INZERCE

Výběrové řízení na předsedu Správy státních hmotných rezerv vypsalo ministerstvo průmyslu 10. července. Funkční období trvá pět let. Foto: SSHR

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo výběrové řízení na šéfa Správy státních hmotných rezerv

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo tendr na předsedu Správy státních hmotných rezerv. Ta je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv. Správu vede od roku 2014 někdejší sociální demokrat Pavel Švagr. Instituce měla za jeho éry mimo jiné problém s nákupem pohonných hmot pro stát, problematické byly soutěže na zdravotní pomůcky v době Covidu-19. Justičním fiaskem pak skončilo stíhání expředsedy správy Ondreje Páleníka a jeho kolegy Tomáše Perutky, které instituce iniciovala za éry Páleníkova nástupce Švagra.

Výběrové řízení na předsedu Správy státních hmotných rezerv vypsalo ministerstvo průmyslu 10. července. Funkční období trvá pět let.

Služební místo předsedy správy je zařazeno podle přílohy č. 1 k zákonu o státní službě do 16. platové třídy. Státnímu zaměstnanci v této třídě přísluší platový tarif od 45 920 do 68 200 korun.

V závislosti na výsledku služebního hodnocení předsedovi správy přísluší osobní příplatek v rozmezí od 0 korun do částky odpovídající padesáti procentům platového tarifu, u takzvaných vynikajících, všeobecně uznávaných odborníků, do částky odpovídající sto procentům platového tarifu. Dále mu přísluší příplatek za za vedení ve výši od 34 100 do 40 920 korun.

Žádosti o účast ve výběrovém řízení na předsedu Správy státních hmotných rezerv musejí být zaslány na ministerstvo průmyslu a obchodu do 11. srpna, stojí ve výzvě státní tajemnice resortu Martiny Děvěrové.

Správu státních hmotných rezerv vede od roku 2014 pretendent sociální demokracie Pavel Švagr. Ten se léta specializoval především na dopravu, v letech 2000 až 2007 byl ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury. V červenci 2008 se stal náměstkem generálního ředitele pro ekonomiku na Správě železniční dopravní cesty. V říjnu 2008 nastoupil na České dráhy jako poradce ekonomického náměstka. Představenstvo ČD ho poté v květnu 2009 jmenovalo do funkce náměstka generálního ředitele pro personální záležitosti. V této funkci působil až do srpna 2013. Krátce také působil jako člen představenstva ČD.

V letech 1998 až 2002 byl jako člen ČSSD a opět od roku 2010 zastupitelem města Sedlčany. Ve volbách v letech 2014 a 2018 svůj mandát už obhájil. V roce 2021 neuhradil členský příspěvek a přestal tak být členem ČSSD.

K vypsanému výběrovému řízení na předsedu správy se Pavel Švagr Ekonomickému deníku nevyjádřil.

Správa státních hmotných rezerv čelí řadu let vydatné kritice. Namátkou lze zmínit nevýhodné smlouvy na uskladnění pohonných hmot u firmy Viktoriagruppe, nevýhodné smlouvy na uskladnění obilí a potravin (zejména u společnosti Agrofert předsedy hnutí ANO Andreje Babiše – pozn. red.), problém se strategickým nákupem pohonných hmot. V roce 2019 se řešil plánovaný prodej drahých kovů za 600 milionů korun, respektive v celku za 1,6 miliardy korun. Bez problémů nebyly ani soutěže na zdravotní pomůcky v době Covidu-19.

Justičním fiaskem pak skončilo stíhání expředsedy správy Ondreje Páleníka a jeho kolegy Tomáše Perutky, které instituce iniciovala za éry Páleníkova nástupce Švagra. Kauze se Ekonomický deník podrobně věnoval například ZDE.

Pavel Švagr o sobě na webu správy tvrdí, že „před rokem 2014 byla Správa státních hmotných rezerv uzavřená organizace, která nekomunikovala ani s novináři a všechno tajila. Důsledkem bylo, že bez veřejné kontroly nefungovaly ani vnitřní procesy. V některých případech nebylo možné dohledat, kdo co schválil, smlouvy se často uzavíraly na dobu neurčitou a někdy v nich chybělo dokonce i datum účinnosti. A nejhorší bylo, že samotná kontrola dodaných zásob probíhala jen namátkově“.

Předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v rozhovoru se zástupkyní potravinové banky. Foto: SSHR

„Po mém nástupu v únoru 2014 jsem nastavil transparentní prostředí. Spisy se takzvaně vážou a u každého je dohledatelné, kdo to navrhl, kdo to zpracoval  a kdo to schválil. Několikanásobná kontrola brání také tomu, aby smlouva s dodavatelem nouzových zásob byla neúplná. Zároveň jsem zavedl, že se smlouvy na ochraňování zásob podepisují s vítězi zakázek jen na 3 až 4 roky. Pak se opět přesoutěží a přímo na trhu se ověří, jestli je ta cena pro stát stále výhodná,“ stojí na webu Správy státních hmotných rezerv.

(hrb)