přece jen ochotní lidé jako vy působí takřka jako zjevení...
Tomu se shodou okolností věnuji ve své bakalářské práci, kterou začínám psát. A protože tuším, že bohužel dost mizerně, tak se pokusím zjistit proč a co můžeme udělat, aby se to změnilo. Naše společnost není zvyklá dělat něco jen tak. Ano, dokážeme pomoci zejména finančně třeba v případě humanitárních katastrof. Ale ukrojit si kus sama sebe a svého času, to je něco jiného. A přitom nás to nic nestojí!

15. října 2013

Autor:
  • Nejčtenější

Plastika na Andělu je lživá, míní Hřib. Jednání o odstranění se nekonalo

5. května 2024  9:05,  aktualizováno  6.5 14:13

Plastika v metru na Andělu je lživá a dostane novou podobu. Oznámil to náměstek primátora Zdeněk...

Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění

1. května 2024  20:36

V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou

2. května 2024  14:51,  aktualizováno  19:55

Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...

Ven ze souprav! Pražské metro ve špičce ochromila závada i pád do kolejiště

6. května 2024  17:51,  aktualizováno  20:30

Od 17:30 hodin stál provoz metra na lince B mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc, DPP uvedl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Usnul za volantem a srazil lidi na chodníku. Pro ženu a dítě letěl vrtulník

5. května 2024  19:10,  aktualizováno  19:48

V Kostelní Lhotě na Nymbursku vjel v neděli odpoledne řidič osobního auta na chodník, kde srazil...

Astma nelze brát na lehkou váhu, upozorňuje nástěnná malba v Nuslích

7. května 2024  17:58

V pražských Nuslích byla v úterý představena nástěnná malba pouličního umělec Dmitrije Proškina...

Nejen Stavjaňa, dalším asistentem trenéra ve Spartě bude Vejvoda

7. května 2024  17:51

Nedávný kladenský kouč Otakar Vejvoda bude v nadcházející sezoně působit v realizačním týmu...

Na Pražském okruhu se převrátil náklaďák přes svodidla, omezoval oba směry

7. května 2024  11:14,  aktualizováno  16:21

Na druhém kilometru Pražského okruhu u Jesenice havarovalo nákladní auto, které se převrátilo na...

Utonulý ve Vltavě byl britský turista. Během noci s přáteli skočil z party lodi

7. května 2024  15:41

Tělo, které v neděli vylovili policisté z Vltavy poblíž Štefánikova mostu, patřilo...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...