„Cesta, kterou jsme ušli, byla krásná a dlouhá. Nikdo nás v deseti zápasech neporazil. Sice to na finále nestačilo, takže panuje zklamání, ale i třetí místo je obrovský úspěch, který doceníme posléze,“ říká trenér mužstva Lukáš Motal.
„Bolí to moc. Těžkou se mi to kouše, když vidím kolem sebe smutek,“ líčil bezprostředně po závěrečném utkání ve skupině kapitán týmu Petr Horňák.
Český zástupce v něm potřeboval porazit pokud možno co nejvyšším rozdílem Dolnoslezský region z Polska, nakonec byl rád za bezbrankovou remízu.
„Nebyli jsme lepší. Soupeř si vypracoval více šancí. Měli jsme štěstí. Chyběl nám drajv, byli jsme unavení,“ připomněl Motal, že jeho celek odehrál tři zápasy během šesti dnů, zatímco Poláci bez naděje na postup postavili čerstvé hráče. „Drželi jsme se silou vůle. Škoda, že jsme jeden gól nedotlačili. Více jsme ale nemohli chtít.“ Podobně to viděl také kapitán Horňák.
„Byli jsme nervózní. Připadalo mi, že nevíme, co hrát. Jako by na nás dolehla tíha okamžiku, že jsme museli vyhrát. Ale pořád jsme věřili, že to zlomíme. I když ani vítězství 1:0 by nám nestačilo,“ doplnil Horňák.
Se svými spoluhráči navázali na výběr Zlínského kraje, který si v roce 2011 přivezl ze sousedního Portugalska také bronzové medaile. Se zlatem z druhého ročníku 2001 patří mezi historicky nejúspěšnější celky Regions' Cupu.
„Byla to neuvěřitelná jízda. Od prvního zápasu jsme při sobě neskutečně drželi. Parta tahala za jeden provaz. Nikdo nic nevypustil, všechno jsme dělali na 120 procent, na hřišti i mimo něj. Zdobila nás týmovost, soudržnost. Dlouho budu vzpomínat,“ vyznal se Horňák.
