Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Nature Ecology & Evolution analýza DNA objasnila původ lidí, kteří postavili Stonehenge, jednu z nejznámějších kamenných památek v Anglii. Výzkum naznačuje, že stavitelé Stonehenge byli potomky neolitických migrantů, kteří přišli do Británie přibližně před 6 000 lety z Anatolie, což je dnešní Turecko. Podívejte se na dokument:
Profesor Mark Thomas, spoluautor studie z University College London, vysvětluje: „Neolitičtí zemědělci museli pravděpodobně přizpůsobit své postupy různým klimatickým podmínkám, když se pohybovali po Evropě. Ale v době, kdy dorazili do Británie, už byli "vycvičení" a dobře připravení na pěstování plodin v severozápadním evropském klimatu."
Příliš malá populace
Profesor Thomas dále naznačuje, že přesun populace a nahrazení britských lovců-sběračů neolitickými zemědělci lze přičíst "vysvětlení hry čísel". Uvádí: „Po příchodu neolitických zemědělců nenacházíme u místních britských západních lovců-sběračů vůbec žádné zjistitelné důkazy o jejich původu. To neznamená, že se vůbec nemíchali, znamená to jen, že možná byla velikost jejich populace příliš malá na to, aby po sobě zanechala nějaké genetické dědictví."
Profesor Thomas také zdůrazňuje, že pozdější genetický posun, k němuž došlo kolem roku 2450 př. n. l., zahrnoval příchod zvoncovitých lidí, kteří migrovali z pevninské Evropy a nahradili potomky prvních zemědělců. K tomuto druhému genetickému posunu došlo po poklesu neolitické populace, což naznačuje, že v těchto změnách hrály roli ekonomické faktory.
Stonehenge postavili potomci zemědělců
Analýza DNA ze starověkých kosterních pozůstatků nalezených v Británii a datovaných do doby před 6 000 až 4 500 lety odhalila blízkou genetickou podobnost s prvními zemědělci z Pyrenejského poloostrova (dnešní Španělsko a Portugalsko), kteří migrovali přes Středomoří. Vědci předpokládají, že tito středomořští zemědělci cestovali na sever přes Francii a do Británie se mohli dostat ze západu přes Wales nebo jihozápadní Anglii.
Tito zemědělci zavedli zemědělské postupy a tradici stavění megalitických památek. Genetické důkazy naznačují omezené míšení neolitických zemědělců a původního lovecko-sběračského obyvatelstva, s výjimkou některých vzorků ve Skotsku. Studie zdůrazňuje dynamickou povahu populačních pohybů, důležitost přijetí změn a pochopení historie přistěhovalectví v Británii.
Změna je naší historií
Zajímavé je, že studie našla jen málo důkazů o genetickém míšení mezi neolitickými zemědělci a původními lovecko-sběračskými populacemi Británie, s výjimkou několika vzorků ve Skotsku. Profesor Thomas zdůrazňuje: „Na rozdíl od kontinentální Evropy jsme v Británii nemohli zjistit žádné míšení s původními lovci-sběrači. Důvody tohoto stavu jsou zatím nejasné, ale kulturní bariéry mezi skupinami mohly hrát významnou roli."
Pokud jde konkrétně o Stonehenge, studie se nezabývá přímo touto památkou, ale poskytuje vhled do lidí, kteří ji postavili. Selina Braceová, hlavní autorka výzkumu z Přírodovědného muzea v Londýně, vysvětluje: „Stonehenge nepostavili první neolitičtí zemědělci, kteří přišli do Británie, ale jejich potomci, lidé ze stejného období, jen o něco později."
Studie přispívá k našemu chápání migračních vzorců a kulturních výměn, k nimž docházelo v období neolitu, a zdůrazňuje dynamickou povahu lidských populací v průběhu dějin. Jak naznačuje profesor Thomas: „Je důležité a užitečné, aby lidé viděli, že za posledních 10 000 let nebyla Británie konstantním místem. Změna je naší historií. Imigrace je naší historií."
Zdroje: studie: www.nature.com, www.bbc.com, www.nbcnews.com
