Kvůli onemocnění jater loni zemřelo 175 Pražanů, za alkohol utrácíme víc

„Při příjezdu spatřila hlídka na zemi ležet ženu, vedle které stál muž a opíral se o kočárek s asi dvouletou holčičkou. Poprvé matka nadýchala 4,12 promile, podruhé hodnota vystoupala na 4,35 promile,“ popsala Irena Seifertová, mluvčí pražské Městské policie, sváteční zásah jedné z pražských hlídek v Jihozápadním Městě.

Podobně rizikové konzumaci alkoholu se oddává přibližně pětina populace, podobná je též hodnota, kdy jeho nemírné pití končí hospitalizací a léčbou v psychiatrických nemocnicích.

Drahé pití 1,3 miliardy korun si vyžádala loni léčba závislostí podle údajů VZP, 836 milionů korun z této položky směřuje právě na léčbu alkoholismu. Náklady VZP na léčbu závislostí přitom každoročně stoupají, vloni to bylo o třetinu víc než před pěti lety. 175 lidí zemřelo v roce 2022 v Praze podle dat ČSÚ na alkoholické onemocnění jater, o dekádu dříve se jednalo o 126 zesnulých. Toto číslo mírně roste od covidové pandemie. 3 584 korun jsou průměrné roční náklady domácnosti na alkoholické nápoje. Na pivo směřuje 1 580 korun, 1 095 korun jde do vína a 909 Kč vydají domácnosti za lihoviny. Před covidovou pandemií roku 2019 domácnosti utrácely za tuto položku v průměru 2 996 korun, 1 330 korun za pivo, 894 korun za víno a 772 korun je stály lihoviny.

„Celkem pojišťovna vloni zaplatila za léčbu závislých přes 1,3 miliardy korun. Lékařskou pomoc kvůli zdravotním problémům způsobeným návykovými látkami vloni vyhledalo v ČR více než 42 tisíc klientů, z toho dvě třetiny byli alkoholici,“ upozornila Viktorie Plívová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Na alarmující dopady nebezpečného zlozvyku upozorňují i další aktuální analýzy. „Ohrožena je až třetina dospělých. Síť adiktologických služeb je poddimenzovaná, nedokáže poptávku po péči uspokojit,“ upozorňuje například nedávno vydaná Souhrnná zpráva o závislostech v ČR 2022. A odborníci zdůrazňují i další nebezpečné dopady alkoholismu.

„Větší podpora prevence a včasného záchytu by pomohla snížit jak zdravotní dopady alkoholismu na jednotlivce, tak dopady sociální jako například domácí násilí pod vlivem alkoholu,“ řekl Jindřich Vobořil, národní koordinátor pro protidrogovou politiku.

Když selžou játra

Alkohol a jeho vysoká spotřeba vedou nejenom k závislosti, ale spolupodílejí se podle odborníků na vzniku až dvou set různých onemocnění. Lihoviny tak mohou až za přibližně šest procent úmrtí. Například na alkoholické poškození jater zemřelo v hlavním městě loni podle čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 175 lidí.

Úřední dokumenty v roce 2022 v metropoli registrují celkově 12 807 zesnulých. Pro srovnání stejné pijácké jaterní onemocnění si o deset let dříve vyžádalo životy 126 obyvatel metropole, celkem tehdy zemřelo 12 411 lidí.

Nemírné pití může zavinit další problémy, třeba kardiovaskulární nemoci, mimo jiné mozkové mrtvice. Nejčastější příčinou smrti se pro porovnání v roce 2022 stala ischemická chronická choroba srdeční, následovalo srdeční selhání a cévní nemoci mozku.

Žíznivé léto

Výrazně se alkoholický zlozvyk podepisuje též na výdajích domácností. Útrata za alkohol se průměrně blíží k 3 600 korunám za rok. Více než polovinu z této položky lidé investují do piva, následuje víno a lihoviny. Chutě se nemění, investice do této sféry rostou, za tím však může stát i ekonomická krize a rostoucí ceny. V době před covidovou pandemií roku 2019 domácnosti utratily za alkohol necelé tři tisícovky. V roce 2013 za tuto položku zaplatily v průměru 175 korun za osobu a rok.

„Co se týče měsíců v roce, můžeme zpozorovat tendenci k vyššímu pití v letních měsících a během prosince. Co se týče motivace pití alkoholu, pak mezi nejčastější odpovědi patří, že je to způsob, jak něco oslavit, a že je to při určitých příležitostech zvykem,“ uvedl Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Ten vedl expertní tým, který se zabýval postojem lidí k alkoholu v každodenním životě.

Češi stále nadměrně užívají alkohol. Mladiství jsou spíše závislí na počítačích

„Podíváme-li se na motivace k pití z hlediska jejich rozdělení na sociální motivaci, úzkost, depresi, konformitu, tak nejvíce respondentů spadá do kategorie motivace sociální a nejméně dosažení konformity. Patrné je, že s klesajícím věkem se tyto motivace snižují,“ sdělil Barták.

Nikoli v každém případě musí pití skončit špatně. „Netvrdím, že z každého, kdo si občas dá pivo nebo skleničku vína, se stane alkoholik, ale lidé by si měli být vědomi rizik spojených s konzumací alkoholu,“ uvedl již dříve Jindřich Vobořil.

Za přiměřené množství je u mužů považováno podle expertů rozmezí 20 až 40 g čistého alkoholu denně, u žen 10 až 30 g. Přičemž 10 g zhruba odpovídá jednomu panáku „tvrdého“, deci vína anebo jednomu malému pivu.