Nejde to podle plánu. Kaczyński ze strachu z porážky vystupuje ze stínu

Všichni čtyři dosavadní vicepremiéři polské vlády končí. Uvolňují tím místo pro nového a jediného místopředsedu. Tím se po roce opět stala hlava celého polského vládnoucího tábora Jarosław Kaczyński.

Čtyřiasedmdesátiletý předseda strany Právo a spravedlnost (PiS) má necelé čtyři měsíce před polskými parlamentními volbami sešikovat partaj „unavenou vládnutím“.

„Jde jakoby o posílení, zdisciplinování práce vlády v posledních měsících před kampaní,“ zdůvodnil v polovině června v polském rádiu Plus Kaczyńského návrat starý stranický kádr a předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki. O koordinaci vlády a dohledu mluví i další politici.

„PiS si uvědomuje, že je potřeba urychlit a zintenzivnit volební kampaň, aby bylo možné třetí funkční období,“ citoval státní Polský rozhlas politologa Andrzeje Podrazu z Katolické univerzity v Lublinu.

Podle aktuálního průzkumu ale polská veřejnost návratu Kaczyńského do vlády příliš nakloněná není. Pro se vyslovilo 21 procent dotázaných, proti jich bylo téměř 59 procent.

Kaczyński byl premiérem v letech 2006 a 2007. V předčasných volbách pak utrpěl porážku od Občanské platformy Donalda Tuska a na osm let si vyzkoušel opoziční roli.

I po velkém vítězství v roce 2015 a začátku éry „dobré změny“, jak PiS období své vlády nazývá, pak zůstával pouze v poslanecké lavici a řídil stranu, vládu, státní média i podniky a hlavně rozsáhlé politické změny ze své pověstné stranické kanceláře na Nowogrodzké ulici ve Varšavě. Premiéři, ministři a vlivní lidé k němu přicházeli na audience.

Přímo ve vládě zasedal od podzimu 2020 do léta 2022 jako vicepremiér pro bezpečnost. Hlavním důvodem povolání šéfa tehdy údajně bylo „zkrocení“ ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra z koaliční ultrakonzervativní strany Suverénní Polsko (donedávna Solidární Polsko).

Kaczyńského vliv však ve straně s postupem času i kvůli věku a nepříjemným zdravotním problémům s koleny slábne. V PiS přitom není jeho jasný nástupce a o vliv bojuje hned několik stranických frakcí. Premiér Mateusz Morawiecki nemá svou pozici jistou a podle komentátorů mu straničtí rivalové rádi házejí klacky pod nohy.

To se podepsalo na celkovém stavu strany a také na její dosavadní předvolební kampani. V podzimních parlamentních volbách chce přitom PiS zvítězit už potřetí v řadě. To se v Polsku dosud žádné partaji nepodařilo.

V průzkumech strana dál vychází jako vítězná, hrozí jí ovšem problém se sestavením většiny ve Sejmu. Na paty jí navíc dýchá posilující Občanská koalice v čele s odvěkým Kaczyńského rivalem, expremiérem Donaldem Tuskem.

Kampaň PiS se navíc ocitla v defenzivě. Svědčí o tom i personální výměna na pozici šéfa volebního štábu. Europoslanec Tomasz Poręba se vzdal funkce minulý pátek. Nahradil ho Kaczyńského blízký kolega Joachim Brudziński. Exministr vnitra už dělal PiS kampaň před volbami v roce 2019 a také prezidentu Andrzeji Dudovi v roce 2020.

„Brudziński nemá špatné vztahy s Morawieckým, takže premiér touto výměnou může získat. Bezpochyby je Brudziński zkušený politik, který patří do starého jádra PiS, takže bude schopný usmířit různé rozhádané frakce,“ píše komentátor listu Rzeczpospolita Michał Szułdrzyński.

„Ale po osmi letech vládnutí se strana PiS ocitla v hluboké strukturální krizi, kterou výměna šéfa volebního štábu nevyřeší,“ dodává.

S opozicí dosud strana PiS v kampani bojovala například slibem na navýšení přídavků pro děti. Intenzivně také pracuje na vykreslení šéfa opozice Donalda Tuska a jeho strany jako „nepolského“ služebníka zájmů Putinovy Moskvy, případně Berlína.

Kvůli opozičnímu lídrovi také tábor PiS prosadil tzv. lex Tusk. Zákon zřizuje zvláštní komisi „vyšetřování ruského vlivu“ a dává jí široké pravomoci, včetně zákazu výkonu funkce spojené s veřejnými prostředky, a to až na 10 let. Opozice to vnímá jako pokus o ovlivnění svobodné politické soutěže a snahu zbavit se Tuska.

Zákonem se už zabývají unijní orgány a dostalo se mu tvrdé kritiky i z Washingtonu. Mobilizoval i odpůrce vlády. Statisíce se jich sešly 4. června na pochodu Varšavou, který se stal historickou protivládní manifestací.

Strana PiS přitom od účasti na pochodu odrazovala. Využila k tomu – v Polsku v politické kampani vůbec poprvé – motiv bývalého německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, za což schytala ostrou kritiku. Letecké záběry Osvětimi navíc ukradla britské BBC.

Zřejmě i kvůli tomu Poręba skončil. Strana navíc pravděpodobně nebyla připravená na to, že bude opozice plnit náměstí velkých měst s vlasteneckými symboly, vlajkami, hymnou a heslem „Polsko“.

Problémy strany ale trvají i po výměně šéfa štábu. Muselo se totiž změnit místo konání plánované programové konference. Akce se měla konat v městské aréně v Lodži, jenže opoziční primátorka Hanna Zdanowská uvedla, že peníze z pronájmu haly půjdou na městský program finanční podpory umělého oplodnění.

Strana PiS poté místo konání konference změnila. Státní finanční podporu programu na podporu léčby neplodnosti formou umělého oplodnění totiž vláda PiS zrušila v roce 2016 krátce po svém nástupu.

Stranická konference se přesunula do Dolního Slezska. Na to už reagovala Občanská platforma, která na sobotu svolala manifestaci do Vratislavi, hlavního města regionu.

Programová akce PiS, na které zazní nové volební sliby, se nakonec bude konat v Bogatyni, hned vedle Česku dobře známého problémového hnědouhelného dolu Turów. Za ten vláda PiS dlouhodobě bojuje navzdory zhoršení sousedských vztahů v minulých letech i rozsudkům soudů, které zpochybňují prodloužení těžby.

Případ umělého oplodnění demonstruje, že světonázorové spory v Polsku tradičně v předvolebním období dominují ještě silněji než jindy. Od začátku roku už se stihli politici a společnost pohádat o konzumaci masa a domnělý nákaz konzumace hmyzu.

Následoval ostrý a hysterický spor o minulost papeže Jana Pavla II. Problém pro PiS pak znamenalo (a v létě a na podzim asi ještě bude znamenat) zahlcení skladů obilím z Ukrajiny, což vytváří i určité napětí ve vztahu s Kyjevem.

Rezonovaly i zmatky ohledně nálezu ruské rakety Ch-55 u třistatisícové Bydhoště, kde se nachází výcvikové centrum NATO. Do lesa asi 10 kilometrů od města dopadla v polovině loňského prosince. Prezident, premiér ani ministr obrany se o tom ale údajně dozvěděli až ve chvíli, kdy ji na jaře našel náhodný jezdec na koni.

Opozice zase dlouho řešila sama sebe, totiž otázku, zda kandidovat v jednom bloku, ve třech, nebo každá strana zvlášť. Nakonec jde zvlášť Občanská koalice, Levice a pak Třetí cesta – spojenectví agrárních lidovců a hnutí Polsko 2050 neúspěšného prezidentského kandidáta Szymona Hołowni.

Jednotu opozice ukázala při zmíněném pochodu Varšavou. Od té doby se ale jednotný obraz znovu drolí. Občanská koalice totiž sice v průzkumech posiluje a podle listu Rzeczpospolita v ní roste přesvědčení o reálném vítězství nad PiS, ovšem polarizace sporu mezi „Polskem Tuska“ a „Polskem Kaczyńského“ připravuje o procenta zbylé strany.

Koalice Třetí cesta potřebuje pro vstup do parlamentu nejméně osm procent hlasů. Pokud propadne, může to v přepočtu pomoci PiS k opětovné většině v Sejmu.

Tématem je pro opozici i vládnoucí stranu také krajní pravice. Strana Konfederace se v průzkumech vyhoupla nad 10 procent a psalo se ní jako o možném povolebním „jazýčku na vahách“. I ona ovšem v posledních průzkumech slábne.

Donald Tusk se mezitím pokouší zopakovat svou kampaň z roku 2007, kdy akcentoval hlavně pozitivní témata. Tentokrát k nim přidává i sociální sliby a zásadní poselství: současná parta rozkrádá a ničí Polsko. V kampani zároveň nesází na „lásku k Bruselu“, ale mluví o „lásce k Polsku“.

Podle politologa Antoniho Dudka z Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského je však Tusk pro opozici tou nevětší zátěží kvůli sedmi letům jeho vládnutí. Naopak „ideálním soupeřem je pro Kaczyńského“. „A to i když Tusk přidal na mazanosti,“ myslí si profesor.

„Občanská koalice pod vedením Tuska zabočila doleva. Je to patrné v mnoha otázkách, včetně (liberálního) přístupu k umělému přerušení těhotenství,“ dodává Dudek.

Problém pro Tuska ale může znamenat nejnovější manévr PiS. Strana se totiž postavila aktivně na odpor domlouvané unijní dohodě o migraci a azylovém systému a podobně jako v roce 2015 bubnuje proti migrantům.

O věci chce PiS dokonce zorganizovat celostátní referendum. „Tusk má tudíž problém, protože se bude muset postavit Evropské unii, protože pokud podpoří relokační mechanismus, jeho formace prohraje,“ uzavírá přední polský politolog Dudek.