Ministerstvo životního prostředí schválilo projekt modernizace a dekarbonizace výroby oceli v Třineckých železárnách. Spolu s ním schválilo související projekt, který počítá s částečným přechodem od uhlí k zemnímu plynu v Energetice Třinec. Podle oznámení na Informačním portálu EIA byly oba projekty schváleny již ve zkráceném řízení o dopadu záměru na životní prostředí.
Podle oznámení ministerstva nemůže mít předložený projekt významný vliv na životní prostředí a nebude tudíž dále posuzován podle příslušného zákona. Další posuzování záměru nevyžadoval žádný ze státních a lokálních úřadů, které se v rámci procesu EIA vyjádřily.
Třinecké železárny (TŽ) chystají investici do elektrické obloukové pece s kapacitou výroby 1,3 milionu tun oceli za rok. Celková kapacita výroby oceli zůstane na úrovni 3 milionů tun za rok. Změna technologie výroby u 1,3 milionu tun oceli přinese snížení spotřeby energie o 84 procent a oxidu uhličitého o 76 procent. Mezi další přínosy patří redukce emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku, ale také menší produkce strusky a kalů.
„Firma loni zahájila přípravu takzvaného integrovaného transformačního projektu Green Werk, po jehož realizaci by měl objem emisí skleníkových plynů klesnout do roku 2030 o více než polovinu oproti roku 1990. Projekt Green Werk je složen z deseti vzájemně provázaných částí a vychází především z využití zelené energie. Celkové náklady integrovaného projektu přesáhnou 10 miliard korun,“ uvedla v květnu mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková.
Více plynu, méně uhlí
Energetika Třinec, což je dceřiná společnost TŽ, v druhém záměru počítá s instalací nového paroplynového cyklu PPC1 s plynovou turbínou s výkonu 62 MW. Ten vyroste na místě již odstaveného kotle K14 a po dokončení nahradí sousední uhelný kotel K11. Ten bude demontován, aby uvolnil místo pro zvažovanou instalaci paroplynového zdroje PPC2.
Jak dále uvedla Energetika Třinec v oznámení pro řízení EIA, zahájení stavby plánuje na říjen příštího roku. Nový energetický zdroj má být dokončen na přelomu let 2026 a 2027. Mezi hlavní ekologické přínosy záměru patří snížení emisí oxidu uhličitého o 163 tisíc tun ročně, ale také nižší emise oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého a jemných prachových částic. Výrazně klesne také spotřeba vody na chlazení.
„Transformace Třineckých železáren směrem k zelené produkci bude velmi náročná a rozhodující roli v tom sehraje rychlá a efektivní dotační podpora ze strany Evropské unie, protože investice takového rozsahu není možné realizovat jen z vlastních či národních zdrojů. Čili ano, budeme se ucházet o prostředky z příslušných dotačních titulů,“ dodala k oběma projektům mluvčí Petra Macková Jurásková.
Třinecké železárny jsou největším hutním podnikem v Česku. Mají téměř 7000 zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo 10 tisíc. TŽ jsou součástí firemní skupiny Moravia Steel, kterou vlastní čtveřice českých a slovenských investorů. Nejznámější z nich je miliardář Tomáš Chrenek.
Dekarbonizaci chystá také Liberty Ostrava
Podobnou investici zaměřenou na snížení emisí skleníkových plynů již dříve oznámil hutní podnik Liberty Ostrava. Její realizaci závisí na stavbě vedení velmi vysokého napětí z Nošovic, které má být v provozu od konce roku 2025. Elektřina bude pohánět nové hybridní pece na zpracování kovového šrotu. Tím se výrazně sníží závislost na dovozu koksu a železné rudy, emise CO2 klesnou o zhruba 80 procent.
Skupina Liberty Steel plánuje v následujících osmi letech investovat do přeměny ostravských hutí v uhlíkově neutrálního výrobce zelené oceli miliardy korun. Klíčovým prvkem programu dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030 bude výměna stávajících čtyř tandemových pecí ocelárny za dvě hybridní elektrické pece. Podnik počítá také s investicemi do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
David Tramba
