„Jej, to krásně ruchá!“ jásal hospodář nad novým vynálezem. František Veverka byl typický český kutil, vypráví historik

S Františkem Václavíkem z Ústavu historických věd Filozofické fakulty pardubické univerzity stojíme v průmyslové zóně u domu z 19. století, který jako poslední zůstal v této lokalitě.

„Je to poslední mohykán, který tady zůstal po rozlehlé obci Rybitví. Ten dům tady stojí jenom díky tomu, že se zde narodil jeden z vynálezců ruchadla Václav Veverka,“ vypráví František Václavík.

Kulturní památka, která trpí

Část obce Rybitví v roce 1969 úplně zmizela. Postavili tady chemickou továrnu, a proto kolem kulturní památky projíždí denně až 350 nákladních aut.

Znak obce na chodníku před obecním úřadem připomíná slavné ruchadlo, tři kapři pak tři obce Rybitví, Lhotu Blatníkovskou a samotu Blatník, zaniklé rozvojem chemického průmyslu|foto:Vlastík Novák

„Ten baráček tím velmi trpí,“ říká starostka obce Rybitví Eva Šmeralová z ODS. Na domě jsou jasně vidět praskliny. „Pravděpodobně došlo k vysušení spodní vody tím, že se tady v okolí dělala spousta úprav povrchů pro průmyslové objekty.“

V jaké kondici je dům v současné době? „V této chvíli ‚hasíme pouze oheň‘, což nechceme. Chceme baráček pozvednout i pro veřejnost, aby zde byla lákavá nabídka pro turismus a přitáhli jsme sem zpátky lidi,“ přeje si Eva Šmeralová.

První zkouška hned za domem

S Františkem Václavíkem vstupujeme do domu. „Prošel opravou ne úplně odborně. Dům fixuje stav venkovského domu, klasického trojdílného, kde máme světnici do ulice, síň s černou kuchyní a komory nebo chlévy v zadní části. To tady pořád vidíme, ale jinak se zde nic autentického moc nedochovalo,“ popisuje František Václavík.

To místo ale autentické je. Je to nejunikátnější, co se tady dochovalo. „Nejpodstatnější je umístění domu. Ruchadlo bylo v tomto domě vynalezeno, respektive postupně precizováno v kovárně, byl to proces, který trval zřejmě i několik let. A poprvé se ruchadlo zkoušelo na polích hned za domem,“ ukazuje František Václavík.

Technicky zdatný sedlák

Čtěte také

Tvrdili, že hromosvod odsává vláhu z mraků. Další už Prokop Diviš nepostavil

František Veverka byl jeden z nejbohatších sedláků v Rybitví. Jeho bratranec Václav byl zase kovář. Podle historika Františka Šebka svým zlepšovákem chtěli hlavně zjednodušit práci na poli.

„František Veverka byl velice šikovný a nadaný, přirozeně technicky zdatný – takový český kutil. Ke starému záhonovému pluhu přidělal lopatku z trutnovského háku. To nešlo, tak to začal různě prohýbat, v tom pomáhal kovář. V roce 1827 se jim to už povedlo,“ vypráví František Šebek.

Název ruchadlo

Jak vzniklo pojmenování ruchadlo? „Sezvali okolní hospodáře, že jim něco předvedou, a oni na to hleděli s vykulenýma očima a jeden z nich říká: ‚Jej, to to krásně ruchá!‘ Čili rozruchává, rozrušuje tu zemi. A z toho vzniklo ruchadlo,“ usmívá se František Šebek.

Čtěte také

Knihkupce rozčílilo, že Němci odmítli reklamaci kola v češtině, tak založil firmu Laurin a Klement

Ruchadlo se začalo přirozenou cestou rychle šířit po okolí. „Stačilo mít záhonový pluh, to měli skoro všichni. K tomu si opatřit tu novou radlici, kterou vymyslel Veverka, přidělat to a upravit. To dokázal každý kolář,“ dodává František Šebek.

Bratrance Veverkovy vůbec tenkrát nenapadlo, že by si svůj vynález mohli nechat patentovat. Nakonec oba zemřeli v chudobě. Zůstalo po nich jenom místo, které jejich „zlepšovák“ připomíná.