Praha - Platy ředitelů a jejich zástupců na základních školách v ČR se v letech 2017 až 2021 zvýšily o více než 20.000 Kč na průměrných 75.000 korun, a zhruba o 5000 tak převýšily výdělky řídících pracovníků ve srovnatelných profesních oblastech, jako jsou například zdravotnictví nebo sociální služby. Vyplynulo to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podle ní nejvíce pobírali vedoucí pracovníci pražských ZŠ, naopak nejméně měli ve Zlínském kraji a na Vysočině. Nadále však zůstaly rozdíly v platech mezi vedoucími muži a ženami, a to přibližně 3000 Kč.
V roce 2017 byly podle studie platy vedoucích pracovníků ZŠ na 160 procentech české průměrné mzdy, která tehdy podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila zhruba 29.600 korun. V roce 2021 dosáhly 200 procent celorepublikového průměru, ten byl podle ČSÚ přes 38.000 korun. Ještě před šesti lety tak byly průměrné výdělky ředitelů ZŠ a jejich zástupců mírně nižší než platy a mzdy řídících pracovníků ve zdravotnictví, sociálních službách či financích, zatímco před dvěma roky už byly o 5000 Kč vyšší, konstatovali autoři studie. Finanční atraktivita vedoucích pozic v základních školách se tak podle nich v uplynulých letech zvýšila.
Podle spoluautora Vladimíra Smolky jsou v platech mezi jednotlivými vedoucími pracovníky ZŠ větší rozdíly než v platech učitelů. "Je to dáno výší odměn, jejich podíl na celkovém ročním platu vzrostl z deseti procent v roce 2017 na 15 procent v roce 2021," uvedl. "Ve srovnání s jinými profesemi v ostatních sektorech je však variabilita platů vedení škol stále nižší," doplnil Smolka.
Výše platů vedoucích pracovníků ZŠ se odlišuje i regionálně, což je dáno odlišnou strukturou škol a jiným přístupem zřizovatelů. Nejvíce v roce 2021 brali ředitelé ZŠ a jejich zástupci v hlavním městě, v průměru 83.000 Kč, což bylo zhruba o 11.000 více než na Vysočině nebo ve Zlínském kraji, plyne ze studie.
Podle velikosti školy se platy vedoucích pracovníků ZŠ neodlišují, liší se však mezi řediteli a ředitelkami. "Rozdíl v mediánovém platu mužů a žen je skoro 3500 Kč, což představuje zhruba čtyři procenta. To není zanedbatelný rozdíl, ačkoliv je nižší než rozdíly mezi kraji," uvedli autoři s tím, že rozdíly mezi muži a ženami jsou jen na vedoucích pozicích, nikoliv mezi učiteli.
Jako nejlogičtější vysvětlení rozdílů v tarifních složkách vedoucích pracovníků ZŠ autoři studie vnímají rozdílné zařazení do platových tříd. Muži jsou podle nich proti ženám častěji zařazení do nejvyšší možné 13. platové třídy, kde je průměrný plat mezi 80.000 a 81.000 Kč, zatímco ve 12. platové třídě kolem 70.000 Kč. "Otázkou zůstává, jestli rozdíly v zařazení do platových tříd odpovídají reálně vykonávaným činnostem ve školách," konstatovali autoři.
V závěru své studie uvedli, že ačkoli platy ředitelů a zástupců na ZŠ v posledních letech výrazně vzrostly, lze pochybovat, že by se tento trend podařilo udržet i v dalších letech. Prioritou by podle nich mělo být udržení konkurenceschopnosti platů vedoucích pracovníků ZŠ vzhledem k podobným pozicím mimo školství. "K tomu účelu lze využívat podíl nadtarifní složky platů jako motivačního nástroje pro zvýšení efektivity práce. Nasnadě je také zavedení státem vytvořených finančních a nefinančních motivací pro získání kvalitních ředitelů do škol s vysokým podílem znevýhodněných žáků," dodali.
