Článek
Jedním z nich je bezpochyby čtyřicetitisícové město Malbork, ležící na řece Nogat, přibližně hodinu jízdy na jihovýchod od Gdaňsku.
Hlavní dominantou města je stejnojmenný hrad, který se rozkládá na ploše přes 21 hektarů a je jedním z největších hradů na světě, a zároveň největší cihlovou stavbou na světě. Hrad Malbork se skládá ze tří částí – Nízkého, Středního a Vysokého hradu a právem patří k nejnavštěvovanějším místům v Polsku.
Stavba hradu začala po roce 1280, okolní osada dostala v roce 1286 městská práva. Vlastníkem hradu byl Řád německých rytířů, který byl v té době jedním z úhlavních nepřátel polského státu. Pro hrad byl důležitý rok 1309, kdy bylo rozhodnuto o přesunutí sídla velmistra Řádu německých rytířů z Benátek právě na Malbork.
Hrad byl sídlem velmistrů do roku 1457 a byl tehdy rozšířen a přebudován. Malbork byl v té době několikrát obléhán, ale nebyl nikdy dobyt, dokonce ani po bitvě u Grunwaldu v roce 1410, ve které Řád německých rytířů utrpěl porážku od polsko-litevské koalice.
Řád postupně ztrácel na síle, a protože dlužil peníze žoldnéřským vojskům, která tvořila téměř dvě třetiny jeho armády, musel hrad v roce 1454 předat do zástavy. Prvním zástavním držitelem Malborku se stal český hejtman Oldřich Červenka, který se stal i starostou města.
I přes slib velmistrovi se Červenka v roce 1457 rozhodl hrad prodat polskému králi Kazimírovi IV. Jagellonskému, za 190 000 uherských florénů (společně s hrady Tczew a Ilawa).
Po druhé světové válce Polsko vynaložilo obrovské úsilí na obnovu hradu Malbork
Ke konci druhé světové války byl hrad Malbork rozsáhle poškozen Rudou armádou během bojů o město. Postupně byl hrad přestavěn a obnoven, kdy si zachoval svou původní středověkou podobu.
V roce 1997 byl hrad zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Zdroj: worldheritagesite.org
