23 PŘÍPADŮ "BLÍZKÝCH SETKÁNÍ" V OBLACÍCH (4)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

05.06.2023 Ufo

PŘÍPAD Č. 4

Místo: Bogota, Kolumbie
Datum: 1964
Čas: Není uveden
Počet svědků: Posádka
Typ letadla: DC-4
Doba trvání: Neuvedeno
Radarová detekce: Nebyla hlášena
Typ případu: Čtvrtý typ
Zdroj: Letecký časopis "Mundo y Control de Colombia"

 

Popis události

Letoun byl zničen v roce 2007. Let Avianca 174, přilétající z Cali s cílem v Bogotě, v okamžiku provádění přiblížení podle přístrojů VOR3 na El Dorado, ve výšce 3 600 metrů, pilot náhle volá rádiem na středisko řízení letového provozu s tvrzením, že se jiné letadlo s podivně blikajícími a velmi silnými světly nebezpečně překročilo jeho dráhu přiblížení na dráhu. Řídící letového provozu poté, co se na několik vteřin odmlčel kvůli podivnosti události, nedokázal podat uspokojivé vysvětlení k pozorování pilota, protože nebyl hlášen žádný jiný nebo povolený provoz, který by mohl narušit trajektorii letounu DC-4.

Schéma křížení UFO letu Avianca 174
v době přiblížení podle přístrojů na dráhu DORADO

Rozbor případu

Tato zpráva, která se objevuje v roce 1964, o jejímž datu neexistují žádné další antecedenty, byla publikována v časopise "Mundo Control" kolumbijské "Asociace řídících letového provozu" v 90. letech a byla dodána jako výzkumný příspěvek pana Gustava Rodrigueze Navarra z CEFAA. Na rozdíl od ostatních analyzovaných případů je pozorování neidentifikovaného létajícího objektu piloty prováděno během vývoje přiblížení podle přístrojů. Jak již bylo uvedeno, existují dva typy letů - VFR2 neboli let podle pravidel za viditelnosti s referencemi na terén a IFR5 čili let podle pravidel letu podle přístrojů, tedy let, který byl prováděn v době, kdy došlo k pozorování posádkou letu Avianca 174. V tomto případě se jedná o let podle pravidel letu podle přístrojů.

Pro pochopení okolností provozu a toho, ve které části letu k pozorování došlo, a vysvětlení, proč pilot doslova tvrdil, že se jedná o přelet neidentifikovaného provozu, je nutné definovat určité letecko-technické body, aby bylo možné lépe pochopit rizikové faktory v přístrojovém leteckém provozu. Přístrojovým letem se rozumí let, který je prováděn bez nutnosti používat pevné vztažné body nebo vnější viditelné body z letadla.  Obvykle se jedná o let v mracích, za okrajových povětrnostních podmínek nebo v noci a ve velké výšce, protože let za viditelnosti je povolen pouze do výšky 6 000 metrů. Aby mohl pilot provést let IFR s příslušnými oprávněními, musí mít především kvalifikaci a průkaz způsobilosti pro let podle přístrojů. Kromě toho musí mít letadlo vybavení vyžadované leteckými předpisy, jako jsou elektronické přístroje k určení zeměpisné polohy a kurzu, a také radiokomunikační zařízení k zajištění trvalého a vzájemného spojení mezi posádkou a službami řízení letového provozu.

Meteorologické podmínky, které předpokládají použití pravidel pro let s přístroji, jež ukládají povinnost létat podle postupů letu podle přístrojů, jsou označeny IMC6 (Instrumental Meteorlogical Condition). V případě letu 174 společnosti Avianca pilot letounu DC-4 letěl z Cali do Bogoty a z důvodů, které lze pravděpodobně přičíst meteorologickým podmínkám v dané oblasti, se rozhodl požádat o postup přiblížení podle přístrojů. V tomto případě předchozí koordinace mezi řídícím stanovištěm a posádkou letadla A174 umožnila letadlu provést přístrojový postup VOR8 (VHF Omnidirectional Range) pro přistání na cílovém letišti. Obecně řečeno, tento systém má pevnou pozemní stanici a přijímací zařízení v letadle, přičemž zařízení letadla je na frekvenci odpovídající frekvenci pozemní stanice.

V přístroji s 360stupňovým číselníkem ukazuje jehla na kurz, kde se nachází stanice, která provádí manévr zachycení kurzů, které jsou uvedeny v mapách přístrojového přiblížení v leteckých informačních publikacích (AIP), s cílem dosáhnout blízkosti vzletových a přistávacích drah v podmínkách snížené dohlednosti, s minimálním klesáním na přistání. Tento postup je v současné době plně automatický díky různým autonomním systémům a zařízením, včetně letových řídicích systémů, autopilotů a globálních navigačních systémů, které jsou vzájemně propojeny se všemi systémy a ovládacími prvky různých letadel.

V případě letu letadla DC-4 musel pilot provést přiblížení podle přístrojů na dráhu El Dorado zcela ručně, což předpokládá vysokou míru soustředění a koordinace mezi posádkou a příslušným leteckým úřadem, vycházející z předpokladu, že v okamžiku, kdy je povolen postup přiblížení podle přístrojů, musí být "středisko řízení letového provozu" (ATC) schopno provést přiblížení ručně, což předpokládá vysokou míru soustředění a koordinace mezi posádkou a příslušným leteckým úřadem. "Středisko řízení letového provozu" nařizuje a disponuje vzdušným prostorem co nejrychlejším a nejbezpečnějším způsobem, proto je posádka provádějící přiblížení podle přístrojů pozorná a plně si uvědomuje ostatní provoz v daném sektoru, který v okamžiku zahájení přiblížení podle přístrojů letadla nesmí narušit.

Vzhledem k tomu, že pozorování neidentifikovaného provozu probíhá ve výšce 3 600 metrů, má ještě zvláštnější charakter, a to z toho důvodu, že aby provoz mohl překročit dráhu přístrojového přiblížení, musí být znám a schválen "střediskem řízení letového provozu". Tento jev je neobvyklý vzhledem k popisu, který ve stížnosti uvedla posádka, vzhledem k tomu, že měl světla s podivnými charakteristikami, uvážíme-li, že regulovaná světla pro letadla odpovídají blikajícím světlům na ocase, základně a horní části tubusu (jako světla na koncích křídel). A musíme vzít v úvahu, že přistávací světla, která směřují k výstupku špičky letadla, se rozsvěcují ve výšce pod 300 metrů před dosednutím kol, v závěrečném úseku přiblížení, a nikoli ve výšce 3 600 metrů, jak tomu bylo v případě silných světel pozorovaných u neidentifikovaného létajícího objektu.

 

Závěr

Závěrem lze opět konstatovat, že v procesu přístrojového přiblížení existuje kontrolní seznam a standardizované postupy, které vyžadují pochopení a soustředění posádky, zejména pilota řídícího letadlo, který je náhle ovlivněn přeletem neidentifikovaného létajícího objektu s velmi zvláštními vlastnostmi a chováním. Následky a zprávy o tomto incidentu musely být značné, protože v šedesátých letech nebyla hlášení o tomto typu pozorování obvyklá, a to kvůli určitému leteckému tajemství. Případ však zveřejnil časopis specializovaný na tyto záležitosti, a to nikoli jako anekdotu, ale jako skutečný a závažný letecký incident.

-pokračování-

Další díly