Článek
Vojenský den patřil k nejdůležitějším událostem celého sletového dění. Ve stále zhoršující se atmosféře ve střední Evropě, kde rostl vliv nacistického Německa, posloužilo vystoupení Sokolů a československé armády jako manifest na obranu ohrožené republiky.
Vrchol sletu byl ze zjevných důvodů naplánován na výročí upálení Mistra Jana Husa. Na tribunách se tísnilo téměř čtvrt milionu diváků. Přítomna byla politická reprezentace republiky v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Diplomatická lóže se obsadila do posledního místa. Byli přítomni vyslanci z Argentiny, Belgie, Brazílie, Bulharska, Dánska, Egypta, Finska, Francie, Chile, Itálie, Japonska, Jugoslávie, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Rumunska, Řecka, Španělska, Švédska, Švýcarska, Turecka, Uruguaye, USA a Velké Británie.
Ačkoli cvičenci při branném dni měli pouze týden na trénování, jejich sladěnost diváky uchvátila. Za organizací stáli především tři důstojníci - plukovník Jan Heřman, major Bedřich Novák a štábní kapitán Josef Zapletal. Čs. armáda pro vojenský den vyčlenila 2912 poddůstojníků a mužů, 41 důstojníků, 34 osobních i nákladních automobilů, 55 motocyklů, 8 kanonů, 351 koní a 132 letadel.
Zleva štábní kapitán Josef Zapletal, plukovník Jan Heřman a major Bedřich Novák
Vojenští cvičenci z Jugoslávie a Rumunska v Praze vystoupili na důkaz pevnosti malodohodového spojenectví. Šlo však o dost zkreslený dojem, protože ve světle turbulentních událostí posledních let v Evropě procházela Malá dohoda existenční krizí. Přesto se vrcholu X. sletu zúčastnilo 312 vojáků z Jugoslávie a 286 vojáků z Rumunska.
Atraktivní program trval od 15:20 hod. do 20. hodiny a nadšení diváci si po celou dobu téměř neoddychli. Obrovský aplaus zaznamenali dragouni s efektními cviky s koňmi i střelbou za jízdy nebo motocyklisté proskakující hořícími kruhy. Z malodohodových armád nejvíce přítomné uchvátila rumunská pěchota s perfektně secvičenou sestavou s puškami.
Nástup jugoslávských námořníků při vojenském dni
Vojenský den se odehrával také na nebi, kde v různých sestavách a tvarech přelétávala letka za letkou. Diváci si mohli užít i akrobatické vystoupení nadporučíka Františka Nováka, letce populárního po celé Evropě.
X. všesokolský slet se konal jen krátce po skončení mimořádných vojenských opatření z 21. května, jež vešly ve známost jako květnová částečná mobilizace. Proto byly podniknuty nezbytné kroky k bezpečnosti celé události. Především došlo k navázání stálého styku vojenských orgánů s pořadateli za účelem, aby byl v případě náhlého nebezpečí slet okamžitě přerušen krátkým smluveným heslem. Pro případnou evakuaci tisíců návštěvníků úřady zajistily stálou pohotovost vlakových a autobusových souprav na nádražích kolem Prahy. V případě povolání vojenských záloh do zbraně měly dostat přednost v dopravě právě armádní složky, jejichž příslušníci byli dopředu vyzváni, aby měli při sobě vojenské knížky. Vojenská správa navíc na průběh sletu zajistila zvýšenou pohotovost protivzdušné obrany Prahy a okolí proti možným útokům nepřátelského letectva.
Demonstrace Československa bránit se nacistické hrozbě i nepřátelsky naladěnému Maďarsku a Polsku, nevyšla naprázdno. X. všesokolský slet zvýšil už tak značné sebevědomí obyvatel a posílil víru v jejich armádu. O to horší šok způsobily události po konci září 1938, kdy se Československo muselo vzdát podstatné části svého území bez boje a osamoceno.
Prameny:
FETKA, Josef. Československá válečná armáda 1918-1939
KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemi Koruny české, XIV
UHLÍŘ, Jan. B. Všesokolský slet roku 1938 a podíl sokolstva na zápase na obranu republiky
