Miřetice (Chrudimsko) - Úkolem lidstva je zapalovat ohně naděje, záleží na každém, zda zvítězí principy pospolitosti a humanity nad touhou vládnout všem, řekl dnes novinářům předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který se na Chrudimsku účastnil pietního aktu k 81. výročí vyhlazení osady Ležáky. Jako politický reprezentant tam byl poprvé. Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 dnes položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.
"Byl to tady hluboký a silný zážitek i kvůli tomu, že je tady jeden člověk, který to zažil, paní Doležalová. Se situací na Ukrajině to ten zážitek posiluje, jak je to hrozné, když se dostane zrůdný režim k moci a co všechno se může stát," řekl Vystrčil, který dnes s Jarmilou Doležalovou chvíli rozmlouval.
Doležalová se pietního setkání účastní pravidelně, má možnost potkat známé, rodinu. "Letos je tady hodně lidí, je hezké, že se přijdou podívat a uctít památku," řekla Doležalová novinářům.
Pietní akt pravidelně přináší ranní mši, jeho účastníci později kladou k pomníku Kniha oběti věnce, zní hymna a ze záznamu jsou slyšet jména zavražděných ležáckých obyvatel. Na závěr pak chrudimští výsadkáři mají výsadek do prostoru u mohyly. Celému aktu přihlížely dnes stovky lidí.
Vyhlazení Ležáků bylo odvetou Němců. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští výsadkáři, zavládl teror. Nacisté vyhladili 10. června Lidice na Kladensku, potom 24. června osadu Ležáky. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtamtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Následoval převoz 33 zatčených osob z Ležáků na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další lidé byli popraveni později. Do vyhlazovacího tábora v Chelmu bylo odesláno 11 ležáckých děti, kde je čekala smrt v plynové komoře. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkových, které byly ještě velmi malé a byly poslány na poněmčení.
Osada poté obnovena nebyla. Prostor se stal od roku 1945 pietním územím. Žulové kostky vyznačují základy devíti domů, žulové pomníky, takzvané hrobodomy, tam stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.
