Sílící obvinění lídra Tour de France z použití dopingu

Ostrakizace a vymazání Lance Armstronga z historických tabulek cyklistiky je mementem boje proti dopingu v cyklistickém pelotonu. Druhou věcí je, že Američan se stal hlavním obětním beránkem a řada dalších hříšníků zůstala nepotrestána. Skvělé výkony dánského závodníka a také Slovince Tadeje Pogačara vedou k sílícím spekulacím o nepovolených praktikách. 

Až do včerejška bylo čelo celkové klasifikace neuvěřitelně vyrovnané, Pogačar v součtu na Vingegaarda ztrácel devět vteřin po více jak dvou tisících kilometrech. Výbušnější Slovinec nebyl zásadnějším způsobem schopen setřást neúnavného muže ve žlutém trikotu. Jejich souboje se staly naprostou ozdobou letošní Tour. 

Kdo alespoň trochu někdy jezdil na kole a ví, co je třeba frekvenční šlapání nebo jízda po krajnici, alespoň tuší, co ti muži na závodě podávají za výkony. Jejich vůle a výdrž jsou sami o sobě neuvěřitelné. Vyšlápli jste si někdy třeba pětikilometrový 10% kopec? Pro ně jen taková projížďka. Já umírám :-))). Po včerejšku se okamžitě objevili ve světových i našich médiích následující informace. Už v sobotu byli oba ve stoupání na Col de Joux Plane na nejlepší cestě překonat relativně pohodlně rekord Marca Pantaniho z roku 1997 (tedy dopingový pravěk). Pak ale začali taktizovat a zpomalili. To už měli oba na kontě předchozí překonání třicet let starého rekordu ve výjezdu na Tourmalet.

Lance Armstrong vyhrál ročník 2005 za pomoci později přiznaného dopingu průměrnou rychlostí 41,654 kilometru v hodině. Vloni Vingegaard vyhrál díky průměrné rychlosti přesahující 42 kilometrů v hodině. A včera Dán porazil v časovce Pogačara o minutu a 38 sekund a Wouta van Aerta, považovaného za nejlepšího cyklistu světa, o téměř tři minuty. Neuvěřitelný výkon. Takže pochopitelně okamžitě spekulace o dopingu, který by pro tento sport byl v případě potvrzení možná smrtící. 

Objektivnější komentátoři připomínají, že od devadesátých let se cyklistika radikálně změnila. Výživa závodníků, vybavení, doslova vědecké analýzy výkonnosti za pomoci wattmetrů. Ale málo se hovoří o jednom zásadním faktoru výkonu dánského cyklisty. A to byla technika jízdy. Vingegaard byl schopen v každé zatáčce na své soupeře trhnout vteřiny. Nezpomaloval, nakláněl se v nich jako profesionální motocyklový závodník. A především nepochybně díky tomu zvítězil s tak obřím náskokem. A to byla hlava, musel být neuvěřitelně koncentrovaný. Asi rozhodl celou Tour. Byť fandím Pogačarovi, smekám klobouk před Dánem. 

Je nás mnoho, kteří milujeme cyklistiku. Stíny dopingu by byly ve svých důsledcích strašné. Teď jde pouze o spekulace a já chci věřit, že ten sport je v zásadě čistý. Kdybych měl být na pochybách, Tour by mě asi nebavila. Věřme, že oba muži jsou zcela mimořádní lidé i závodníci a těšme se na zbytek dnů závodu s dalšími skvělými souboji.