O zkušenostech a příkladech dobré praxe v této oblasti diskutovali odborníci na třetím ročníku Konference meziobecní spolupráce, který se uskutečnil 6. června na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V českém prostředí ojedinělá akce propojuje zástupce obcí i odborné veřejnosti, instituce centrální státní správy a odborníky z akademického prostředí i businessu.

Hlavními tématy letošní konference bylo školství a lokální ekonomika. Starostka Chýně Anna Chvojková a místostarosta Přezletic Jan Macourek popsali své zkušenosti s projekty svazkových škol, které vznikly kvůli narůstající populaci v jejich obcích a okolí. Tomáš Kolařík mluvil o propojení dobrovolného svazku obcí a místní akční skupiny na Kyjovsku s cílem podpořit lokální ekonomiku.

Možností meziobecní spolupráce v oblastech zajišťování veřejných služeb je však mnohem více, například v odpadovém hospodářství, dopravě, technické infrastruktuře, cestovním ruchu, sociálních službách či v kultuře.

„Česká republika patří v mezinárodním měřítku mezi země s velkým počtem municipalit a fragmentovanou veřejnou správou, stejně jako například Francie či Itálie. V zahraniční praxi i v některých výzkumech se ukazuje, že spolupráce měst a obcí na vybraných agendách a poskytování veřejných služeb je efektivnější než samostatné lokální aktivity,“ popisuje organizátor konference Filip Hrůza z Institutu veřejné správy při Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Spolupráce v časech krize

Podle předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně Elišky Olšákové meziobecní spolupráce zafungovala dobře během pandemie, kdy zejména v první fázi chyběl v řadě obcí potřebný materiál jako dezinfekce či ochranné prostředky, a díky vzájemné spolupráci starostů a starostek se je pro obyvatele v regionech podařilo zajistit. „Stejně tak zafungovala v kritických fázích vypuknutí konfliktu na Ukrajině, kdy se v rámci obcí s rozšířenou působností podařilo řešit nastalé problémy a výzvy jako zajištění ubytování pro velké množství uprchlíků či potřebné potraviny a prostředky,“ přiblížila.

Podle náměstkyně ministra školství Martiny Běťákové nejsou obce zatím zvyklé tolik spolupracovat v oblasti školství, nicméně v reakci na demografické a sociální změny v regionech jsou nuceny k tomu přistupovat. „K příkladům dobré praxe patří například svazkové školy, které obvykle zakládají dobrovolné svazky obcí. Zatím jich není mnoho, postupně ale přibývají, zejména v prstenci okolo Prahy,“ uvedla.

Podle náměstka ministra pro místní rozvoj Radima Sršně existují různé faktory a průběžně vznikají i různé tlaky, které zapříčiňují, že města a obce spolupracují čím dál více. Cílem i současné vlády je posunout meziobecní spolupráci v ČR a její systém na vyšší úroveň.

Pokud je meziobecní spolupráce správně nastavená, může samotným obcím a jejich obyvatelům přinášet různé benefity – nižší náklady na provoz dané služby, lepší dostupnost či kvalitu jejího poskytování.

Konference meziobecní spolupráce 2023 se snaží vytvořit informační, diskuzní i networkingový prostor pro odbornou i profesní veřejnost. Přestože je meziobecní spolupráce slibným konceptem, její reálný úspěch ovlivňují různé faktory. „Není možné říct, že jeden model spolupráce bude efektivně fungovat i v jiném prostředí. Proto je potřeba ideálně propojovat výzkum a praxi a využívat takzvané evidence-based přístupy, abychom mohli identifikovat vhodná řešení pro specifické svazky obcí,“ dodává Filip Hrůza.