Revmatoidní artritida? Rizikovým faktorem je kouření, nadváha či infekce, říká revmatolog

Mezi to, čemu se lidově říká revma, spadají zhruba dvě stovky různých onemocnění. „Pro nás je zásadní odlišit ty, které vyžadují rychlý přístup, protože neléčené zánětlivé revmatické onemocnění zvyšuje riziko dalších závažných stavů, jako jsou kardiovaskulární nemoci nebo nádorová onemocnění,“ vysvětluje doktor Šenolt důvody, proč by lidé neměli bolesti kloubů brát na lehkou váhu.

Mezi závažná zánětlivá onemocnění patří revmatoidní artritida. „Jedná se o autoimunitní onemocnění, které postihuje zhruba 1% populace. Projevuje se bolestivými otoky a ztuhlostí kloubů, která po ránu trvá hodinu i více. Postiženy jsou nejčastěji malé klouby na rukou zpravidla to nebývají koncové články prstů. Otok kloubů je měkký, člověk může mít pocit, že tam je tekutina,“ vysvětluje revmatolog.

8 fotografií

Neplést si artrózu a artritidu

Bolestí a ztuhlostí se totiž projevuje i artróza, která je mnohem častější a se kterou bývá revmatoidní artritida často zaměňována. „Artróza je nezánětlivá degenerativní choroba. Vlivem genetických předpokladů, úrazu či dlouhodobého přetěžování může docházet k poškození kloubní chrupavky a kosti. Artróza dokáže člověka také hodně potrápit, ale v podstatě jí nedokážeme moc ovlivnit,“ vysvětluje doktor Šenolt a dodává, že jedním z laických způsobů, jak onemocnění od sebe odlišit, je citlivost na chlad či teplo.

„Pokud máte potřebu postižené místo spíše zahřívat, respektive vám dělá dobře teplo, pravděpodobně půjde o artrózu. Při revmatoidní artritidě je totiž v kloubu zánět a na záněty obecně nám teplo dobře nedělá. Zanícené místo je navíc teplejší než jeho okolí, takže máme tendenci ho spíše chladit.“

V každém případě při bolestivých otocích kloubů doporučuje host Rozstřelu co nejrychlejší návštěvu specialisty. Vedle klinického vyšetření a anamnézy má možnost použít laboratorní testy a zobrazovací metody, které zánět potvrdí nebo vyloučí.

Klouby vás mohou varovat před nemocí. Proč bolí ramena či kyčle?

Riziko rozvoje revmatoidní artritidy zvyšuje dědičná dispozice v kombinaci s vnějšími faktory, jako je například kouření, nadváha či infekce. „Revmatoidní artritida vzniká nejčastěji v produktivním věku, to znamená mezi pětatřicátým a pětapadesátým rokem. Postihnout může ovšem i děti. Dětských pacientů u nás je asi jedno promile.

Čas je klíčový

Zatímco artróza se v podstatě léčit nedá a péče se tedy zaměřuje spíše na tlumení příznaků a eliminování zhoršení stavu, revmatoidní artritida řešení má. Musí se ovšem zachytit včas, aby měla lepší prognózu. „Včasná diagnostika to znamená v intencích několika týdnů. Pak jsme schopni nasadit takovou léčbu, která pacientům navodí remisi, tedy bezpříznakové období a umožní jim žít plnohodnotný život či v některých případech vrcholově sportovat.“

„Osteoartróza zřejmě trápí lidstvo od dávných věků. Jak se délka dožití prodlužovala, zvyšoval se i počet lidí s artrózou. U artritidy se diskutuje o možnosti, že k nám byla zavlečena díky Kryštofu Kolumbovi. Existují totiž genetické studie, které potvrzují, že Indiáni některých severoamerických kmenů mají artritidu zhruba v 7 %. Ne, že by tenkrát Indiáni přijeli a zkřížili se s námi, ale oni tenkrát už znali tabák. A když se díky Kolumbovi začal kouřit i v Evropě, mohlo docházet k pozměňování bílkovinných struktur v plicích. Tělo tak u některých jedinců zřejmě zareagovalo proti těmto změněným tkáním a začalo vytvářet specifické protilátky, které mohli vést k rozvoji artritidy,“ objasňuje jednu z teorií rozšíření artritidy doktor Šenolt.

V Rozstřelu dále revmatolog reaguje na výsledky studie britských vědců, podle které pravidelné pití alkoholu může snížit závažnost revmatoidní artritidy. Vysvětluje také, jaký vliv má tzv. prokřupávání kloubů a proč naše babičky říkaly, že na revma je nejlepší kopřiva.