Zvláštní je tím, že se na nich mohlo pracovat díky donátorům. „Je obdivuhodné, že se najde někdo, kdo podpoří restaurování historických předmětů bez vidiny jakékoliv návratnosti. Toho si velice vážím,“ říká kastelánka zámku Jana Pluhařová a pomalu kráčí od jednoho předmětu k druhému.

Za posledních dvanáct let věnovali dárci zámku více než 1,3 milionu korun. „Začali jsme s tím už v roce 2006 a první veřejnou prezentaci předmětů, které se mohly díky dárcům restaurovat, jsme udělali po pěti letech,“ připomíná Pluhařová.

9 fotografií

Teď jsou k vidění předměty restaurované v letech 2010 až 2022. Nejvíc je obrazů, celkem dvaadvacet. Kromě toho lidé přispěli i na sochařská díla a kamenné prvky nebo na nábytek jako kabinetní skříně, komody, mycí skříňku či lustry.

V restaurátorské dílně jsou navíc další dva obrazy. Zámek má zatím přislíbeno přes 100 tisíc korun na další práce.

Donátory jsou jak velké společnosti, tak i jednotlivci. Příspěvky začínají v řádu stokorun. „Někdy jde o jednorázový dar, ale hodně donátorů je s námi dlouhodobě. Třeba společnost Vitar nás podporuje celých patnáct let,“ líčí kastelánka.

Na seznam podporovatelů patří rovněž vizovická společnost Koma Modular, která zámek nepodporuje finančně, ale pomáhá mu organizačně zajistit akce, které se tady konají. Například poskytnutím stravování účastníkům kurzů.

Restaurované předměty lidé uvidí během sezony na prohlídkových trasách. „Některé předměty k restaurování jsme dočasně stáhli z prohlídkové trasy a zase je tam vrátili. Zároveň jsme některé vzali z depozitáře a ty pak výzdobu zámku mohly rozšířit,“ popisuje Pluhařová. To je případ zmíněné antické sošky dívky z carrarského mramoru, která byla roky ukrytá v depozitáři. Teď ji kryje jen skleněný poklop, který podtrhuje křehkost díla.

Restaurování zajišťuje památkový ústav

Donátorům zámek vždy nabídne několik předmětů, které potřebují ošetření, a nechá na nich, zda a který si vyberou. Rozhodnout se mohou i podle potřebné částky.

„Jsme malý zámek, nemáme věhlas Karlštejna a ani nemáme podporovatelům co nabídnout. O to více je cenné, že to lidé dělají o své dobré vůli, jako výraz uznání a pochopení. Jejich pomoc je pro nás obrovsky potřebná,“ poznamenala Pluhařová.

Na zámku se sešli parketáři z celé Evropy, na podlahu použili i býčí krev

Restaurování předmětů a rekonstrukce budovy je v režii Národního památkového ústavu, který je správcem objektu. Peníze však dělí mezi řadu dalších a rozhoduje především podle naléhavosti.

„Správa a obnova historické památky je nikdy nekončící práce. Doděláte jednu věc a můžete hned začít s jinou,“ prohodil šéf kroměřížské územní správy Národního památkového ústavu Petr Šubík. Jeho pracoviště má v péči památky na území celé Moravy.

Vizovický zámek pochází z poloviny 18. století, jeho interiéry jsou zařízené ve stylu baroko, rokoko, empír a biedermeier. Od mnoha zámků se liší množstvím předmětů denní potřeby, kterými jsou zdejší komnaty vyzdobené.

Ukrývají i rozsáhlou kolekci obrazů z 16. až 19. století se vzácným souborem děl nizozemského malířství či pracemi významných českých autorů. Autenticky dochovaný je interiér kaple, kterou vyzdobil moravský barokně-klasicistní sochař Ondřej Schweigl. Jeho díla jsou k vidění také v zámecké zahradě.