Jakkoliv to někomu připadá zvláštní, v Česku není nelegální vzít si bratrance či sestřenici nebo s nimi mít pohlavní styk. Za incest je považován styk jen mezi přímými příbuznými, což už bratranec a sestřenice nejsou. Jste překvapení?
Slavní zamilovaní do sestřenic a bratranců
Jistě vás napadne, jaká může mít taková láska důsledky, když spojíte dva takto blízké geny. A jak to vůbec mohl riskovat Charles Darwin? Při pohledu na zakladatele evoluční biologie by mnohé mohlo napadnout, že by měl být obeznámen s negativními důsledky, které přináší rozmnožování se prostřednictvím styku s blízkými příbuznými a zakládání rodiny s takovými osobami. V přírodě totiž páření mezi příbuznými jedinci vede k degeneraci genů a vzniku potenciálně smrtelných mutací, upozorňuje server Business Insider.
Lásky Alberta Einsteina
Albert Einstein se oženil dvakrát. Jeho první manželkou byla Mileva Marić, kterou poznal během studií na Polytechnickém institutu v Curychu. Mileva byla srbského původu a studovala matematiku a fyziku. Před oltářem stanuli v roce 1903 a měli spolu dva syny. Nicméně jejich manželství se později rozpadlo a rozvedli se v roce 1919.
Po rozvodu se Einstein oženil podruhé – s Elsou Löwenthal, která byla jeho sestřenicí z matčiny strany. Elsa byla vdovou po Einsteinově příteli Maxu Löwenthalovi. Albert a Elsa se vzali v roce 1919, pouhé dva měsíce po Einsteinově rozvodu s Milevou. Elsa zůstala Einsteinovou manželkou až do své smrti v roce 1936.
Česká republika vztahům přeje
V České republice není uzavření manželství mezi bratrancem a sestřenicí nelegální. Trestní odpovědnost za incest se vztahuje pouze na sourozence a příbuzné v přímé linii. Nicméně v USA je takový sňatek nelegální ve 24 státech.
Nutno poznamenat, že v západní Evropě nebylo v minulosti neobvyklé, že se členové rodiny brali mezi sebou. Běžné to bylo zejména u šlechty. Dokonce i obyčejní vesničané často volili partnera ze svého okolí, kterým byl mnohdy vzdálený příbuzný. Mezi lety 1650 a 1850 byli průměrní manželé příbuzní ze čtvrtého kolene, což znamená, že sdíleli společné pra-pra-pra-prarodiče. Z genetického hlediska to představuje pouze 0,2 procenta společné DNA.
Zrádná DNA?
Sestřenice a bratranci ze třetího kolene sdílí 0,78 procenta DNA, zatímco ze druhého kolene (pokud jejich prarodiče byli sourozenci) sdílí 3,13 procenta DNA. Bratranci a sestřenice jsou příbuzní III. stupně a mají 12,5 procenta společných genů.
Čím větší procento DNA mají muž a žena společné, tím je pravděpodobnější, že jejich potomci budou mít genetické problémy a nemoci. Genetické riziko spojené s příbuzenskými sňatky nebo vztahy souvisí se vznikem recesivních genů. Čím blíže je příbuzenský vztah, tím vyšší je pravděpodobnost, že oba partneři budou nositeli stejných recesivních genů. Ty mohou přenášet pozitivní vlastnosti, jako je hudební nadání, ale také vrozené vady. Nejčastěji se takto přenáší cystická fibróza, známá jako nemoc slaných dětí.
Riziko je však jen mírně vyšší než u nepříbuzných partnerů. Statisticky mají potomci bratranců a sestřenic o 1,7 procenta vyšší pravděpodobnost výskytu vrozených vad než průměr v obecné populaci. To je podobné riziku, které mají děti matek starších 40 let.
Kde je problém?
Pokud taková situace u vás v rodině nastane, problém by přišel ve chvíli, kdy by se to stalo tradicí. V takovém případě by totiž hrozilo zvýšené riziko degenerace DNA. Ale trestní zákoník vám to zkrátka nezakazuje!
Zdroj: qurora.com, Instagram, requiro.cz, Trestní zákoník, redakce
KAM DÁL: Genetické vady mohou vytvořit superlidi. Downův syndrom není jediný strašák.
