Budovu patologie z 80. let v areálu Krajské nemocnice Liberec okopali dělníci takřka na cihlu. Od loňského listopadu do května obnovili všechny inženýrské sítě včetně elektroinstalace, rozvodů vody, kanalizace či vzduchotechniky, která neodpovídala požadavkům 21. století. Opravili také fasádu.
Největší přínos vidí přednosta centra Patos Tomáš Jirásek v tom, že je nyní oddělení patologie schopné se bezpečněji postavit infekčním pitvám. Patologie fungovala také během covidové pandemie, která předznamenala i plány na potřebnou rekonstrukci.
„Kdyby – nedej bože – přišlo něco podobně nepříjemného nebo infekčnějšího než byl covid, měli bychom být schopní pokrýt požadavky klinických pracovišť,“ shrnul Jirásek, který je zároveň primářem oddělení patologie liberecké nemocnice.
Propitvanost výrazně klesá
V centru Patos pracuje zhruba sto lidí. Je to jediné pracoviště v kraji, kde zajišťují jednak pitvy pro orgány činné v trestním řízení, ale i zdravotní pitvy pro potřeby zdravotnictví. Ročně tu provedou zhruba 800 pitev zdravotních a soudních, ty tvoří asi 20 procent.
Patologicko-anatomických pitev pacientů liberecké nemocnice bývá kolem 100 až 200 za rok. Ještě před rokem 1989 podle Jiráska podstoupil pitvu každý člověk, který zemřel v nemocnici. „V současné době propitvanost výrazně klesá,“ řekl.
Přisuzuje to jednak změně společenského klimatu, ale i zákonů. „Ne každého, kdo umře v nemocnici, je nutně potřeba pitvat. Je to víceméně rozhodnutí ošetřujícího lékaře,“ vysvětlil.
V průběhu téměř čtyřiceti let, co budova patologie stojí, se hromadily technické problémy, některé stavební nedostatky postupem času dokonce vyústily v havárie. To vše bylo potřeba vyřešit kompletní opravou.
Vyšší nosnost vozíků
Sedmiměsíční rekonstrukce stála téměř 27 milionů korun včetně DPH. Nemocnice na ni čerpala sedmdesátiprocentní dotaci z Evropské unie, konkrétně z programu React-EU, třicet procent přidala z vlastního.
„Vznikly docela významné vícenáklady milion a půl, protože jsme dům dodatečně izolovali proti zimní vlhkosti. Byly tam statické poruchy v místnosti, kde se nachází chladicí boxy, dále bylo třeba zvýšit nosnost vozíků, kterými se vozí těla zemřelých,“ vyjmenoval Václav Řičář, mluvčí krajské nemocnice.
„Vzduchotechnika byla asi nejdražší položka celé přestavby,“ informoval Tomáš Adámek, primář oddělení soudního lékařství a toxikologie. „Musí se sem aktivně hnát vzduch dovnitř a aktivně ven. Plus jsou tam samozřejmě filtry, které případně zadržují choroboplodné zárodky, které by se odsud – byť teoreticky – mohly šířit do prostoru,“ dodal.
O jeden stůl méně
Původně měli patologové k dispozici čtyři pitevní stoly, nyní jsou v místnosti tři. „Chtěli jsme větší prostor, mezi čtyřmi stoly se s vozíky a těly obtížně manipulovalo,“ uvedl.
Každý stůl má nyní vlastní vzduchotechniku a odsávání. „Za dobu devíti let, co tu jsme, už máme nějaké know-how, jak provoz pitev skloubit, abychom kapacitu využívali co nejefektivněji. Proto jsme si troufli udělat tento krok a kapacitu o jeden pitevní stůl zredukovat,“ doplnil Jirásek.
V budově současně vznikla malá pietní místnost pro pozůstalé, kde se mohou rozloučit se svými blízkými. Ta ale neslouží k pořádání pohřbů. „Čas pro rozloučení bude omezený co do množství lidí, i časově,“ upozornil mluvčí Řičář. Místnost bude třeba čistit a dezinfikovat, s čímž jsou spojené náklady, pozůstalí tak budou pravděpodobně za její použití platit. Kolik přesně, nemocnice teprve vyčíslí.
