Proruské narativy a covidové konspirace. Jaké jsou typické dezinformační profily Čechů? Vědci je rozdělili do pěti skupin
Proruští postkomunisté, nevyhranění, antiruští demokraté, proukrajinští demokraté a obecně dezinformovaní, na takové skupiny rozdělili výzkumníci českou společnost. Studie vědců z Psychologického ústavu Akademie věd a Národního institutu SYRI se zabývala pohledem do politicko-psychologické mentality Čechů. Proti dezinformacím jsou podle studie odolnější racionální lidé s demokratickým smýšlením.
Vědci analyzovali odpovědi lidí na třicet otázek mapujících vztah respondentů k hoaxům a dezinformacím. Statistickou metodou pak odhalili hlavní myšlenkové proudy dezinformací: konspirace o covidu-19, proruské politické narativy, ekonomické narativy zaměřené proti Ukrajincům a přesvědčení o obecné vině ruských občanů za válku na Ukrajině. S těmito proměnnými pak pracovali v dalších fázích výzkumu. O výsledcích studie informovala Akademie věd (AV ČR) v tiskové zprávě.
“Nezajímaly nás průměrné hodnoty pro průměrného Čecha, spíše jsme se snažili objevit konkrétní typické dezinformační profily a profily, které dezinformacím úspěšně vzdorují,“ uvedla vedoucí výzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.
Převládají nevyhranění a proukrajinští demokraté
Skoro polovinu vzorku tvořili nevyhranění dotázaní (48 procent). Přes pětinu tzv. proukrajinští demokraté (22%) a dále jim dosti podobný méně početný profil pracovně nazvaný antiruští demokraté (7%). Těm do značné míry vytvořili protiváhu tzv. proruští postkomunisté (15%) a další málo početný antisystémový profil obecně dezinformovaných občanů (9%).
Proukrajinští demokraté jsou podle studie odolní proti covidovým konspiracím, silně odmítají proruské politiky stejně jako ekonomické postoje související s rusko-ukrajinským konfliktem. Podobný profil mají i antiruští demokraté, liší se v postoji k vině Rusů. Podle antiruských demokratů by se obecně měla vina nebo alespoň odpovědnost Rusům přisuzovat, proukrajinští demokraté jsou v tomto ohledu váhavější.
Proruští komunisté dávají mírně za pravdu covidovým konspiracím, charakteristický je pro ně především souhlas s proruskými politickými narativy i antiukrajinskými ekonomickými názory, vinu Rusů rozhodně popírají.
Nevyhranění tvoří největší skupinu obyvatel, v průměru se ve všech kategoriích pohybují kolem středové nerozhodné pozice. “Ačkoli se prezentují v průměru opatrnicky, neznamená to ještě, že jsou všichni laxní k důležitým aspektům politického života a už vůbec ne, že by nebyli citliví a nepomáhali,“ řekla Klicperová.
Naopak skupina obecně dezinformovaných je náchylná jak vůči covidovým konspiracím, tak vůči proruské politice. Podle vědkyně jsou tito lidé společensky frustrovaní a myšlenkově souzní spíše s kulturou slovanského východu. Podle vědkyně se jedná o méně vzdělané lidi, kteří mají značné mezery ve znalosti moderní české historie.
Otázky výzkumníci kladli průběžně v době, kdy byla témata aktuální, tedy covid v době pandemie a politická propaganda záhy po invazi. Studie má podle vědců pomoci pochopit, jací lidé podléhají dezinformacím a kdo jim naopak odolává.
