Pěkně ostrý byznys. Pilové pásy ze Sazovic znají až za velkou louží

Jsou dlouhé až patnáct metrů a dokážou si poradit i s pěkně rostlým dubem. Pokud ale neřešíte proces zpracování dřeva, jako koncový zákazník s nimi do styku nikdy nepřijdete.

Výrobní halu v Sazovicích na Zlínsku denně opustí kolem tisícovky pilových pásů. V Indonésii, Etiopii i ve Státech díky nim vznikají například násady na kladívka, palety, rezonanční dřevo na hudební nástroje nebo nábytek.

Právě do zahraničí směřuje až 65 % produkce společnosti Dudr Tools a výjimkou nejsou ani exotické destinace. I díky tomu může chlubit stoosmdesátimilionovým obratem.

Dnešní majitel firmy Tomáš Dudr přitom tvrdí, že nemá podnikání v krvi. „Být tvrdý manažer, to prostě neumím. Všem bych dal slevu,“ přiznává s úsměvem.

Plech, z nějž se vyrábí pilový pás, má speciální vlastnosti. Na první pohled vypadá, že je perfektně rovný, ale není.

Moderna na míru

Dudr tak boří mýty o tom, jak by měl vypadat klasický byznysmen. Na šichtu chodí jak poslední dělník. V nové hale, kterou za devadesát milionů postavil na zelené louce, tráví denně osm a půl hodiny. V provozu i od stolu spekuluje nad tím, jak svým lidem práci ulehčit.

Nejmenší pilové pásy váží pouhý kilogram a z haly vyjedou za půl hodiny. Oproti tomu největší pásy mají až padesát kilogramů a na jejich produkci stráví zaměstnanci až dvanáct hodin čistého času. S prodlevami to ale může být několik dní.

Tomáš Dudr (43)

Dudr Tools

• Jednatel a majitel společnosti Dudr Tools
• Vystudoval Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně
• Rodinnou firmu převzal od svého otce v 26 letech
• Je ženatý, s manželkou Hanou (36) vychovávají pět dětí. Daniela (3), Alžbětu (4), Antonii (6), Šimona (8) a Benjamina (9)
• Ve volném čase se věnuje především dětem, coby skaut se je snaží vést k dodržování skautských zásad
• Aktivní fotbalista i hokejista, který se doma obejde bez televize

Většinu činností musí zatím lidé provádět ručně. Představa je ale taková, že v budoucnu stráví u strojů maximálně 20 % dosavadního času. Tomáš Dudr hodlá zaměstnancům ulehčit manipulaci s těžkými břemeny, proces zefektivnit a posléze zlevnit.

Do inovativních technologií každoročně investuje až dvanáct milionů korun. Má vlastní vývojový tým a ten si také patřičně hýčká. Největší starosti mu teď dělá válcovačka. Vymýšlí mašinu, do které se vloží plech a která jej sama dokonale srovná.

„Plech, z nějž se vyrábí pilový pás, má speciální vlastnosti. Na první pohled vypadá, že je perfektně rovný, ale není. Je tuhý a musí se tlakem v určitých místech roztáhnout. Když to uděláte dobře, pás řeže perfektně, potichu a vydrží i deset hodin. Když se to udělá špatně, rachotí, řeže hodinu nebo dvě, vlní se a desky jsou křivé,“ vysvětluje majitel.

Nadšení pro obor, který Tomáš Dudr vystudoval na své alma mater ve Zlíně, dokázal proměnit v devizu, kterou mu může závidět celý svět. V automatizaci zatím nemá konkurenta. „Naše stroje dosáhly maximálních kapacit trhu a lepší technologie už se nedělají. Proto jsme se pustili do vývoje vlastních,“ přibližuje zlínský podnikatel.

Dudr Tools šije svým zaměstnancům mašiny přímo na míru. Ve výrobě má zatím čtyři vlastní šraňkovačky – stroje, které ohýbají zuby –, nebo také speciální brusky. A kromě válcovačky nyní pracuje tým vývojářů třeba i na vyzubovacím laseru.

I jejich prototypy mají postupně nahradit současné technologie. A napojit se na unikátní informační systém rovněž vlastní výroby.

Nejhorší bylo, když jsme neměli peníze na materiál nebo na mzdy. Řešili jsme to tak, že kdo potřeboval, tomu jsme poslali, jiní na výplatu počkali.

S kalkulačkou v ruce

Příběh společnosti Dudr Tools, která dnes patří v oblasti výroby a servisu pilových pásů mezi světovou špičku, začal psát před 31 lety konstruktér a nástrojař Pavel Dudr. V prostorách 64. budovy bývalého areálu Svitu ve Zlíně využíval původní stroje na výrobu štípacích a koželužských nožů. Odhalit pravý účel starých technologií se mu podařilo čistě náhodou: to když přišla nabídka na výrobu prvního pilového pásu.

Tomáš Dudr chodil otci pomáhat už během studií. „Když jsem u taťky začínal, na konci měsíce jsem dostal sešity zaměstnanců, kde měli napsané, co dělali, a částky, jaké by měli mít ve výplatě. Počítal jsem je na kalkulačce. Po měsíci jsem si už udělal jednoduchý program,“ vzpomíná dnešní majitel.

Nahlédněte do Dudr Tools (popisky v galerii)

Dudr Tools

Dudr Tools

Další obrázky v galerii (26)

Postupně zjistil, že ho práce u strojů baví. Po vysoké škole logicky přešel do firmy na plný úvazek. Když jeho otec Pavel Dudr překročil šedesátku, nabídl svému synovi, aby firmu převzal. Ten ještě netušil, do čeho jde.

Psal se rok 2005 a Tomáši Dudrovi bylo čerstvých šestadvacet. V některých věcech se z počátku s otcem rozcházel. „Taťka je stará škola a vždy říkal, že dobrou reklamu udělá dobrý výrobek, takže netřeba posilovat obchod nebo marketing. Já jsem to viděl trochu jinak. Byla to i generační záležitost,“ hodnotí zpětně podnikatel.

Finmag.cz

Montovna? Průmyslová země? Kdeže, Česko budují hlavně šikovní lidé

Říká se, že Česko je především průmyslová země. Že jsme montovnou Evropy. A že podnikatelé jsou „příživnici“ či dokonce snad „parazité“. I zběžný pohled do základních statistik ovšem odhalí, že je všemu jinak. A že by si politici, kteří se do podnikatelů oněmi nevybíravými slovy navážejí, měli ujasnit, co je pro Česko opravdu důležité: všichni ti činorodí lidé, kteří něco budují a podnikají.

Když řízení firmy přebíral, měl k dispozici šest zaměstnanců a obrat tři miliony korun. Lidé měli svůj zavedený systém práce. V některých případech stylem přijdu si na šichtu, kdy chci, občas třeba ne úplně střízlivý. Tomáš Dudr, který se všechno učil za pochodu, musel být nekompromisní. Většina původních zaměstnanců nakonec postupem času odešla.

Přišel naopak Ondřej Turecký. Student, který na vysoké škole brigádně rozvážel felicií pilové pásy zákazníkům, je dnes klíčovým členem managementu a působí jako výkonný ředitel Dudr Tools. „V začátcích nám chyběly zkušenosti, ale měli jsme elán a chuť něco dokázat,“ vzpomíná Tomáš Dudr.

S chutí se vrhli na prodej, logistiku a efektivitu řízení. Ale prozření přišlo záhy. V momentě, kdy nakoupili na úvěry nové stroje, postihla Evropu v roce 2008 ekonomická krize. „Moc úsměvná doba to nebyla. Nejhorší bylo, když jsme neměli peníze na materiál nebo na mzdy. Řešili jsme to tak, že kdo potřeboval, tomu jsme poslali, ti, kteří měli rezervy, na výplatu počkali,“ říká.

„Vždycky jsme brali zaměstnance jako prioritu, ale pro některé z nich zkrátka nebyly peníze ve výplatní den,“ popisuje nynější vlastník. Dvacítka lidí, které tehdy zaměstnával, firmě věřila.

Covid jsme nepocítili. Ale doléhá na nás stavební krize, která vyšvihla ceny pozemků nahoru. Zákazníci propouštějí a snižují výrobu.

Ruce špinavé od pilin

V okamžiku, kdy krize pominula, začala rodinná společnost raketově růst. V roce 2010 už bylo zaměstnancům v Baťově areálu tak těsno, že museli nosit pásy otáčet mimo budovu. Firma nakonec obsadila i přilehlá schodiště a další prostory.

Jakmile se vedení naskytla možnost koupit pozemky poblíž Zlína, ani na chvíli neváhalo. V neděli 5. srpna 2018 už najížděla výroba na první noční směně v nové hale v Sazovicích. Na ploše dvou tisíc metrů čtverečných společnost dvojnásobně navýšila stávající prostory a začala se psát nová etapa podnikání Dudr Tools.

Už první rok se firmě podařil překonat stomilionový roční obrat. Vloni si předsevzala dosáhnout dvojnásobku. Pokořit dvousetmilionovou hranici se jí však nakonec nepodařilo. Vyšší ceny energií, nedostatek materiálu i lidí předznamenaly krizi, s níž bojuje firma právě teď.

„Covid jsme nepocítili. Ale doléhá na nás stavební krize, která vyšvihla ceny pozemků nahoru. Zákazníci propouštějí a snižují výrobu. Zatím jsme minus pět až deset procent pod plán, ale snažíme se, co můžeme,“ přiznává majitel.

Zatímco v minulých letech obchodní zástupci nové zákazníky aktivně nevyhledávali, nyní tráví v terénu co nejvíc času. To ať naplní kapacity, na které je firma zvyklá. Do toho se Dudr Tools znovu chystá expandovat; přispět k tomu měla i účast na květnovém prestižním veletrhu v Hannoveru.

Už dnes firma dodává pilové pásy do největších dřevozpracujících podniků po celém světě. Sám Dudr při hodnocení přeshraničních aktivit nicméně přiznává, že spolupráce s exotickými národy může být někdy danajský dar; lidé v rozvojových zemích podle něj nedokážou stroje technologicky udržovat a starat se o ně.

I proto platí, že obchodník pilových pásů není jen člověk v saku. Musí vlézt do pily, být schopen ji rozdělat, popsat a zákazníka přesvědčit o tom, kde udělal chybu. „Majitelé těchto zařízení mají ještě ruce špinavé od pilin. To znamená, že naši lidé musí být schopnější. Obchoďák řemeslníka nikdy nepřesvědčí od stolu. Musí ukázat, že stroj dokáže spravit. A vyjet tam jednou nikdy nestačí.“

Francouzi mají velké stroje, které koupili před čtyřiceti nebo padesáti lety. Tenkrát to samozřejmě byla špička, ale oni s nimi pořád fungují.

Úspěch patří těm, kdo se otáčí

Sazovická rodinná firma Dudr Tools na individuální přístup i špičkové technologie sází od počátku. Pilové pásy vyrábí ryze na zakázku a každého klienta zná osobně. Ví, co řeže, a hlavně jak řeže.

„Neděláme rozdíl mezi malým a velkým. Nemůžeme ani toho Frantu z dědiny odstavit a prostě ho neřešit. Víme, že pro něho je pila vším. Větší zákazníci mají profesionálnější plánování a dokážou třeba počkat,“ říká majitel mezinárodní společnosti.

Při hodnocení budoucí expanze je zatím lehce skeptický i vůči zemím východního bloku, jakými jsou Polsko nebo Ukrajina. Právě tam by ale mohla vzniknout do tří let pobočka Dudr Tools, kde by našly uplatnění unikátní firemní technologie řízené na dálku. Ovšem za podmínky několikaměsíčního zaškolení a pracovních stáží zaměstnanců, které by fungovaly na obou stranách.

Na Západ se zatím Tomáš Dudr nijak nehrne. Poláci, Maďaři nebo Ukrajinci vnímají podle něj Česko jako technologicky vyspělé, zatímco západní země si nás i v dnešní době občas zařadí do kolonky Rusko.

„Když se přitom rozjeli naši chlapi do Francie, byli doslova v šoku. Francouzi mají velké stroje, které koupili před čtyřiceti nebo padesáti lety. Tenkrát to samozřejmě byla špička, ale oni s těmi technologiemi pořád fungují. Neřeší, že by mohli mít stroj dvakrát produktivnější,“ popisuje Dudr.

Ještě jste nemrkli na galerii? Tady máte poslední šanci

Dudr Tools

Dudr Tools

Další obrázky v galerii (26)

Dokázal by si sám představit, že by podnikal jinde? „Neměnil bych. Podnikat v Česku je zlaté. Pravidla a omezení mají svůj význam. Když se začnete víc otáčet, máte šanci být úspěšní.“

Třeba jako Tomáš Dudr. Zapálený skaut, který si práci domů ze zásady nenosí. Jako otec pěti dětí věnuje veškerý volný čas rodině. Před sebou má ale dalšího bobříka. Udržet dvouciferné tempo a dotáhnout veškeré projekty, které sune firma aktuálně před sebou.

„Jsme na dobré cestě k tomu stát se méně a méně závislými na externích dodavatelích, abychom se mohli spolehnout jen sami na sebe. Tomu věnujeme hodně úsilí a věřím, že se nám to časem vyplatí.“

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Vinař Fabig otevřeně o kolapsu i byznysu: Tělo mě vypnulo, ale buduju dál
• Tradice, vášeň, slast i byznys. Neapolská pizza láká i Čechy
• Světový úspěch českého startupu. Průhledné střechy Nebesys získaly zlato
• Se stroji na ně nechoďte. Každé dřevo je jiné, hájí řemeslo houslaři z Lubů
• České vzdělávací startupy: originální hudebka i programování ve školce

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag