Mnohé válečné ošetřovatelky emigrovaly hned dvakrát, připomíná je výstava

  15:52
Eva Adlerová patřila k židovským dětem, které před druhou světovou válkou uprchly z Československa do Anglie vlaky organizovanými sirem Nicolasem Wintonem. Později tam začala pracovat jako dobrovolná ošetřovatelka. Příběhy českých a slovenských členek západního odboje nyní připomíná výstava v brněnském atomovém krytu 10-Z pod hradem Špilberk.

Autorkou výstavy „Ošetřovatelky Československého červeného kříže ve Velké Británii za druhé světové války“ je vystudovaná historička Petra Suková, která se k tématu dostala přes svou kamarádku.

„Společně jsme chystaly prezentaci uniforem ošetřovatelek Československého červeného kříže (ČsČK) v exilu na akci spojenou s vojenskou historií. V knihách jsem skoro nic nenašla, tak jsem začala sama pátrat v archivech,“ popisuje Suková.

Návštěvníci se z informačních panelů mohou dozvědět bližší informace o činnosti exilového červeného kříže a přečíst si mohou také o osudech tří československých ošetřovatelek Marie Rechtové, Hany Mejdrové a Evy Adlerové.

Československých žen, které ve Velké Británii složily ošetřovatelský kurz ČsČK, bylo kolem dvou set. „V archivu máme dokumenty o osudech některých ošetřovatelek především proto, že často po válce znovu odjely za hranice a StB tak vyšetřovala jejich emigraci,“ přibližuje ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Chystá se i kniha

Součástí výstavy jsou také dobové exponáty, mezi nimi například kufry ošetřovatelky Luisy Matlové, které po konci války se svým manželem použila při návratu do vlasti. Její dcera Jana Pořízková se v úterý zúčastnila slavnostního otevření výstavy.

Mnoho vystavovaných předmětů a fotografií získala autorka od mladší sestry Evy Adlerové. Suková doufá, že se díky výstavě ozvou další potomci a příbuzní ošetřovatelek s novými příběhy a dokumenty. „Od zveřejnění v roce 2019 jsem získala spoustu nových poznatků. V budoucnu bych z toho chtěla napsat knihu,“ odhaluje Suková.

Na Slovensku známá, v Česku zapomenutá. Statečná Brňanka ukrývala Židy

V atomovém krytu 10-Z, který vznikl v době nacismu a později ho komunisté využili jako velitelský úkryt pro představitele města a kraje, v současnosti pracuje zhruba čtyřicet lidí, kteří mají většinou nějaký hendikep. Provozovatel krytu Pavel Paleček otevření nového tématu vítá.

„Historiografie se zabývá hlavně velkými učebnicovými případy, ale drobná každodenní práce žen bývá opomenuta,“ podotýká Paleček. Výstavu v krytu v Husově ulici mohou zájemci navštívit do konce léta.

Autor: