Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) umístila první čtyři plovoucí hnízdní ostrovy na vybrané rybníky v Jihomoravském kraji. Plovoucí ostrovy slouží jako náhradní stanoviště pro vzácné rybáky obecné, jejichž přirozená hnízdní stanoviště v Česku mizí. Rybáci obecní nové ostrovy okamžitě osídlili, každou chvíli vyvedou první mláďata, další se líhnou a část rybáků ještě začíná hnízdit. Pokud byste rybáky rádi viděli, zveme na exkurzi pro veřejnost, která proběhne v pondělí 10. července od 16:00 hod. Více informací na ostrovyprorybaky.cz.
Rybáci obecní jsou pevně vázáni na specifický typ prostředí. „K hnízdění využívají štěrkové ostrovy bez vegetace nebo jen s velmi sporou vegetací. Dříve vznikaly spontánně v korytech větších řek během jarních velkých vod. Dnes jsou v Česku kvůli regulaci vodních toků vzácné. Kromě zachovávání přirozených biotopů proto ornitologové vytváří alternativní hnízdní stanoviště, aby rybáci mohli v naší krajině i nadále přebývat,“ vysvětluje Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO.
První čtyři z osmi nových hnízdních ostrovů byly spuštěny na vodu na přelomu dubna a května 2023 na tyto rybníky – Jarohněvický, Stolařka, Prostřední a Mlýnský. Další čtveřice ostrovů bude instalována v srpnu. „Na každém z ostrovů jsou instalovány fotopasti, které snímají téměř celou plochu. Třikrát denně posílají fotky do mailové schránky a my tak máme možnost ptáky pozorovat bez toho, aniž bychom je rušili naší přítomností. Ostrovy nejvíce využívají rybáci obecní, kteří již krmí mláďata, ale odpočívají zde i racci chechtaví nebo rybáci černí,“ říká Čamlík.
„V květnu na plovoucích ostrovech hnízdilo minimálně 25 párů. Rybáci však hnízdí v několika vlnách a začátkem června rybáků na ostrovech výrazně přibylo, zjistili jsme 44 párů. Hnízdní sezóna však byla značně ovlivněna ptačí chřipkou, kdy v předjaří a na jaře ptáci hynuli, několik tradičních lokalit tak v letošním roce zůstalo bez rybáků. O to větší radost nám dělají mláďata, která se na ostrovech mají čile k světu,” doplňuje Čamlík.
Každý štěrkový hnízdní ostrov byl doplněn i plovoucím vegetačním ostrovem. „Vegetační ostrovy slouží jako odpočinkové stanoviště pro mladé rybáky v době, kdy se učí létat. Nicméně, ještě nízký a mladý porost na většině vegetačních ostrovů padl za oběť labutím. Svou funkci ale ostrovy plní i bez vegetace. Dokonce na nich zahnízdili v jednom případě racci chechtaví,“ sděluje Čamlík. „Z této zkušenosti víme, že je potřeba vegetační ostrovy dávat na vodu až ve chvíli, kdy je vegetace vzrostlá a dobře zakořeněná, aby i po náletu labutí něco na ostrově zbylo.“
Pokud byste rybáky obecné a jiné vodní ptactvo rádi viděli na vlastní oči, srdečně zveme na exkurzi pro veřejnost, která se uskuteční v pondělí 10. července od 16:00 na Lednických rybnících. Podrobné informace najdete na ostrovyprorybaky.cz. Na exkurzi je potřeba se dopředu přihlásit.
Projekt „Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod“ je financován z Fondů EHP a Norska 2014–2021, v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ Státního fondu pro životní prostředí a výzvy „Rago – pilotní projekty a inovativní řešení pro zlepšování stavu ekosystémů“.
Kontakty pro novináře:
Gašpar Čamlík, camlik@birdlife.cz, 731 782 066
Další informace:
Rybák obecný (Sterna hirundo) patří do řádu dlouhokřídlých, do příbuzenstva racků. Rybáci patří k jedněm z nejdále táhnoucích ptačích druhů. Evropští ptáci mohou zimovat až v jižní Africe. Rybáci hnízdí v koloniích. Vajíčka, nejčastěji tři, snášejí do mělké kotlinky ve štěrkovém nebo písečném podkladu. Začátek hnízdění připadá na polovinu května a oba rodiče pak na vejcích sedí tři týdny až měsíc. Mláďata zůstávají na hnízdě několik prvních dní, potom se ukrývají v okolí, dokud po dalším měsíci nedokáží létat. Rodiče je ale krmí i dlouho potom, až dva měsíce. Převažující potravou rybáků obecných jsou malé rybky, jídelníček si doplňují většími bezobratlými.
Rybák obecný, který je v české legislativě zařazen mezi ohrožené druhy, u nás hnízdí v počtu asi 600—800 párů na různých ostrovech existujících v krajině, většinou na rybnících nebo přehradních nádržích. Zde dochází občas ke zničení hnízd vlivem manipulace s výškou vodní hladiny v průběhu hnízdění. Hnízdění na zachovalých přirozených a polopřirozených ostrovech lze podpořit vhodnými úpravami povrchu ostrova, zejména odstraněním vyšší vegetace.
Velký nedostatek hnízdních příležitostí se projevuje mimo jiné i tím, že se rybáci pravidelně snaží o hnízdění na nevhodných místech, zejména přímo na těžební technice a jiných konstrukcích na těžebnách štěrkopísku. Taková hnízda jsou odsouzena k zániku jak z důvodu rušení, tak kvůli nevhodnému podkladu hnízda.
V zahraničí i u nás se proto dlouhodobě přistupuje k podpoře hnízdění rybáka na umělých ostrovech různé konstrukce.