Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: chrápat vs. drichmať

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Zatímco našinci chrápou, východní sousedé drichmú. Vítejte u dalšího dílu seriálu Česko-slovenské slovo týdne, v němž bude řeč i o havajštině.

grafika

Pár slov o slově chrápat

Zlí jazykové tvrdí, že prý chrápu. Měl bych být tedy nad jiné povolanější k sepsání tohoto sloupku. Budiž, sám sebe občas vzbudím ze sna, asi na těch řečech trochu šprochu bude…

To je ještě ten lepší případ. Daleko hůř snáším, když někdo svým chrapotem probudí mne. A že pár takových poděsů (vesměs mužského pohlaví) znám!

Za všechny bych jmenoval jednoho: říkejme mu kupříkladu pan Jiří. Má shodou okolností zrovna v těchto dnech narozeniny, i využívám této příležitosti, abych mu poblahopřál.

Nejen k onomu růčku navíc, ale i k vítězství v pomyslném duelu kdysi kdesi, kdy mě doslova „přechrápal“.

Inu, to máte tak: já vyznávám apnoický styl a snažím se ukonejšit svého soupeře tichoučkem – a pak ho rozdrtit náhlým a nečekaným úderem, kdežto J. přímočaře sází zejména na decibely.

Řeže do toho po celý čas, podoben mluvkovi, jenž ústa nezavře a nepustí druhého ke slovu – tedy k chrupnutí.

Čech o slově drichmať

Ani slovenský protějšek českého chrápání – drichmanie – nepostrádá onu „fonetickou konstantu“ r, bez níž by tato činnost byla pojmenována falešně a zavádějícně.

Bez onomatopoického principu to v jazyce občas vážně nejde. Chrápání bez této ryčné sonory není řádné chrápání…

Jistě, můžete namítnout: a co jazyky, v jejichž fonetickém systému foném /r/ chybí…? Ano, taky mě to napadlo, kupříkladu havajština (mimochodem jazyk s nejmenším počtem fonémů – 13!! – vůbec).

Fascinovaně hledím v anglicko-havajském slovníku na portálu Wehewehe.org na ekvivalenty anglického snore: nonō, hohō, hānuna, ihu hānuna, ʻolāʻolā ka ihu; ihu ʻolāʻolā (s výdechy krátkými); ihu nā (s výdechy dlouhými).

Ovšemže nejsem odborníkem na polynéské jazyky, ale i tak se zdá, že co havajština ztrácí do fonetického arzenálu, to dohání lexikálním bohatstvím. (Schválně: kolik vás napadne synonym českého chrápat…?)

Michal Škrabal, lexikograf a korpusový lingvista, ředitel Ústavu Českého národního korpusu

Niečo o slove drichmať

No nedrichmi už toľko! To je moja základná asociácia k slovu drichmať, odrážajúca fakt, že ako nočná sova som vždy tuho spala až do obeda…

Potom sa za výrazom vynorí v mysli obraz izby s veľkou starou pecou, lebo drichme sa určite najlepšie za pecou pod páperovou duchnou (teplučko odspodu aj odvrchu, júúúj).

Moja predstava drichmania je hlboký tuhý spánok poväčšine sprevádzaný hlasným chrápaním. (V tejto chvíli závidím ľuďom, ktorí dokážu tak tvrdo spať, ale o nespavosti by sa zišlo napísať osobitný článok.)

V mojej predstave vie tak tuho spať, drichmať len ten, kto príde po ťažko vykonanej práci – záchranca národa, princ na bielom koni a pod. Za pec sa však viac hodí hlúpy Jano.

A do starého obrazu sa vkráda otázka – je naozaj hlúpy? No nič, idem podkúriť v peci, vytiahnem duchnu a možno v sne počas drichmania príde odpoveď.

Slovenka o slove chrápat

V mojom rodnom kraji sloveso chrápať označuje len vydávanie chrčivého zvuku počas spánku. Až na západe Slovenska mi vysvetlili, že to znamená tiež spať. „Ako si sa vychrápal?“

Takže nie div, že to tak majú aj u českých susedov. S chrápaním sa mi spája aj slovo chrnieť (v češtine chrnět, nech už máme slová s ch a spánkom kompletné). U nás na stredozápade sa ním vyjadruje spánok s chrápaním dokopy.

Ale odlíšiť tie dva procesy zasa dáva zmysel, lebo kvalitné chrápanie (zvuk) spoľahlivo ruší dobrý spánok spolunocľažníka, o tom je škoda mlčať. Navštívte, prosím, najbližšieho otorinolaryngológa.

Elena Tomková, poradenská psycholožka

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusuJazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

 


Debata Deníku N: Mýty a obavy kolem očkování dětí

Proočkovanost proti základním infekčním nemocem je v prvním roce života dětí dobrá. Dosahuje až 96 procent, záleží ale na regionech. V některých částech Česka je výrazně podprůměrná. Proč?

Zveme vás v úterý 30. dubna od 17 hodin na debatu v Knihovně Václava Havla, kde bude redaktorka Deníku N Iva Bezděková mluvit s odborníky o tom, proti jakým nemocem jsou dnes děti díky vakcínám nejlépe chráněné a u jakých onemocnění a v jakých věkových skupinách má naopak očkování v Česku mezery. V diskusi se zaměří i na to, vůči jakým vakcínám mají dnes rodiče největší nedůvěru a jak to pediatři ve svých ordinacích řeší. 

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější