„Někdy je lepší mlčet než vyvolávat konflikt.“ Jak se s dezinformacemi o ukrajinských uprchlících vypořádávají obce?

Nadávky a pomluvy o ukrajinských uprchlících v práci zaslechla i jedna z klientek organizace Světlo Kadaň, která pracuje jako uklízečka. Nechtěla zveřejňovat své jméno, sama se do Česka přestěhovala ze Slovenska.

„‚Přišli okrádat stát... Přišli a byl zaplacený nájem, elektřina...,‘“ popisuje, co slýchala. „Ale oni si prožili to, co prožili, a myslím si, že člověk by měl člověku pomáhat,“ hodnotí. Po čase se ale emoce v práci uklidnily.

Sociálně vyloučené rodiny, ale i pedagogové

Ukazovat konkrétní příklady pomoci ukrajinským uprchlíkům a vyprávět jejich příběhy se osvědčilo i Anetě Budové, sociální pracovnici ze Světla Kadaň. Z organizace, která se stará o sociálně vyloučené rodiny, ale i pedagogy. I ti podle Anety Budové dezinformacím podléhají.

Čtěte také

Antimigrace v ČR: Příznivci dezinformátorů a SPD nám vyhrožovali a házeli exkrementy na dveře, vzpomíná ředitel organizace

„Pokud takhle dokážou smýšlet třeba pedagogičtí pracovníci, kteří ovlivňují tím, jak mluví s dětmi i rodiči, pak velmi snadno naše rodiny, se kterými spolupracujeme – rodiny ze sociálně vyloučených lokalit, sociálně vyloučeného prostředí a s omezeným přístupem k jiným informacím – tento přístup, pohled a názory přijímají,“ upozorňuje Aneta Budová. 

Navíc je šíří dál, protože jsou rádi, že tentokrát nejsou terčem lží na internetu oni.

Komunikace v krizových situacích

I kvůli tomu vznikl na Ministerstvu pro místní rozvoj projekt PR pohotovost, který pomáhá obcím komunikovat v krizových situacích. Podle vedoucí projektu Jany Bohuňkové si na takový druh pomoci obce teprve zvykají.

„Často si politici nebo i úředníci neuvědomují, že komunikace je jedním z nejsilnějších nástrojů k řešení jakýchkoli problémů. Když se podíváme na opatření, která se zavádějí na podporu řešení nejrůznějších sociálních problémů, tak v momentě, kdy o těch opatřeních neumíte komunikovat s veřejností, veřejnost je dobře nepřijme.“

Zklidnit situaci

Jana Hronová, která má na starost rozvoj sociální oblasti v Chomutově a okolních obcích, otevírá v počítači složku s několika dokumenty, které v projektu vytvořili. Je mezi nimi i soubor argumentů a podkladů k nejčastějším dezinformacím, které sociální pracovníci slýchají.

Čtěte také

Dezinformace nejvíce zasahují děti a seniory, situace během prezidentské kampaně je alarmující, říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva

„Projekt nám rozšířil obzory, protože některé argumenty jsme ještě neznali. Nebo nám dali k dispozici přehledy ve výši sociálních dávek. Podpořili nás v tom, jak máme s lidmi mluvit. A třeba nám i říkali: někdy je lepší mlčet než s klienty vyvolávat konflikt. A zklidnit situaci,“ přibližuje Jana Hronová.

Potíže ukrajinských uprchlíků v Chomutově a okolí se teď podle Jany Hronové změnily: „Je pravda, že jsme před rokem řešili ukrajinské téma, pomoc uprchlíkům, jak to co nejlépe zvládnout. Teď řešíme psychické problémy a samozřejmě se to dotýká třeba i ukrajinských uprchlíků a ukrajinských dětí.“

Obce pomoc potřebují

Celý projekt má skončit letos v prosinci. Jana Bohuňková z Ministerstva pro místní rozvoj ale doufá, že pomoc obcím bude nějakým způsobem pokračovat dál.

Čtěte také

Mediální výchovou proti dezinformacím? Spíše pomůže učit intelektuální pokoře a sítě regulovat, míní expertka

„Podporu až takovou zatím necítíme, ale přičítám to tomu, že Oddělení strategické komunikace na Úřadu vlády vzniklo relativně nedávno. Systematická, strategická komunikace je v České republice v plenkách.“

Projekt PR pohotovost, který je přímo pod ministerstvem, podle Jany Bohuňkové ukazuje, že obce pomoc potřebují. Ideální by podle ní bylo, kdyby se taková komunikace řešila na úrovni státu a ne jednotlivými projekty.