Vysychání říčních toků neovlivňuje jenom bezobratlé, ale třeba i jeleny nebo prasata, upozorňuje vědec

Kvůli oteplování vysychá v Česku stále více říčních toků. Zákonitě to mění jejich obyvatele. Hydrobiologové z Masarykovy univerzity se proto před 18 lety začali zabývat bezobratlými živočichy. Postupně ale zjistili, že vysychání ovlivňuje i velké obratlovce, třeba jeleny nebo divoká prasata.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Vysychavý potok jednou za čas, a klidně to může být třeba jednou za 10 let, z nějakého důvodu vyschne,“ vypráví na břehu vyschlého brněnského potoka Čertík hydrobiolog Petr Pařil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Magazín Experiment z 1. července 2023

Jde podle něj o zcela nový fenomén. „Vody zde bylo vždycky dostatek. Nyní ale z krajiny mizí velmi rychle,“ upozorňuje. Hlavní příčinou je podle výzkumníků globální změna klimatu.

Podle Petra Pařila jsou ale vysychavé toky zajímavé tím, že poskytují nové podmínky pro život.

Do zbytkových tůní, kde leží spousta uhynulých bezobratlých, se chodí nakrmit zejména malí predátoři, jako jsou mravenci nebo střevlíci. Za potravou tam chodí i velcí obratlovci jako třeba divoká prasata.

„Objevili jsme i jedince, kteří ve vyschlém korytu velmi rádi odpočívají a paradoxně tam někteří odcházejí i zemřít,“ vypráví Petr Pařil, zatímco pomocí síťky zkoumá, kteří bezobratlí obývají vyschlý Čertík.

Monitoring vyschlých koryt

Spolu s bahnem nabírá i splešťuli blátivou, která je známá spíše ze stojatých vod. „Je to důkaz, že v dříve tekoucích vodách žije velké množství druhů z vod stojatých,“ pokyvuje hlavou vědec.

Zajímavé jsou i vzorky ze zcela vyschlé části potoka. Mikroskopická analýza substrátu v Ústavu zoologie a botaniky Masarykovy univerzity odhalila například kokony žížaly obojživelné. „Vypadá to jako kamínky, ale uvnitř jsou malí jedinci,“ ukazuje laborantka Eva Hanáková.

Vysychavé toky nejsou dobře zmapované. Vědci z Masarykovy univerzity proto spoluvyvinuli aplikaci Dry Rivers. Tu si může stáhnout každý, kdo jim chce pomoci. Když kdekoli v Evropě narazí na nezmapované vyschlé koryto, stačí, aby ho vyfotil, fotku nahrál do aplikace, která už sama pozná, kde stojí.

Michal Šafařík, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme