Příběh ponorky, který sledoval celý svět, je u konce. Její trosky, pár set metrů od vraku Titaniku, našel dálkově ovládaný dron jedné z průzkumných lodí. Na palubě zemřelo pět dobrodruhů. Podcast Vinohradská 12 vypráví události posledního týdne den po dni.

Vinohradská 12 Praha 13:10 23. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

SOBOTA, 17. června

Na východním pobřeží Kanady, u břehů Atlantského oceánu, je už večer, když Hamish Harding ťuká do mobilu příspěvek na sociální síť Instagram.

Tenhle instagramový příspěvek se v nadcházejících dnech objeví na stránkách řady světových médií. V jakém kontextu, to teď v sobotu večer může Hamish Harding jen stěží tušit. 58letý britský dobrodruh podniká v letectví, je miliardářem a extrémních výzev se rozhodně nebojí. Byl na jižním pólu, byl ve vesmíru a byl i na dně Mariánského příkopu, nejhlubšího místa na zemi.

Teď se Hamish Harding připravuje na další dobrodružství. Je na palubě arktického ledoborce jménem Polar Prince, se kterým se v minulosti plavila Kanadská pobřežní stráž, a nejnověji si tuhle loď pronajímá společnost OceanGate Expeditions. Přes 60 let staré plavidlo míří několik set kilometrů jihovýchodně od Newfoundlandu k místu, kde už celé století leží na dně oceánu rozlomený vrak Titaniku.

Zatímco pro Hardinga to bude poprvé, tak 77letý bývalý námořní velitel Paul-Henri Nargolet, kterého Harding na instagramu vychvaloval, byl u Titaniku mnohokrát, desítky let tu loď studoval a přezdívá se mu Mr. Titanik. Jestli někdo ví, do čeho jde, je to právě on.

Na palubě spolu s těmito dvěma budou ještě tři muži. Jedním z nich je 61letý Stockton Rush, majitel firmy OceanGate, která tuhle výpravu vymyslela, a pak Shahzada a Suleman Dawoodovi, 48letý otec, byznysmen, místopředseda jednoho hnojařského gigantu, jeden z nejbohatších Pákistánců, a jeho 19letý syn.

Tahle pětice se už brzy vypraví skoro čtyři kilometry pod hladinu. Do míst, která na vlastní oči vidělo zatím jen velmi málo lidí. Tenhle výlet si turistická část výpravy koupila u společnosti OceanGate za obrovské peníze. Lístek stál 250 tisíc dolarů, v přepočtu skoro 5,5 milionu korun. A už za chvíli se nasoukají do ponorky o velikosti malé dodávky, aby se společně vydali na dno Atlantiku.

Tohle je Pavel Gross. Byl dlouhá léta vývojářem ponorek, je na ně velký expert. Zavolal jsem mu, aby mi popsal, co asi lidé uvnitř z ponorky jménem Titan uvidí.

Ani jeden z pětice dobrodruhů by se na tuto výpravu nevydával, kdyby nechtěl být přímo u vraku. Ale každý z nich pro to bude muset obětovat velký kus svého pohodlí.

Můžeme si to sami představit díky reportáži americké televize CBS. V létě roku 2022 totiž šéf společnosti OceanGate Stockton Rush pozval novináře, aby se do ponorky podívali. Vzal je na stejnou cestu, kterou teď podniknou s Hardingem, Dawoodovými a Nargoletem. Vydali se tehdy z přístavu St. Johns na Newfoundlandském poloostrově a také zamířili asi 600 kilometrů na jihovýchod právě do míst, kde se v roce 1912 potopil Titanic.

Reportér David Pogue popisuje, že Titan má 13 centimetrů silný trup z karbonu a titanové kupole. Zajímavé je, že ponorka nemá žádnou certifikaci.

Místa je v ponorce poskrovnu. Žádné sedačky, jen podlaha k sezení. Uvnitř je jedna televize, jedno tlačítko, malý záchod. Světlo na stropě konstruktéři zakoupili v obchodě s kempingovým vybavením, monitor sehnali – vypadá to – v běžném elektroobchodě. A co je nejvíc zarážející, ponorka se ovládá starým, bezdrátovým ovladačem Logitech. Skoro úplně stejným, který na Amazonu koupíte za pár stovek korun.

Stockton Rush vysvětluje, že na vývoji dělali s vesmírnou agenturou NASA a výrobcem letadel Boeing. Ale je to technika – všechno se může pokazit. Představte si situaci, že ponorka se bude muset v nouzové situaci vynořit a posádka dostat ven. Jenže bez pomoci to nezvládne. Zevnitř se titanový poklop otevřít nedá.

Ponorka Titan prostě nemá žádné dveře. Jedno z jejích titanových vík se uzavírá 17 šrouby. Až vlezou dobrodruzi dovnitř, sami se ven nedostanou.

NEDĚLE, 18. června

Ledoborec Polar Prince pluje zhruba 1500 kilometrů východně od Bostonu. Je asi půl osmé ráno. Přišel čas. Pětice dobrodruhů se souká do malé, asi sedmimetrové ponorky. Oproti Hardingovým odhadům ze soboty má plán asi 3,5 hodiny zpoždění.

Díky záběrům CBS z loňského léta si dovedeme představit, jak bude ponor vypadat. Titan by měl být umístěný na platformě, kterou po lanech z paluby svezou motorové čluny. Spolu s platformou se pak plavidlo ponoří do hloubky asi 9 metrů pod hladinu. Tam je mnohem víc klidu na práci pro potápěče, kteří se vrhnou do akce a odpojí ponorku od platformy.

V tu chvíli už je to jen na pětici dobrodruhů a jednom plastovém ovladači s pár barevnými tlačítky. Ponorka je odkázána sama na sebe. K ledoborci ji nepoutá žádný kabel, provaz, má s ním jen ultrazvukové spojení.

Ozývat se bude každých 15 minut pomocí akustického systému USBL, na tom je posádka Titanu s kolegy na hladině domluvená. GPS pod vodou nefunguje, takže Polar Prince musí posílat navigační pokyny Titanovi pomocí textových zpráv.

Je 8 hodin ráno místního času a mise RMS Titanic právě začíná. Ponorka se noří do temných a chladných vod Atlantiku. Zatím vše funguje tak, jak má. Vyšlo počasí, funguje spojení. Ve 3 odpoledne má být po všem. Aspoň tak je to naplánováno. Dvě hodiny dolů k vraku Titaniku, pár hodin na místě, pak zase dvě hodiny zpátky na hladinu. Jenže plány jsou prostě jen plány. A realita je mnohdy úplná jiná...

Je 9.47 a na palubu lodi Polar Prince přichází další signál od ponorky. Na cestě na dno Atlantiku je už skoro dvě hodiny, takže v tu chvíli by měla být jen pár minut od Titaniku. Jenže po desáté se ponorka Titan už neozve. Signál v 9.47 byl ten poslední, pak s ponorkou ledoborec ztratil spojení. 

Posádka lodi ale ještě nepanikaří, čeká do tří odpoledne, kdy by se měl Titan dostat zpátky na hladinu, jak bylo domluveno. Jenže čekání je to marné. Posádka lodi Polar Prince se rozhodne ozvat americké pobřežní stráži. Ta dostává oznámení v 5 hodin a 40 minut odpoledne.

V tu chvíli se začíná spekulovat, co se mohlo stát. Ponorka funguje na baterie. Takže první, co člověka napadne, je, že mohlo dojít k nějakému technickému problému. Časopis Scientific American vypočítá i další možné potíže: na palubě mohl vypuknout požár kvůli zkratu na elektrickém obvodu. Také mohlo dojít k narušení konstrukce a ponorku mohl rozdrtit tlak. Vývojář ponorek Pavel Gross má i jiné vysvětlení.

Záchranné operace se rozbíhají. A množství kyslíku na palubě klesá.

PONDĚLÍ, 19. června

Začíná nový pracovní týden a veřejnost zatím nemá ani potuchy o dramatu, které se už několik hodin odehrává stovky kilometrů východně od kanadsko-amerického pobřeží. Bostonská pobřežní stráž zveřejňuje zprávu o ponorce, která se ztratila v Atlantiku na cestě k vraku Titaniku. Zatím bez větších podrobností.

Společnost OceanGate zveřejňuje na twitteru stručné vyjádření.

Záchranáři to nebudou mít jednoduché. Čtyřkilometrová hloubka, rozmary počasí, do toho se bavíme o oblasti, která je stovky kilometrů od pevniny. A kyslíku posádka ponorky nemá nazbyt. Zvlášť proto, že když je člověk ve stresu, dech se mu zrychluje.

Nakonec se všude objevuje informace, že zásoby kyslíku na Titanu vystačí na 96 hodin. To jsou čtyři dny. To znamená, že záchranáři mají čas do čtvrtečního rána.

V pondělí odpoledne svolává Americká pobřežní stráž první tiskovou konferenci před svým sídlem v Bostonu. Slova se ujímá důstojník Robert Simpson. Holohlavý chlapík s černými brýlemi v tmavě modré košili a kalhotách stojí za pultíkem a vysvětluje novinářům, že na otázky bude jen pár minut.

Hned po něm mluví admirál John Mauger, nakrátko střižený dlouhán s ohrnutými rukávy. Shrnuje, co už víme. V Atlantiku se ztratila ponorka, asi 1500 kilometrů na východ od Bostonu. Hned, co pobřežní stráž dostala tuto informaci, spojila se s mateřskou lodí Polar Princ a společně zahájily pátrání na hladině pro případ, že se ponorka vynoří. Experti totiž zmiňují, že by měla mít na sobě připevněná závaží, která by v případě nouze bylo možné uvolnit a díky tomu se opět přiblížit hladině a vynořit.

Admirál Mauger popisuje, že se jako první mohou do oblasti dostat soukromá plavidla. Při podobných neštěstích na moři to tak bývá, že je armáda nebo pobřežní stráž zkontaktuje a domluví se s nimi na dalším postupu. Záchranáři to mají složité – je potřeba prozkoumat jak hladinu, tak hlubiny, kde víc než jeden kilometr pod vodou je sotva vidět na pár desítek metrů, a to i s výkonnými světly. Proto nad hladinou se záchranáři dívají, pod hladinou se snaží spíš poslouchat, jak vysvětluje admirál.

Novináři se ptají, jestli se už ví, kdo je na palubě. Poprvé padne jméno Hamishe Hardinga. Admirál nic nepotvrzuje. A současně se objevuje ještě jeden důležitý dotaz: Totiž kdyby náhodou záchranáři ponorku našli, nemají přece vyhráno. Ještě ji musí vyzvednout na hladinu. A na to potřebují speciální techniku. Ostatně na to už trochu narážel před pár minutami Pavel Gross. I na to záchranáři myslí. Ale to nejdůležitější je Titan najít, než posádce dojdou zásoby kyslíku. Jinak veškeré úvahy o vyzvednutí ponorky budou úplně zbytečné.

ÚTERÝ, 20. června

Záchranné týmy se nezastaví, pracují ve dne v noci. Ve vzduchu jsou pátrací letadla Lockheed C-130 Hercules i Boeing P8 Poseidon, o nichž už v pondělí mluvil admirál Mauger. C-130 mají Kanaďané i Američané spoustu, je to roky prověřený čtyřmotorový stroj. P-8 je námořní protiponorkový letoun se sonarovými bójemi. To jsou jeho uši v oceánu, které shazuje na hladinu. Zatím ale ani veškerá snaha nestačí.

Dohady o tom, co se mohlo stát, se šíří médii naplno. Kdo ví, jak to je. Víc informací by mohla přinést odpolední tisková konference. Ta je tentokrát přímo v bostonském přístavu. Před novináře předstupuje zase Robert Simpson. Ten holohlavý chlapík jako v pondělí, v ruce má pár papírů a už z jeho tváře je poznat, že pátrání zatím asi moc nepokročilo.

Za chvíli se slova ujímá kapitán Jamie Frederick. Muž vážné tváře s prošedivělým knírem. Novinky o pátrání má napsané, čte je z papíru. Říká, že pátrání nepřetržitě pokračuje. Záchranné týmy složené z americké a kanadské pobřežní stráže i amerického letectva už prozkoumaly víc než 7600 čtverečních mil, tedy přes 20 tisíc kilometrů čtverečních. Představte si rozlohu Moravy. Na takhle velkém území se pátrá po jedné sedmimetrové ponorce.

Frederick potvrzuje, že ve vzduchu jsou pořád C-130 a nově i letouny Lockheed P3 Orion. Do vzduchu se také dostanou letouny CP-140 Aurora. I tato letadla dokážou shazovat bójky se sonarem, stejně jako P-8, která se vypravila na místo už v pondělí.

Zhruba metr dlouhé a úzké bójky mají možná 20 centimetrů v průměru. Posádkou letadla jsou umísťovány do speciálních zásobníků a s padáky jsou shazovány dolů z letadel. Na hladině zůstanou plavat a zaznamenávají, co se děje ve vodě. Zároveň dokážou posílat zvukové signály, které se od objektů pod hladinou odrážejí.

Vraťme se teď ještě na chvíli k tiskovce v Bostonu. Jamie Frederick novinářům říká, že na místo dorazila už také loď Deep Energy, kterou vlastní jedna francouzsko-americká petrolejářská firma. Tohle plavidlo je určené na pokládku potrubí a kabelů, takže má na palubě dálkově ovladatelné podvodní roboty. Ti můžou sehrát při pátrání klíčovou roli.

Potíž je, že se možná nedokážou potopit dostatečně hluboko. Jenže jestli je Titan zachycený do vraku sto let starého zaoceánského parníku, není moc jiných šancí, jak se k němu rychle dostat.

Podle kapitána Jamieho Fredericka se loď Deep Energy už setkala s ledoborcem Polar Prince a společně spustily robotické plavidlo v místě, kde byla zaznamenaná poslední známá lokalita ponorky, tedy nad vrakem Titaniku. Mezitím na místo plují další lodě nejen kanadského námořnictva, některé z nich mají na palubě stejná robotická plavidla jako Deep Energy.

Nejdůležitější informace sděluje Jamie až při dodatečných otázkách novinářů: kolik asi zbývá posádce kyslíku.

STŘEDA, 21. června

Pětice dobrodruhů na palubě ponorky Titan společnosti OceanGate Expeditions je nezvěstná už desítky hodin. Podle pobřežní stráže by na palubě měly být omezené zásoby jídla a pití. Ale připomínám –⁠ je to pětice lidí na malém prostoru. Ponorka má velikost dodávky. Uvnitř se nemůžete postavit, rozhodně si nemůžete lehnout jeden vedle druhého. Na palubě je jeden malý záchod a to ještě zcela nouzový. Nikdo nepočítal s tím, že by v ponorce měla být výprava zavřená déle než pár hodin. Rozhodně ne desítky hodin. Rozhodně ne dny.

Stovky kilometrů od pobřeží mezitím pokračují průzkumné práce. Připravená jsou další letadla –⁠ C17 od amerického letectva, která jim dodal Boeing. A BBC píše, že na místo míří dalších minimálně osm lodí. Některé už připluly, jiné teprve na místo plují. Norská Skandi Vinland, kanadská Atlantic Merlin, těžký kanadský ledoborec Terry Fox a mnoho dalších. Mají sonary, komunikační zařízení, navigační techniku nebo robotické podvodní drony.

Očekává se také připlutí lodi Glace Bay Kanadského královského námořnictva. Na její palubě jsou lékaři a zdravotnické vybavení. Britský Guardian píše, že na Glace Bay by měla být i mobilní hyperbarická komora. Možná největší naděje ale záchranáři vkládají do francouzské výzkumné lodi Atalante. 

Francouzi totiž mají na palubě dálkově ovládaného robota, který se může potopit až šest tisíc metrů hluboko. Jmenuje se Victor 6000. Dokonce nutná kabeláž k jeho ponoru je až osm kilometrů dlouhá. To dává naději, že by se mohl dostat až na dno Atlantiku k vraku Titaniku.

Příprava Victora 6000 ale bude trvat aspoň dvě hodiny. Čas není na straně záchranářů. Šéf organizace, která s Victorem obyčejně pracuje, ale říká, že dokud je nějaká naděje, je třeba to zkusit.

Mezitím se v médiích objevují informace o tom, ze bývalí zaměstnanci Ocean Gate už v minulosti projevili obavy o bezpečnost ponorky. Píše o tom americká CNN. Všechno ale přebije informace ze středečního odpoledne. Objevuje se zásadní a zlomová zpráva. Vypadá to, že pátrací týmy zachytily první stopu po ponorce. Na twitteru o ní informovala bostonská pobřežní stráž.

Veškeré síly jsou teď poslány na tohle jedno místo. Otázka je, co to je za zvuky. Když se na to ptají novináři na další tiskové konferenci nám už známého kapitána Jamieho Fredericka, tak předá slovo vedle něj stojícímu Carlu Hartsfieldovi z oceánografického institutu ve Woods Hole.

Podle Carla ty zvuky zní jako jakési bouchání, ale těžko říct, co přesně znamenají, kdo je vydává a jestli to není jen nějaký šum uprostřed oceánu.

Vypadá to, že na zvuk bouchání jako první přišlo jedno z průzkumných letadel Lockheed. Zvuk se ozýval v intervalu 30 minut. Americká média to zjistila z interních emailových zpráv ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Na místo byl kvůli tomu nasazený ještě další sonar a i po pár hodinách bylo bouchání stále slyšet. To vše se odehrálo už v úterý, ale znovu tyto zvuky záchranáři zachytili ve středu ráno. Nikdo nezveřejnil, jak dlouho nebo s jakou intenzitou se zvuky ozývaly. Jediné, co víme, je, že je kanadské letadlo zachytilo.

Od kapitána Fredericka se následně ještě dozvídáme, že na místo míří další dálkově ovladatelná plavidla. Například jedno americké veze kanadská loď Horizon Arctic. Pomoct by s vlastním podmořským dronem měli i Britové ze společnosti Magellan. Francouzi se svými Victorem tak na pátrání nebudou sami. Do oblasti by měl taky dorazit systém Fadoss, v podstatě velký jeřáb na vyzvedávání klidně 27 tun těžkých těles ze dna oceánu. A to až z hloubky 6 kilometrů.

Takže si to shrňme. Pátrání pokračuje –⁠ zapojeny jsou do něj lodě, sonarové bóje, letadla. A byl zaznamenán zvuk bouchání, ale neví se, kdo ho vydává. Pořád prý existuje naděje.

ČTVRTEK, 22. června

Jde do tuhého. Kyslíku už moc nezbývá. Posádka má možná posledních pár hodin života. Přestože kapitán Jamie Frederick říkal, že pro záchranáře je to jen jeden z mnoha údajů, pořád je to ten nejdůležitější. 96 hodin na začátku byl odhad.

Stejně tak je teď odhad, že zhruba kolem 7. hodiny ranní místního času ve čtvrtek kyslík dojde. Práce v oblasti samozřejmě pokračují, teď už na oblasti velké, jako je celá Belgie, na hladině je kolem 10 stupňů, vane čerstvý vítr.

Stále zůstává řada otázek nezodpovězená: co jsou ty zvuky, které zachytily bóje vypuštěné průzkumnými kanadskými letadly? A pokud záchranáři ponorku najdou, budou schopni ji vyzvednout na hladinu?

V médiích se mezitím objevují podezření, že záchranná operace není dobře koordinovaná a ne všechna technika z různých důvodů dorazí na místo včas. A další věc –⁠ společnost Boeing, na kterou se odvolával Stockton Rush, šéf OceanGate Expeditions, dnes vydává oficiální prohlášení, že se na vývoji, testování ani designu ponorky nepodílela. Jak to tedy bylo?

Současně někteří experti postupně mění názor na to, co se mohlo s Titanem stát. Včetně Pavla Grosse.

Čeká se na další tiskovou konferenci bostonské pobřežní stráže. Podle odhadů posádce už musel dojít kyslík. Anebo ne? Byl to jen špatný odhad? Co bude dál? Znenadání přichází zpráva, která celou situaci mění. 

Vypadá to, že trosky měl odhalit robotický podvodní dron z lodi Horizon Arctic. Zatím nikdo neví, zda jsou skutečně z ponorky Titan. Pobřežní stráž se chce sejít s novináři kolem třetí odpoledne místního času. Vystupuje admirál John Mauger.

Za admirálem stojí zástup lidí, kteří koordinovali průzkumné a záchranné práce. Jeden z mužů si opakovaně otírá slzy. Pobřežní stráž nalezla pět velkých kusů trosek, další byly rozeseté kolem, na prostoru, kde je dno oceánu hladké, nenacházejí se tam žádné trosky z Titaniku, takže bylo jasné, že jsou součástí ponorky Titan.

Příčina neštěstí? Selhala tlaková komora. Ponorka implodovala. Zhroutila se sama do sebe. Jestli kvůli tomu, že třeba narazila do vraku Titaniku, to se zatím neví. Neví se ani, kdy se katastrofa stala. Sonarové bójky by ale implozi zachytily, je tedy možné, že k ní došlo ještě předtím, než je letadla shodila na hladinu oceánu. A zvuky bouchání, které bóje opakovaně zachytily – ty očividně neměly s ponorkou žádnou spojitost. Byla to slepá stopa. To ale nikdo nemohl vědět.

Vyšetřování teď bude pokračovat. Pozůstatky zemřelých zatím nikdo nenašel. A kdoví, jestli se to podaří. Možná už navždy zůstanou na dně Atlantiku.

Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít