InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Vlastivědný výlet do Vitic

    sobota 27.4 8:00 - Muzeum – Stará radnice, Volyně – sraz před starou radnicí

  • Mladfest – hudební festival s výstava ZUŠ, promítáním filmů a trhy

    sobota 27.4 9:00 - Mladějovice, tvrz

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Táborská nemocnice zkrátila čekací dobu na výměnu kloubů

Ivo Houška , Autor: L. Kolářová

Ivo Houška     Autor: L. Kolářová

TÁBOR – Druhá největší nemocnice v Jihočeském kraji je v Táboře. O pacienty na 486 lůžkách se stará na 150 lékařů, 529 sester a třináct farmaceutů. Celkem má nemocnice 1030 zaměstnanců, čímž patří k největším zaměstnavatelům v okrese. Za rok se tu postarají o 20 tisíc hospitalizovaných pacientů a 354 tisíc ambulantně ošetřených. Ředitel táborské nemocnice Ivo Houška zmiňuje novinky.


V poslední době se mluví o zavádění jednodenní péče po některých operačních výkonech. Vydáváte se také tímto směrem?

U nás budeme takzvanou jednodenní péči u některých výkonů teprve zavádět, řešíme smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Nazval bych to spíš čtyřiadvacetihodinovou péčí, kdy pacient je u nás po operačním výkonu přes noc pod dohledem a druhý den je propuštěn. Je to samozřejmě možné pouze u nekomplikovaných průběhů laparoskopických operací jako je například operace slepého střeva, kýly nebo žlučníku. Určitě většina pacientů přivítá, když bude moci druhý den odejít z nemocnice domů. Navíc můžeme nabídnout po propuštění služby našeho oddělení Domácí péče Tereza. To je další z předpokladů pro zavedení jednodenní hospitalizace. Samozřejmě tu jsou vedle naší Domácí péče Tereza i privátní domácí sestry.

Povede tento trend ke snížení počtu lůžek v nemocnici?

To si nemyslím. Jednak jsme v roce 2020 počet naopak o 17 lůžek na psychiatrickém oddělení navyšovali a současně také zvyšujeme počet operací u výměn velkých kloubů jako jsou kyčle a kolena. Do roku 2019 jsme těchto operací ročně prováděli 280 až 290. V době pandemie covidu přišel zákaz, ale v loňském roce se nám podařilo navýšit počet těchto operací na 413. Tím už jsme dosáhli pro pacienty čekací doby do dvanácti měsíců, jak zní nařízení vlády. U nás se teď na výměnu kloubu čeká kolem devíti měsíců a rádi bychom v trendu kolem 400 operací náhrad velkých kloubů ročně pokračovali. Někdy je to i pro pacienty překvapení, když počítali s čekáním rok nebo dva a najednou dostanou zprávu, že mohou na operaci nastoupit. I oni se s tou situací potřebují sžít.

Jak jste dokázali počet operací tak navýšit?

Změnou v organizaci chodu operačních sálů. Máme jich celkem šest, jeden se vždy nechává v rezervě pro nepředvídané události. Obvykle fungují současně čtyři sály, teď se využívá i pátý sál. Jde samozřejmě o to, aby byli k dispozici nejen operatéři, ale i anesteziologové a zdravotní sestry instrumentářky. A to se ortopedickému oddělení ve spolupráci s centrálními sály, oddělením ARO a jednotkou intenzivní péče podařilo zorganizovat. Naprosto skvěle u nás funguje také spolupráce s rehabilitací. Ve stejném duchu pokračujeme i letos.

Ve větších nemocnicích se mění urgentní příjmy. Čeká tato změna i táborskou nemocnici?

Máme hotovou příjezdovou cestu a projektovou dokumentaci pro urgentní příjem interních oborů. Realizace ale závisí na tom, jaké podmínky bude obsahovat dotační výzva ministerstva pro místní rozvoj. Vypsání vhodné dotační výzvy se již několik let oddaluje. Zatím modernizujeme ARO, rozšiřujeme počet z pět na šest lůžek. Hotovo má být na přelomu června a července.

V čem modernizace spočívá?

Reagujeme na zkušenosti, které jsme získali v covidovém období. Tehdy se muselo každé lůžko kvůli zabránění přenosu infekce oddělit provizorními igelitovými zástěnami. Rozhodli jsme se, že tento plně boxový systém zachováme, ale stěny mezi lůžky budou skleněné, se žaluziemi. Jednak to přispěje k větší intimitě pacienta a také vzduchotechnika bude vytvářet mikroklima jen v daném boxu, čímž se zamezí přenosu infekcí.

V březnu jste otevírali nové skiaskopickoendoskopické pracoviště. Můžete ho přiblížit?

V nově zrekonstruovaných prostorách pavilonu C je teď na jednom místě soustředěná technika umožňující moderní endoskopické výkony v oblasti zažívacího traktu navigované radiologickou a ultrazvukovou technikou. Pracoviště navazuje nově na endoskopickou ambulanci gastroenterologické interny. Základem je plně digitální skiaskopicko-skiagrafický multifunkční komplet s C ramenem od firmy Siemens Healthcare. Umožňuje především vyšetřování a léčbu onemocnění jícnu, žaludku, tenkého i tlustého střeva, jater, žlučových cest a slinivky břišní v kombinaci miniinvazivní endoskopie, sonografie a radiologie. Kvalita nového rentgenového přístroje umožňuje přesné navádění jednotlivých zákroků a kombinaci různých potřebných technik. Zařízení lze použít i na vyšetřování a léčbu chorob plicních, urologických, pediatrických, ortopedických, neurologických i cévních.

Ještě nějaké změny připravujete?

Plánujeme přístavbu budovy infekčního oddělení. Cílem je, aby se zdravotní služba pro veřejnost, tedy provoz ambulancí, odehrával mimo prostor lůžkové části. Vznikne nové zázemí s vlastním rentgenovým pracovištěm. Pacienty pak nebude potřeba na rentgen převážet. V lůžkové části nám to umožní zřídit část jednolůžkových pokojů. V řádu dnů máme být hotový projekt, následovat budou další potřebné kroky. Stavět bychom chtěli začít ještě letos a stavbu dokončit příští rok. Na zlepšování péče o pacienty pracujeme stále. Letos byl založen podpůrný paliativní tým s cílem zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání u pacientů v život ohrožujícím stavu, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Především oddělení následné péče se týká i další připravovaný projekt pro pacienty s poruchami polykání. Pomocí speciálních formiček se dosáhne vizuálního vzhledu pokrmu, na jaký byl pacient zvyklý. Například podoba brambor, masa a zeleniny, přestože jde o rozmělněnou potravu. Může to vypadat jako maličkost, ale když se objevila tato novinka, která umožňuje nahradit podávání kaše mnohdy nevábného vzhledu, chceme to pacientům dopřát.

Hledáte lékaře a sestřičky?

Momentálně hledáme psychiatry, internisty nebo mikrobiologa. Pro lékaře je tu zajímavý motivační program. Snažíme se připravovat na odchody lékařů do důchodu i na to, že někteří lékaři po získání specializace v nemocnici odcházejí do privátních ordinací. Potřebujeme i všeobecné zdravotní sestry. Umožňujeme proto praktickým sestrám dálkové studium, aby se posunuly do kategorie všeobecných sester. Teď z celkového počtu šedesáti praktických sester studuje třináct.

Mají zájem o práci v táborské nemocnici také cizinci?

Ano, pracují u nás lékaři ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska, dokonce i Afričan ze Rwandy. Jsou tu sestřičky z Ukrajiny, ale ty u nás žijí už dlouhodobě. Do dělnických profesí se nám po příchodu uprchlíků hlásilo 19 zájemců, ale nakonec nastoupily jen dvě ženy na úklid. Někteří zájemci nesplňovali povinné očkování, někoho odradil náš nepřetržitý provoz sedm dní v týdnu, někteří Ukrajinci se po čase vraceli domů. Pokud jde o novinky, ke kterým tu došlo v souvislosti s přílivem válečných uprchlíků, tak by mohlo být pro táborskou veřejnost zajímavé, že nám v nemocnici přibyla ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. Zřizovala se kvůli ukrajinským dětem, ale těch nakonec není tolik. Máme v této ordinaci ještě volnou kapacitu.

Mluvilo se také o tom, že se cizincům usnadní nostrifikační zkoušky, aby mohli dříve pracovat podle své původní kvalifikace. Stalo se to?

Nevím, jaké usnadnění máte na mysli. Máme lékaře, který v první části, která se týká češtiny, zrovna nedávno neuspěl, ačkoliv u nás pod vedením garanta bez problémů pracuje už několik let. Stres hraje obrovskou roli.

Můžete lékařům nabídnout i bydlení?

Kromě náborových, stabilizačních příspěvků a příspěvků na bydlení a dopravu máme dobrou spolupráci s městy Tábor a Sezimovo Ústí a pokud je taková potřeba, snaží se nám vyjít vstříc. Rádi bychom také vybudovali šest stabilizačních bytů v budově polikliniky ve Světlogorské ulici na sídlišti Nad Lužnicí, kde pracujeme na projektu. Šlo by o bydlení na dva roky a pokud by se lékař rozhodl usadit se v Táboře, tak už by další bydlení řešil sám nebo ve spolupráci s městem.

Údajně má nemocnice zájem i o určitou kapacitu v takzvaném pavlačovém domě, který chce město Tábor postavit u parku před zimním stadionem. Je to tak?

Ano, město nás s tou myšlenkou oslovilo, nám přijde zajímavá. Určitě s touto možností seznámíme nejen naše lékaře, ale i další zdravotníky a zaměstnance nemocnice.

 

Diskuse k článku - 2 příspěvky
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
  • Pavlína 

    Reagovat

     

    Děkujeme Pane Hejtmane! Jen díky Vám je kraj, který máme tu čest obývat pod Vaším vedením zase o délku parníku blíže k západním hodnotám!

    Vloženo 12.6.2023 20:01:03

    • Tony 

      Reagovat

       

      Jenom parník? Nemohl by to být aspoň katamarán?

      Vloženo 12.6.2023 20:03:16

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace