Zbylá voda v přehradě Kachovka nebude pitná a ‚vykvete‘. Budou se šířit komáři, předpovídá odborník

Zničení hráze Kachovské přehrady bude mít dalekosáhlé důsledky. Jde o ekologickou katastrofu, která se dotkne milionů lidí na jižní Ukrajině. V Chersonské oblasti vydali zákaz koupání a rybolovu. Testy ukazují, že voda obsahuje vysoké koncentrace jedů. „Ztrácí se hlavní zdroj pitné vody, zásobování průmyslu a hlavně zemědělské závlahy,“ popisuje následky geograf a hydrolog Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Rozhovor Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záplavy v Chersonu způsobené zničením Kachovské přehrady

Záplavy v Chersonu způsobené zničením Kachovské přehrady | Zdroj: Reuters

Můžete popsat situaci, která v oblasti nastane, až vyteče voda z protržené nádrže? Jak to bude vypadat na místě bývalé přehrady nad hrází? A jak to bude vypadat pod ní?
Nejprve bych chtěl připomenout, jaký je objem katastrofy z hlediska objemu vody. V podstatě se jedná o plochu, která je třiačtyřicetkrát větší než naše největší přehrada Lipno a naše nejobjemnější přehrada Orlík by se do ní vešla pětadvacetkrát.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s geografem a hydrologem Bohumírem Jánským.

Dopad to má určitě na infrastrukturu, nastává tedy totéž, co při každé obrovské povodni. Například u nás jsme to zažili dvakrát, zejména v roce 2002, kdy třeba na soutoku Labe a Vltavy byly zničené domy a podobně.

Dále to má dopad na vodárenskou infrastrukturu. Ztrácí se hlavní zdroj vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou, pro zásobování průmyslu, a hlavně pro zemědělské závlahy. Toto je nejdůležitější produkční oblast Ukrajiny v pěstování zeleniny a plodin, které potřebují závlahy, jako je například kukuřice. Nyní jsme mohli slyšet, že Severokrymský kanál je bez vody, což je pro Krym naprostá katastrofa a způsobuje to problémy se zásobováním pitnou vodou, závlahou vinohradů či v zemědělství.

Chystali jsme se na ukrajinskou ofenzivu, teď pomáháme zaplaveným, popisuje Člověk v tísni

Číst článek

Další věcí je ochromené rybářství. V pokleslé nádrži jsme už viděli mrtvé ryby. Co se týká dopadu na životní prostředí, v ukrajinské zemědělství se ještě před touto katastrofou používaly ve velkém herbicidy, insekticidy, velmi výrazně se hnojilo, na ochranu rostlin se používalo třeba DDT, z průmyslu, který je na středním Dněpru velmi intenzivní, se tam dostaly toxické těžké kovy – to vše se teď dostává do záplavového území.

Voda navíc vypláchla i žumpy, hřbitovy, splašky či sklady chemikálii. Jak dlouho může trvat, než se tak velké množství vody vyčistí?
To je těžká otázka. Obrovské zabahněné plochy nyní budou vlastně bez vegetačního pokryvu. Ještě jsme nezmínili náchylnost k erozi při silných deštích, kdy se tedy bude při každém dalším dešti opakovat silná eroze, a další sedimenty půjdou do údolí Dněpru.

Velmi důležité je i obohacování vody o živiny, mluvíme o velmi teplé oblasti na jihu Ukrajiny, kde už před katastrofou byl největším problémem Kachovky vodní květ, který pokrýval většinu plochy nádrže, a kvůli tomu byla voda zelená. Dnes už to bude téměř sto procent. Vodní květ tak bude spotřebovávat kyslík z vody, kvůli čemuž bude umírat i to málo ryb, které ve vodě zůstane.

Nějaká voda tam zůstane, bude ale velmi mělká a bude se velmi silně prohřívat. Vzhledem k tomu, že je tam z předchozí doby obrovské množství živin, například dusík či fosfor, bude vodní květ přímo bujet.

Seizmologové zjistili při zničení Kachovské přehrady explozi. Obvinily se z ní vzájemně Kyjev a Moskva

Číst článek

Očekávají se i hygienické problémy. V záplavovém území se budou nejspíš šířit komáři, mohou se vyskytnout další infekční choroby, což bývá spojeno s povodněmi ve všech částech světa. Jestliže pak dojde k jejich následnému hubení, budou se do půdy a vody dodávat další chemikálie.

Existuje Evropská vodní charta, kde je například napsáno, že voda se nesmí zneužívat k politickým cílům nebo jako nástroj ovlivňování politiky. Jestli k tomu došlo, tak je to nejhrubší porušení všeho, co s vodou souvisí.

Vy jste zmiňoval, že je kolem Kachovské nádrže úrodná zemědělská oblast. Jak se změní tamní podmínky, zůstane tam kvalitní zemědělská půda, nebo to vše zmizí?
Půdu překryje nános sedimentu. Nevíme, jak mocný bude. Když se tedy bavíme o území, které je nejproduktivnější na Ukrajině a že většina zeleniny a ovoce pro zemi pochází z této oblasti, je to strašná věc. Bude potřeba to pěstovat jinde a odněkud to dovést. Zemědělství je zde stoprocentně závislé na závlahách, které nebudou. Orná půda bude plná škodlivých látek, jako jsou třeba polychlorované bifenyly, budou v ní i těžké kovy. V oblasti tak bude muset probíhat kontinuální výzkum, v jakém stavu je půda po povodni a zda je stále ještě vůbec vhodná pro zemědělství.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme