Dezinformace nejsou problémem jen pro jednotlivce nebo rodiny, vypořádat se s nimi často musejí i organizace a celá města. Další díl seriálu Radiožurnálu k unikátnímu projektu webu iROZHLAS.cz Společnost nedůvěry je z Chomutova. Klienti tamní sociální služby totiž uvěřili lžím na internetu o ukrajinských uprchlících. Když pak Ukrajinci nastoupili k nim do práce, začali na ně útočit.

Chomutov 13:44 16. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nadávky a pomluvy ukrajinských uprchlíků v práci zaslechla i jedna z klientek organizace Světlo Kadaň, která pracuje jako uklízečka. Nechtěla zveřejňovat své jméno, sama se do Česka přestěhovala ze Slovenska.

„Přišli okrádat stát. Přišli a měli zaplacený nájem a elektřinu,“ popisuje pro Radiožurnál, co se říkalo o Ukrajincích. A dodává: „Prožili si, co si prožili. A člověk člověku by měl pomáhat.“

Konspirace patří k demokracii, rozklad důvěry ale může umést cestu autoritářům

Číst článek

Po čase se ale emoce v práci uklidnily. „Vidí, že žena nechá děti ve školce. Chce makat a pracovat, tak má asi nějaký cíl, nepřišla, jak si lidé mysleli, okrádat stát. Byla to blbost,“ podotýká.

Ukazovat konkrétní příklady pomoci ukrajinským uprchlíkům a vyprávět jejich příběhy se osvědčilo i Anetě Budové, sociální pracovnici ze Světla Kadaň. Jde o organizaci, která se stará o sociálně vyloučené rodiny a pedagogy. I ti podle Budové dezinformacím podléhají.

„Pokud takto dokážou smýšlet pedagogičtí pracovníci, kteří ovlivňují, jak mluví s dětmi a jejich rodiči, pak tento pohled velmi snadno přejímají rodiny ze sociálně vyloučených lokalit a s omezeným přístupem k jiným informacím,“ vysvětluje.

Pomoc s komunikací

Navíc je šíří dál, protože jsou rádi, že tentokrát nejsou terčem lží na internetu oni. I kvůli tomu vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj projekt PR pohotovost, který pomáhá obcím komunikovat v krizových situacích. Podle vedoucí projektu Jany Bohuňkové si na takový druh pomoci obce teprve zvykají.

„Často si politici nebo úředníci neuvědomují, že komunikace je jedním z nejsilnějších nástrojů k řešení jakýchkoli problémů. Když se podíváme na opatření, která se zavádějí, na podporu řešení nejrůznějších sociálních problémů, tak v momentě, kdy o opatřeních neumíte komunikovat s veřejností, tak je veřejnost dobře nepřijme,“ upozorňuje Bohuňková.

Jana Hronová, která má na starost rozvoj sociální oblasti v Chomutově a okolních obcích, otevírá v počítači složku s několika dokumenty, které v projektu vytvořili. Je mezi nimi i soubor argumentů a podkladů k nejčastějším dezinformacím, které sociální pracovníci slýchají.

„Projekt nám rozšířil obzory, protože některé argumenty jsme ještě neznali,“ popisuje. „Podpořili nás v tom, jak máme s těmi lidmi mluvit. A někdy nám i říkali, že někdy je lepší mlčet než vyvolávat konflikt s klienty a zklidnit situaci,“ podotýká Hronová.

Zdeňka podlehla dezinformacím, mamince v covidu sundávala roušku. Rodiče jí zemřeli v náručí

Číst článek

Potíže ukrajinských uprchlíků v Chomutově a okolí se teď podle Hronové změnily. „Je pravda, že jsme před rokem řešili ukrajinské téma – pomoc uprchlíkům, jak to co nejlépe zvládnout. A teď řešíme psychické problémy, dotýká se to ukrajinských uprchlíků i dětí,“ doplňuje.

Celý projekt má skončit letos v prosinci. Bohuňková z ministerstva pro místní rozvoj ale doufá, že pomoc obcím bude nějakým způsobem pokračovat dál. „Podporu až takovou zatím necítíme, ale přičítám to tomu, že oddělení strategické komunikace na Úřadu vlády vzniklo relativně nedávno. Systematická strategická komunikace je v Česku v plenkách.“

Projekt PR pohotovost, který je přímo pod ministerstvem, podle Bohuňkové ukazuje, že obce pomoc potřebují. Ideální by podle ní bylo, kdyby se taková komunikace řešila na úrovni státu, a ne jednotlivými projekty.

Jana Magdoňová, Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít