Článek
Snad se tak už narodila
V obci Komárov ve Středočeském kraji se rozléhala tvrz, kterou nechal přestavět na pohodlnější rytířské sídlo jistý Kunata Pešík. Tomu se narodilo šest dětí, mezi nimi i dcera Kateřina. Její portrét se nedochoval, ale pověst, která se váže k jejímu mládí, ano. Ta vypráví, že se dcera hradního pána zamilovala do místního hezkého mlynáře a tajně se s ním scházela do doby, než vše odhalil její otec, pan Kunata.
Jak vypadala budoucí odsouzená vražedkyně, nevíme, ale říká se, že to byla hezká dívka. Kde se v ní vzala ona pověstná krutost se už dnes nedozvíme.
Ten oženil dceřina milého s jinou a když se to Kateřina dozvěděla, srazila ve vzteku mlynáře koněm. Ono vyprávění by se shodovalo i s povahou této šlechtičny, která prý už od útlého dětství projevovala ve vztahu k služebnictvu svou panovačnost a díky tomu nebyla u lidí oblíbená a nevycházela s nimi. Po svatbě s pánem nedaleké pičínské tvrze, kterým byl Jan Bechyně z Lažan, se novomanželka spolu s ním přestěhovala na jeho panství. Ovšem Kateřina pobývala na tvrzi většinou bez něj, jelikož pan Jan kvůli svému úřadu musel častokrát dlít na jiných místech a správu panství přenechal své ženě.
Předobraz Čachtické paní?
Brzy se po Pičíně a okolí začaly šířit zvěsti o nelidském zacházení se služkami, kterému měla být jejich paní přítomna, někdy se na něm prý dokonce sama podílela. Kateřinin manžel byl tou dobou povýšen a stal se purkrabím na slavném hradě Karlštejn.
Majestátní hrad Karlštejn na začátku 20. století. Spravoval ho purkrabí, který také chránil korunovační klenoty. Šlo o velice prestižní funkci.
I tam se začalo šuškat o krutých praktikách ženy purkrabího, která se na Karlštejn přistěhovala. Věc zašla tak daleko, že na Kateřinino jednání upozornil místní děkan a pozdější kronikář Václav Hájek z Libočan. Ten se se správcem hradu neustále hádal a žili spolu v nepřátelství, proto se Jan Bechyně i jeho manželka obrátili na soud, aby se proti Hájkovu obvinění bránili a zažalovali ho pro pomluvu. Co nejprve vypadalo jako banální spor, vyrostlo do soudního procesu, který neměl obdoby. Podobný se opakoval až o několik desítek let později, kdy byla za vraždy svých služebných odsouzena a na svém hradě uvězněna nechvalně proslulá Čachtická paní.
Alžběta Báthory byla paní na Čachtickém hradě, ale patřily jí i další rozsáhlé majetky v Uhrách, které možná byly pravým důvodem jejího odsouzení.
Pozor, jen pro otrlé!
Proti své paní nejprve nikdo nechtěl vypovídat a všichni se shodovali, že se na jejích panstvích nic neobvyklého neděje. Zlom nastal až se svědectvím jistého kožešníka, který uvedl, že Kateřina Bechyňová zabila jeho sestru spolu s další dívkou z jejího panství. Další svědek uvedl, že ví i o jiné mrtvé mladé ženě. Tu měla obviněná šlechtična ubít k smrti. Po těchto výpovědích se začali hlásit další svědci a počet Kateřininých obětí narůstal.
Násilí vrchnosti na poddaných nebylo v době Kateřiny z Komárova ničím neobvyklým. Ona ale překročila všechny meze a stala se obávanou vražedkyní.
Údajně měla sadistická pičínská paní na svědomí až třicet lidských životů. Své poddanné před smrtí krutě týrala. Řezala do nich nožem a rány jim vysypávala solí nebo je bičovala. Jiným služebným strhávala z těla pruhy jejich vlasní kůže nebo je polévala vroucím máslem či ledovou vodou. Kateřina z Komárova, provdaná paní Bechyňová z Lažan, se přiznala ke 14 vraždám a za své činy byla 27. února 1534 vsazena do věže Mihulky na Pražském hradě.
Věž Mihulka se též nazývá Prašná věž a leží v areálu Pražského Hradu. Jde o válcovou kamennou stavbu, která je vysoká 27, 4 metru.
Ve věži a o hladu
Mihulka pochází z 15. století a v průběhu dějin měnila své funkce. Z původně obranné věže se stal například sklad střelného prachu a v době císaře Rudolfa II. se zde dokonce míchaly tajemné lektvary. Sídlili zde totiž alchymisté se svou dílnou. Ve století 16. se ale Mihulka proměnila v hladomornu, což na vlastní kůži pocítila i odsouzená vražednice Kateřina. Ta v této věži zemřela hlady po více než dvoutýdenním věznění. Údajně byla nalezena s okousanými prsty, musela jistě prožít trýznivou smrt. Jestli ale skutečně byla sadistickou sériovou vražedkyní, anebo se jen stala nástrojem pomsty nepřátel a závistivců svého vlivného a úspěšného manžela, to se dnes již nedozvíme, ale jisté je to, že už navždy jí zůstane děsivá přezdívka ,,Krvavá Kateřina", ať už je pravda jakákoliv.
Zdroje:
