„Nikdy jsme se takhle vysoko nedostaly, je to něco úplně nového,“ hodnotila kopáčka Julie Doležilová. České ragbistky totiž do turnaje vstupovaly jako jedny z outsiderek, jejich tým na rozdíl od jiných není složen z profesionálek. „Spousta holek musí odjet zpátky, protože jdou hned do práce, ale my ostatní to pořádně oslavíme,“ prozradil trenér Vít Chalupa.
Rozhodující zápas s Belgií odstartovaly parádně, silné soupeřky hned na začátku předčily a položily první pětku. „Tým to nakopne. S Belgičankami jsme hrály už popáté a prvně jsme je porazily, v tom nejdůležitějším okamžiku,“ radovala se Anežka Sládková.
„Je takové pravidlo, že když vyhrajete začátek i druhou půlku, ten zápas je váš,“ vysvětlila Doležilová. „Odehrává se v nás spousta emocí, musíme to všechny nejdřív vstřebat.“
Ragbistky mají z Evropských her bronz a míří do olympijské kvalifikace |
Zatímco se v mix zóně české hráčky hlasitě radovaly a dojemně se objímaly, belgický tým jen kousek od nich zklamaně smutnil. Stejně jako den předtím Španělky. „Zápas s nimi nás nastartoval, dal nám naději, že můžeme vyhrát proti týmům, které hrají světovou sérii,“ komentovala Sládková.
„Myslely jsme, že souboj se Španělskem bude vrchol turnaje,“ přiznala Kristýna Riegertová. „Ale asi to byl zápas s Belgií.“ Trenér Chalupa ji ještě doplnil. „Pro mě to byly chvíle, kdy se holky dokázaly zvednout a předvést parádní obrat,“ vyprávěl. V pondělí se ragbistky oklepaly z prohry s Británií a večer zazářily ve čtvrtfinálovém zápasu se Španělskem.
V úterý po hořké prohře s Polskem uspěly v boji o bronzové medaile a postup do kvalifikace na olympijské hry. „Mrzelo nás to semifinále s Polkami, ale dostaly jsme se do takového režimu, že jsme druhý zápas dne krásně zvládly,“ pyšnila se Riegertová, která Belgii položila dvě pětky.
„V hlavě mi znělo jen ‚Utíkej a nezastavuj.‘ Nevěřím, že se to fakt stalo,“ kroutila hlavou. Tým, který snil o tom, že se na hrách dostane co nejdál, bude bojovat o účast na pařížské olympiádě. „Vybízí to k další a poctivější práci. Je to zásluha celého týmu, všech trenérů, rodičů, já jsem byl jen součást kolektivní práce,“ hodnotil Chalupa.
„Už jsem říkal, že holky umí překvapit. Při zaměstnání zvládají spoustu tréninků, je obdivuhodné, kolik času ragby dávají,“ chválil. „Olympijská kvalifikace nás čeká příští rok v červnu, z dvanácti týmů budou postupovat dva nebo jeden.“
Stejně jako na turnaj do Polska, i na olympijskou kvalifikaci si bude brát pár hráček dovolenou. „Nevím, jestli mě pustí z práce, jestli ostatní holky budou moct, ale je to něco dokonalého,“ dojímala se Kristýna Plevová. „Maličký holčičky, které o tomhle sní, můžou být jednou tam, kde jsme teď my.“
Jednatřicetiletá hráčka na rozdíl od jiných velké oslavy v Polsku nestihne. „Musím se vrátit, ve středu už nastupuju zpátky do nemocnice jako fyzioterapeutka,“ vysvětlila. „Ale měli jsme v plánu, že tady budeme zůstávat, takže podle toho se holky zařídily,“ ujistil Chalupa.
„Chtěli jsme jít postupnými kroky, po schodech, ale ty jsou asi velké, tak to jde rychle,“ smál se při rozhovoru. Hráčky, které ještě před turnajem skoro nikdo neznal, si získaly podporu velké části českých fanoušků. „Pohání nás to dál, z domova máme neskutečné ohlasy,“ libovala si Doležilová.
I na stadionu s kapacitou 33 tisíc diváků je čekala velká dávka podpory. „Bylo to naprosto fantastické, nejsme na to zvyklí, doufám, že to takhle už bude vždycky,“ přál by si trenér. „Když se vám něco povede, slyšíte spoustu hlasů, pohání vás to dopředu,“ doplnila ho Doležilová.
„Chci poděkovat všem sportovcům, kteří nás přišli na stadion podpořit, bylo to něco neuvěřitelného,“ zářila Plevová. „Fandili nám i naši kluci. Teď už s námi musejí všichni počítat, sakra,“ radovala se, přičemž použila výrazně expresivnější slůvko.
Teď už stejně jako ostatní spoluhráčky vyhlíží olympijskou kvalifikaci. „Moc se na ni těšíme a pokusíme se ji vyhrát,“ neskrývala ambice Doležilová. „Je to sen každého sportovce, nezbývá nám nic jiného než pořádně máknout a dopilovat, co nám nejde. Snad to zvládneme,“ přála by si Sládková.