Romy frustruje, jak společnost pomáhá Ukrajincům. Je to vůči nim kruté, říká antropolog
Před třemi týdny se v Brně rozhořel etnický konflikt mezi Romy a Ukrajinci. Rozbuškou byla násilná smrt mladého Roma, z níž policisté obvinili Ukrajince. Další incident se stal v sobotu 1. července v Pardubicích. Sociální antropolog Matouš Jelínek si myslí, že jsou Romové frustrovaní tím, jak společnost pomáhá Ukrajincům. „I Ukrajinci zažívají rasistické chování ze strany majority, ale pořád jsou bílí. Pro majoritu v Česku je rasismus takto primitivní, opravdu záleží jen na barvě kůže, takže jeho terčem jsou primárně Romové,“ říká Jelínek.
Na co se v rozhovoru ptáme:
- Kde je původ nevraživosti mezi Romy a Ukrajinci.
- Proč žije tolik romských dětí na ubytovnách.
- Nakolik jim pomůže lepší vzdělání.
- Jaký vliv na situaci Romů má rasismus majoritní společnosti.
Co se děje v Brně mezi Romy a Ukrajinci? Proč se najednou objevila mezi nimi nenávist?
Nejvíc je to vidět na Facebooku, kde jsou mezi Romy hodně populární hoaxy. Smrt mladého Roma na přehradě, z níž je podezřelý Ukrajinec, je mezi nimi téma číslo jedna.
Třeba dva dny poté, co se to stalo, jsme byli s romskými dětmi na výletě a jeden asi třináctiletý kluk mi přesvědčeně tvrdil, že ten Ukrajinec pobíhal ten den u jeho školy. Vůbec si nenechal vymluvit, že jej ještě ten den zadržela policie.
Pamatuju si, že podobně bylo před osmi lety období, kdy byly děti vyděšené z toho, že v brněnských parcích lidi napadají strašidelní klauni. Je to jako přes kopírák.
Čím to je?
Těžko říct. Můžu mluvit pouze o brněnských Romech, situaci jinde detailně neznám. Ty romské děti například vyrůstají hodně na hororech, sledují je odmala a to s nimi také něco dělá.
Byli jsme jednou na výletě v lese a dvanáctiletý kluk dostal skoro hysterický záchvat. Vyprávěl, že před chvílí viděl někoho mezi stromy s uříznutou králičí hlavou. A bylo neuvěřitelné, jak rychle se začala mezi ostatními dětmi šířit panika.
V aktuálním případě násilného úmrtí mladého Roma se informace mezi brněnskými Romy šíří velmi podobně.
Dezinformacím ale podléhají i lidé z majority, to není jen věc Romů nebo chudých, ne?
Asi ano, možná jde jen o jiný typ dezinformací. Často se mluví o polarizaci společnosti. Přijde mi ale, že lidé z různých sociálních prostředí jsou zabednění ve svých sociálních skupinách stejně a vzájemně se nepotkávají. Proto je potřeba, aby spolu lidé z různých sociálních vrstev trávili čas.
Je zajímavé, že nepřátelská rétorika řady Romů vůči Ukrajincům je stejná jako části majority vůči Romům. Čím to je?
Romové jsou třicet let terčem této rétoriky a je logické, že když je štve jiná skupina, použijí ji, protože ji znají.
Nesvědčí to o tom, že přijali stereotypy, které majorita vůči nim používá?
To bych souhlasil. Ti lidé mají hrozně velký pocit méněcennosti.
Obě skupiny žijí v brněnském Bronxu desítky let vedle sebe, pracují spolu na stavbách, zároveň si konkurují v levné práci načerno. Romské i ukrajinské děti bývají umisťované do stejných segregovaných základních škol, bývají spolu často ve třídách. Nyní si Romové i Ukrajinci stěžují na vzájemnou šikanu. Jak je možné, že se dvě skupiny, které jsou na tom podobně, postaví proti sobě?
Sice jsou na tom podobně, ale Ukrajinci jsou pořád na společenském žebříčku o něco výš než Romové. Ženy z romské střední třídy typicky uklízí a muži jsou třeba hlídači.
Často také pracují v povoláních zaměřených na Romy, jako je romský asistent, preventista, terénní sociální pracovník. Jako by měli expertizu na romskou otázku jen proto, že jsou sami Romové.
Práce uklízečky je pro mnohé Ukrajinky na dně společenské hierarchie, vlastně tím povoláním často pracovní dráhu začínají a pak se třeba i posunou výš. Kdežto pro drtivou většinu Romek
