Článek
Většinou cestuji nad Štětín, protože to mám nejblíž, i když letos jsem se výjimečně dostala až za Gdaňsk do Krynici Morske.
Musím říct, že mě po každé překvapí, jak dlouho se jede kolem Berlína, kde navíc stále něco opravují. Rozhodně se pak nedoporučuji zdržovat na místních benzínkách. O Češích v cizině se vyprávějí různé zkazky, nicméně Němci se chováním dost změnili. Strkají se ve frontách a bohužel dělají nepořádek, nejvíc na odpočívadlech. Už dávno neplatí, že je radost jezdit po německých dálnicích.
Štětínský záliv
Za nejbližší moře lze považovat Štětínský záliv, kolem něhož se nachází několik rekreačních míst. Nicméně tato oblast je mnohem méně turisticky vytěžovaná ve srovnání s volným mořem. Projevuje se to i v užší nabídce ubytovacích kapacit. Jedno z populárních středisek se jmenuje Trzebież, které mě zrovna neuchvátilo. Na poměrně malé pláži se tu tísnilo neuvěřitelné množství lidí. Proto doporučuji pokračovat až do Noweho Warpna, kde v ulici Słoneczna stojí kemp. Já osobně ho považuji za nejhezčí místo, které jsem u zálivu zatím navštívila. V kempu se dají pronajmout i malé domky, jejichž zařízení bych označila za prosté a účelné – palandy, rozkládací gauč, koupelna a kuchyňský kout. U kempu se nachází malá pláž. Samo městečko Nowe Warpno také stojí za prohlídku. V centru je malé náměstí s nádhernou budovou radnice a celkem nedaleko se můžete projít po delší pláži, jejíž dřevěný chodník byl doslova ze všech stran obsypaný divokými kachnami . V zálivu určitě prožijete krásnou dovolenou. Malý problém vidím jen v tom, že většina Čechů si pobyt u moře představuje jako nekonečnou písčitou pláž s pohledem na bouřící vlny. A pro tento zážitek se musí vyrazit poněkud výš.
Nahoru k moři
Od Międzyzdrojů doprava se táhne dlouhé pobřeží a lemuje celý sever Polska. Řečené město má nálepku vyhlášeného přímořského letoviska, jež mi svým rázem trochu připomnělo jiné lázně Kudowu-Zdrój. Ten kdo preferuje typický ruch jako v Chorvatsku, přijde si tu na své, ale rozhodně bych ho nedoporučila lidem toužícím po klidu. Ten jsem relativně našla v Dziwnówě, který je zajímavý tím, že z jedné strany jej obklopuje moře a z druhé zátoka řeky Dziwny, po níž se lze svézt lodí až do města Kamień Pomorski.
Při procházce Dziwnówem potkáte neuvěřitelné množství různých bister, kaváren cukráren a dalších obchodů, což platí i pro další obce jako třeba Dziwnówek. Skutečně příliš nezáleží na tom, kde zrovna zakotvíte, protože celé pobřeží lemuje pás borovicových lesů, za nimiž se skrývá nekončící pláž s jemným pískem. Vstupy do moře jsou hodně pozvolné, proto se rodiče nemusí obávat, že jejich ratolesti se budou po pár metrech topit, naopak se mohou cachtat v mělké vodě i relativně daleko od břehu.
Osobně se mi asi nejvíc líbilo v Pobierowu, kde se valná část ubytovací kapacity nachází pod zmíněnými borovicemi. Ono totiž i v Polsku je docela slušné vedro, především na přelomu července a srpna, a to pak chladivý stín přijde vhod. A když náhodou zajde sluníčko, určitě to chce vydat se někam po okolí.
Výlety
Nikdy jsem nebyla typ, který si ráno lehne na deku a vydrží na ní až do večera. Mám ráda změnu, tudíž jsem si třeba zajela do Kolobrzegu podívat se na maják. Napadlo to bohužel i řadu jiných lidí a musím říct, že město je plné plný německých rekreantů, čemuž se přizpůsobují i místní ceny. Jde o poměrně velké středisko, v němž bych já osobně asi trávit dovolenou nechtěla.
Navštívila jsem však také Trzebiatow, kde se na jednom domě nachází starobylá freska slona a zaujalo mě i místní „Muzeum Pałacowe“. Zastavila jsem se rovněž v „Centru Słowian i Wikingów“, což je skanzen ve Wolině. Nazvala bych ho typickou pastí na turisty. Podruhé bych tam už nejela. Návštěvu Trzebiatowa ale doporučuji, stejně tak mohu doporučit bar na místním náměstí, kde se poměrně levně naobědváte.
Jídlo a úroveň služeb v Polsku
Občas se setkávám s názorem, proč jezdit do Polska, když stejně dobře mi poslouží studený rybník u nás. Mohla bych vyjmenovat řadu rozdílů mezi českým a polským letoviskem, začíná to kvalitou služeb a výběrem stravovacích možností, až po tu skutečnost, že naše jezera slanou vodu vážně nenahradí. Nemá smysl se ani zmiňovat o cenách v obchodech. V každém městečku najdete dobře zásobený supermarket, kde si můžete koupit třeba i chlazené pirohy. Nejlevnější jídelny jsou zmíněné „bary“, většinou nabízejí„ obiady domowe“ (podle toho je poznáte), pak jsou k dispozici různé smażalnie ryb (pražírny ryb ) a další restaurace. Široká nabídka polévek obsahuje nejen rosół (klasický výrar), ale také boršč, nebo různé variace na rybí polévky. V pražírnách se největší oblibě těší dorsz (treska), ale stejně tak je v nabídce sandacz (candát), okoun, halibut a jiné ryby. K nim se nabízejí jednak různě upravené brambory, ale především úžasné zelné saláty (surówki). Dobrým vyprošťovákem z dietních chyb je vodka Żołądkowa Gorzka. Samozřejmě každý si musí vybrat podle své chuti, já si vždycky dávám u stánku smažené grundle, gofry (vafle), nebo si ráda také zajdu na plněné naleśniki (velké lívance). Pochopitelně stravování lze vyřešit i vlastním vařením. Většina penzionů má totiž jednu místnost vyhrazenou jako kuchyni a zařízenou tudíž veškerým potřebným vybavením. Hotely pak nabízejí i pobyty s polopenzí nebo plnou penzí, která se, upřímně řečeno, vyplatí.
Já osobně si ubytování klasicky hledám přes mezinárodní vyhledávač, ale samozřejmě na polském internetu existují i jejich lokální zprostředkovatelé. Nicméně mi nepřipadají úplně praktičtí, protože většinu hotelů nelze rezervovat rovnou online, ale majitelům se posílá e-mail. Je možné, ale i vyrazit takzvaně „naslepo“, neboť na ulicích u různých domů stojí tabule s nabídkou volných pokojů. Vzhledem k tomu, že ubytování v Čechách se blíží (nebo často už kopíruje) ceny v sousedním Německu, v Polsku budete spíše příjemně překvapení, pokud tedy nehodláte bydlet v pětihvězdičkovém hotelu s vlastní pláží. Samozřejmě tomu, kdo miluje čtyřicet ve stínu a moře horké jako kafe, se u Baltu ani v luxusním resortu líbit nebude. Mně osobně ale léto v Polsku vyhovuje.
Je jen škoda, že vlakoví dopravci neumí nabídnout přímé spojení, které by vedlo přes Berlín až do Štětína. Krkolomná cesta z Bohumína do Gdaňska v režii Českých drah mi přijde pro půlku republiky naprosto nesmyslná a nepraktická.
