Server v lednu 2020 napsal, že Válková ve druhé polovině 70. let ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře napsala s Urválkem, který v 50. letech vedl několik zinscenovaných procesů s odpůrci komunistického režimu včetně Milady Horákové, odborný článek o ochranném dohledu. Institut přitom zneužíval komunistický režim k pronásledování disidentů.
Článek nesl titulek „Válková se v KSČ podílela na šikaně disidentů. S mužem, který poslal na smrt Horákovou“. Politička tvrzení z článku důrazně odmítla. Po společnosti požadovala omluvu a milion korun za poškození dobrého jména a zásah do cti.
Vydavatelství ve čtvrteční omluvě uvedlo, že tvrzení, podle nichž Válková hájila ve svých odborných pracích zákony namířené proti tehdejším disidentům, popisovala nutnost resocializace odpůrců režimu a musela v době publikace svých odborných prací o zneužívání ochranného dohledu proti politickým odpůrcům režimu vědět, jsou nepravdivá, případně jde o nepřípustné hodnotové soudy.
Současně jí podle Aktuálně.cz uhradilo náklady na soudní řízení 184 000 korun.
Prvoinstanční soud žalobu Válkové zamítl. Spor nyní pravomocně uzavřel Městský soud v Praze, soudkyně Veronika Křesťanová podle Aktuálně potvrdila dohodu před týdnem.
Lidskoprávní zmocněnkyně Válková prý hájila pronásledování odpůrců režimu |
„Byl schválen smír, kterým se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni omluvu, a to dopisem i veřejně na stránkách Info.cz v rubrice Zpravodajství a zaplatit náklady řízení,“ sdělila serveru mluvčí soudu Štěpánka Tykalová.
Prvoinstanční soud uvedl, že nelze dospět k závěru, že by byl článek zaměřen proti poslankyni. Tvrzení nebyla podle něj natolik silná, aby zasáhla do ženiných práv na ochranu osobnosti. Článek je podle prvoinstančního soudu zejména o zneužívání tehdejšího institutu ochranného dohledu. Městský soud se ale domníval, že je spor složitější, uvedla soudkyně Křesťanová při projednávání případu na začátku května.
„Je třeba říci, že článek není o tom, že trestní právo bylo v době komunismu používáno proti odpůrcům režimu,“ řekla tehdy Křesťanová. Podle soudkyně v textu jasně stojí, že se poslankyně zabývala ochranným dohledem a vědomě mlčela o tom, že je zneužíván proti disidentům.
Válková o Urválkově minulosti věděla, policie její trestní oznámení odložila |
Zákon z roku 1973 byl zaměřen na některé lidi propuštěné z výkonu trestu. Nařizoval jim hlásit, jakým způsobem si zajišťují obživu či oznamovat místo svého pobytu. Umožňoval také přikázat lidem pohybovat se pouze v určitém obvodu nebo zakázat návštěvy některých míst, podniků či shromáždění.
„Z dokazování ale nelze učinit závěr, že žalobkyně o zneužití institutu věděla nebo vědět musela,“ uvedla Křesťanová. V článku jsou podle odvolacího senátu pasáže, které nemohou obstát a které jsou vytržené z kontextu. Je to například spojení Válkové s prokurátorem Urválkem či tvrzení, že ve svých odborných pracích popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Soudkyně dodala, že text mohl zasáhnout do práv na ochranu osobnosti poslankyně.
Válková se několik dní po zveřejnění zprávy na Info.cz rozhodla nekandidovat na funkci ombudsmanky. Zdůvodnila to svým někdejším členstvím v komunistické straně, ne spoluprací s Urválkem.
